Finské letectvo odstranilo ze svého znaku svastiku

Změny si jako první všiml profesor Teivo Teivainen z Helsinské univerzity, který v minulosti vůči používání hákového kříže v armádním znaku vznášel námitky. Velitelství vzdušných sil následně BBC potvrdilo, že už od roku 2017 používá znak shodný s celým letectvem, tedy zlatého orla v kruhu z křídel.

„Jelikož se odznaky nosí na uniformách, považovali jsme za nepraktické a zbytečné, aby se dále používal starý znak, který čas od času způsoboval nedorozumění,“ uvedl armádní mluvčí. Emblém mají nicméně dál ve znaku některé organizační složky letectva, například letecká akademie.

Od roku 1918, kdy Finsko získalo nezávislost na Rusku, až do roku 1945 měla všechna finská vojenská letadla ve znaku modrý hákový kříž na bílém poli. Po druhé světové válce svastika z letounů zmizela, zachovala se však coby součást některých symbolů letectva, odznaků jednotek či dekorací – včetně uniforem.

Slovo svastika neboli symbol geometrického kříže se zalomenými rameny pochází ze sanskrtu a znamená štěstí či blahobyt. V tomto duchu ji také chápali zakladatelé finského letectva – měla přinést pilotům šťastný návrat na zem.

V indické kultuře se svastika používá tisíce let. Symbol byl používán okrajově už od antiky i v Evropě. Řekové říkali hákovému kříži tetraskelion (čtyřramenný), anglosasové fylfot (čtyřnoh).

Svastiku můžeme také nalézt na některých románských a gotických kostelech, velmi okrajově byla používána jako symbol vítězství Krista nad smrtí. Objevuje se rovněž jako dekorativní prvek v některých židovských synagogách.

Popularita symbolu na počátku  20. století souvisí s archeologickými nálezy svastiky, které vedly k mylné teorii, že se jedná o indoevropský symbol. Stejně jako ve Finsku pak byla vnímaná na západě jako symbol štěstí.

V roce 1920 si ji dala do znaku nacistická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera. Genocida a válčené zločiny spáchané jeho režimem způsobily, že pro většinu obyvatel západních zemí je svastika neodmyslitelně spjata s nacismem a antisemitismem.

Teivainen vysvětluje, že svastiky mohou být běžně viděny po celém Finsku na budovách z dvacátých let 20. století. „Ve Finsku je považována za běžný dekorativní motiv, což do určité míry je,“ říká. Dodnes se například objevuje na oficiální standartě finského prezidenta.

Profesor výtky směrem ke svastice ve znaku letectva opírá o argument, že takový symbol může mít neblahý dopad na to, jak budou mladí Finové podléhající vojenské službě smýšlet o své armádě. Upozorňuje také, že sousední Rusko, které se finská zahraniční politika tradičně snaží nedráždit, může svastiku v armádním znaku vnímat jako projev nepřátelství.

zdroj: https://www.novinky.cz