Čína posílala do Evropy pomoc proti koronaviru. Česko ji kupovalo

Podle analýzy organizace German Marshall Fund využívala Čína darování zdravotnických pomůcek během pandemie k posílení svého vlivu. Země dostávaly dary na základě svých vztahů s Čínou a zasaženost nákazou v nich nehrála roli.

Počátky šíření koronaviru v České republice provázel chaos v řešení nedostatku ochranných pomůcek. Premiér Andrej Babiš nejprve odmítal poslat materiální pomoc do Číny s tím, že pomůcky budou potřebovat tuzemští zdravotníci. Po tlaku opozice a veřejnosti, ale také poté, co zásoby zasílaly menší iniciativy, se vláda rozhodla do světového epicentra koronaviru poslat v polovině února 4,5 tuny materiální pomoci.

Zhruba v té době se však situace pomalu začala obracet – Čína měla prostředků dostatek a koronavirus se začal šířit po Evropě. Například v České republice si proto museli lidé vyrábět roušky i dezinfekci doma, do společného boje s epidemií se zapojily univerzity a firmy.

V druhé polovině března pak z Číny přiletěla první várka materiální pomoci. Na letišti ji vítal například premiér, ministr vnitra nebo ministryně financí. Celkem 1,1 milionu respirátorů FFP2 i s dopravou vyšlo zhruba na 84 milionů korun. Ne každá země, do které zásoby z Číny dorazily, za ně však musela platit.

Analýza organizace German Marshall Fund popisuje, do jakých oblastí v době epidemie nejlidnatější země posílala zásoby a jakým způsobem pak tuto pomoc prezentovala na sociálních sítích. Kromě oficiálních vládních zásilek se do charitativních akcí zapojili také velké společnosti a čínští miliardáři. Z prezentace však často nebylo jasné, jestli se jedná o soukromý nebo oficiální dar

Samotná zasaženost zemí koronavirovou nákazou podle analýzy nevysvětluje rozsah čínských darů. Jak je vidět na mapě níže, druhá nejzasaženější země, Itálie, dostala sice nejvíce darů, u ostatních zemí už ale zasaženost s čínskou pomocí tak silně nesouvisí.

Období, kterým se analýza zabývala, trvalo od 12. března do 20. dubna. Vývoj po něm tak již na výsledky nemá vliv. Právě v Itálii hned 12. března tamní ministr zahraničních věcí Luigi Di Maio na sociálních sítích poděkoval Číně za poskytnutou pomoc. Itálie dostala od Číny 30 tun materiálu a do středomořského státu dorazil z Asie také tým lékařů.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dokonce na důkaz díků při přebírání zásilek políbil čínskou vlajku. Čínská státní média pak psala o tom, že Srbsko projevilo „hlubokou vděčnost“.

Analýza například zdůrazňuje, že Španělsko, které bylo na počet obyvatel více zasažené než Itálie, se od Číny dočkalo paradoxně menší pomoci. „Pravděpodobně díky svým bilaterálním vztahům s Čínou byla Itálie největším příjemcem čínské pomoci, včetně milionů roušek a několika týmů lékařů,“ píše institut.

Maďarsko, které v době zkoumání bylo jednou z nejméně zasažených evropských zemí, se mohlo čínské pomoci těšit čtyřikrát. Dokument zmiňuje, že všechny čínské dary evropským zemím byly propagovány přes různé komunikační kanály. Čínská státní tisková agentura Xinhua na přelomu dubna a května o pomoci Maďarsku několikrát informovala s tím, že Maďarsko a Čína si vzájemně pomáhají. Maďarská média pak zase uvedla, že předseda vlády Viktor Orbán telefonicky poděkoval čínskému prezidentovi za pomoc v boji s virem.

Od čínských společností pak evropské státy dostávaly dary převážně v souvislosti s jejich ekonomickými aktivitami za hranicemi právě těchto zemí, píše dokument GMF. Čínská státní banka China Construction Bank darovala Maďarsku 20 tisíc zdravotnických roušek. Letos plánuje v zemi otevřít svůj byznys. Od Bank of China, jedné z největších státních bank v zemi, získalo zdravotnické vybavení pro změnu Irsko – země, kde je banka v procesu koupě jedné z největší finančních společností, firmy Goodbody Stockbrokers.

Čínské komunikační kanály pak propagovaly dary jako nezištnou pomoc. Před čínským PR varoval jako jeden z prvních například španělský politik a představitel EU Josep Borrell. Situaci označil jako „globální válku narativů“.

Pozitivní zpravodajství bylo nástrojem k nastolení vlastního diskurzu o pandemii, odvrácení pozornosti od prvotního čínského selhání v boji s virem, tvrdí analýza. V některých případech se opíralo i o kritiku Evropské unie. Kampaň vyzdvihující čínskou pomoc Itálii orchestrovaná pomocí falešných účtů ovládaných boty využívala i hashtag #hanba v souvislosti s tvrzením, že EU není v pomoci dostatečně aktivní.

Mezi recipienty čínských darů ale není většina balkánských zemí ani Česká republika. Ta měla přitom v přepočtu na obyvatele dokonce více nakažených než Maďarsko. Všechny zásilky z Číny si tak Česko muselo zaplatit.

 

Podle analýzy se Čína navíc snažila v případě dodávek do Evropy zamlžit skrz své komunikační kanály rozdíl mezi dary a zaplacenými zásilkami. To se podle analýzy propsalo i do evropských médií, která informovala o doručení čínských zásilek, ale nezjistila více informací k faktu, že šlo v mnoha případech o velké nákupy. Dokument specificky zmiňuje Českou republiku jako jednu z těchto zemí, kde bylo obtížné zjistit, zda zásilka z 20. března byla nákup nebo dar.

Mezi další čínské snahy řadí analýza potlačení veřejného vděku Tchaj-wanu za jeho pomoc v boji s koronavirem a znovu zmiňuje v souvislosti s touto snahou i čínskou ambasádu v České republice. Čínské ambasády v evropských zemích tak tchajwanskou pomoc často označovaly například za politicky motivovanou.

zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/

[gs-fb-comments]