Psychotický americký kat-amatér, který nevěděl, jak věšet. Sprovodil ze světa deset nacistických zločinců. Polní maršál ,,trpěl“ skoro půl hodiny

Vojenských katů byla v historii samozřejmě celá řada. Méně však již tech, kteří ke svému řemeslu přistupovali s notnou dávkou amatérismu. Jedním z nich byl i Američan John C. Woods, který mimo jiné popravil deset německých válečných zločinců. Některé z nich čekalo na jejich poslední cestě doslova peklo.

Do historie vstoupilo mnoho katů, které jejich řemeslo proslavilo, ze staršího období dozajista kat Mydlář, z novější doby František Nenáhlo. Byli však i tací, kteří ke katovskému řemeslu přistupovali značně svérázně a v důsledku amatérsky. Na mysli máme v tomto případě Johna C. Woodse, amerického vojenského kata.

Woods se narodil v roce 1911 ve městě Wichita ve státě Kansas. V roce 1929 se připojil k americkému námořnictvu. Tam ale příliš dlouho nepobyl, protože dezertoval, navíc se u něho objevily psychické potíže. Po propuštění z námořnictva se Woods všelijak potloukal a pracoval jako prodavač či dělník. Vypuknutí druhé světové války pak dalo Woodsovi další šanci, jak se uplatnit. Narukoval tentokrát do armády, kde se připojil k 34. ženijnímu praporu. Podle některých zdrojů byl součástí výsadku v operaci Overlord v červnu 1944.

Na konci války se však otevřela pro Američana další možnost, tentokrát poněkud morbidnější. Americká armáda totiž hledala kata, který by udělal krátký proces s americkými vojáky, kteří se dopustili dezerce, vražd, znásilnění a dalších zločinů. Woods se kupodivu přihlásil jako dobrovolník, i když neměl do té doby žádné zkušenosti. Nicméně to taktně zamlčel, když uvedl, že tyto zkušenosti má z minulosti.

Woods se tak stal katem-amatérem, což pro zločince nebyla dobrá zpráva, protože jeho způsoby poprav, jak se záhy ukázalo, byly více než strašlivé, neboť novopečený kat o popravách věděl jen to, že nějaké existují. Lidi, které Woods, popravil, tak trpěli v některých případech i desítky minut, než je sprovodil ze světa. K Woodsovu katovskému ,,umění“ pak musíme ještě připočíst faktor alkoholismu. Taková kombinace byla s nadsázkou řečeno ,,smrtící“, ale trýznivá zároveň.

Zajímavostí bylo, že se Woodsovi pod ruku později dostala desítka odsouzených nacistických špiček, nad kterými vyřkl ortel Norimberský tribunál v roce 1946. K tomu později Woods vypověděl: ,, Pověsil jsem těch deset nacistů a jsem na to hrdý. Nebyl jsem nervózní, člověk nemůže mít nervy v této branži.“ Právě proto, že Woods byl katem-amatérem a neměl mnoho zkušeností, umíral například polní maršál Wilhelm Keitel skoro půl hodiny. Podle odhadů pak popravil Woods celkem 347 lidí. To je však nejspíš nadsazené číslo a reálných bude okolo 90 lidí.

Woodsův osud po skončení války však nebyl šťastný. 21. července 1950 opravoval ve vodě elektrické vedení na americké základně v tichomořském atolu Eniwetok. Když měnil žárovky, tak jím projel elektrický proud, který jej na místě usmrtil. Tak skončil bizarní život kata-amatéra, který je pochován na torontském hřbitově se svou ženou, která zemřela až v roce 2000.

 

Zdroj: https://www.securitymagazin.cz