V mládí jsem chodila špinavá a zapáchala. Vše se v dobré obrátilo, až když matka spadla z balkónu

Markéta bydlela odmalička se svojí matkou v bytě, který byl jen pár metrů od Klokánku. Jako malá chodila často okolo, mnohdy se dokonce nechala tetami pozvat na zahradu a hrála si tu s dětmi.

Už tehdy bylo jasné, že podmínky doma nejsou ideální. Markéta chodila špinavá, zapáchala.
Klokánek se snažil s její matkou navázat kontakt a pomoci jí, ale všechno bylo marné.

Markétina matka byla alkoholička, nakonec dívce zakázala chodit si s dětmi hrát.

Jak šel čas, z Markéty rostla puberťačka, začala chodit v černém oblečení, být hrubá ke svému okolí, Klokánku se vyhýbala.

Když matka vypadla z prvního patra, konečně mohla zasáhnout sociálka
Jednoho dne se Markétina matka opila natolik, že vypadla z balkonu v prvním patře.

Tehdy šestnáctiletá dívka jí zavolala záchranku. A přivolaní lékaři se obrátili na sociálku, protože v domě byl nepořádek a bylo jasné, jak špatné životní podmínky tu Markéta má.

Matka byla odvezena do nemocnice a Markéta do Klokánku. Hodně protestovala, nechtěla se s nikým o ničem bavit, na všechno kolem sebe nadávala. Nic se jí nelíbilo.

„Kdybychom se s ní nechtěly zabývat, mohly jsme ji jednoduše poslat do dětské psychiatrické léčebny. Ale my v Klokánku se snažíme pomoci všem,“ vykládají tety.

Trvalo to dlouho, než Markétu přesvědčily, že se jí snaží pomoci. Než se konečně poddala jejich přemlouvání, aby se vykoupala a vzala si nabízené oblečení. A ani potom dlouho nechtěla s nikým mluvit.

„Vypadalo to, že výchova její matky jí přesvědčila, že celý svět je špatný. Jako kdyby chtěla podniknout proti všemu nějakou revoluci,“ vzpomíná Klokánek.

Skončila v dětském domově
Láskyplné zacházení a velká snaha tet ukázat Markétě, že svět není jenom špatný, nakonec udělaly svoje.

Dívka se po čase začala usmívat, nosit dokonce i světlejší oblečení, bavit se s ostatními.

[ztroj: www.onlyu.cz]