Vzácné barevné záběry Berlína po druhé světové válce

Úvod a dokumentace pádu režimu

Hollywoodský režisér George Stevens se svým kamerovým týmem dokumentuje pád nacistického režimu. Navštěvuje zničený Berghof na Obersalzbergu, který byl Hitlerovým soukromým útočištěm, a pokračuje přes Salcburk a Innsbruck k italským hranicím. Wehrmacht v té době sice složil zbraně v jižním Německu, ale v Rakousku a na severu země německé velení stále odmítalo kapitulovat před Sovětským svazem.

Jednání v Remeši a podpis kapitulace

V Remeši probíhají dramatická jednání o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Německý generálplukovník Alfred Jodl se pokouší vyjednat separátní příměří pouze se západními Spojenci, což generál Eisenhower rezolutně odmítá a hrozí obnovením bombardování měst. Po obdržení povolení od Dönitze německá delegace kapitulaci podepisuje. Za Spojence se podepisují generálové Smith a Susloparov a jako svědek francouzský generál Sevez. Podpisem kapitulační listiny oficiálně končí válka v Evropě.

Situace v Čechách a osvobození Plzně

Zatímco rozhlas v Čechách ještě označuje zprávy o kapitulaci za nepřátelský podvrh, americká vojska pod vedením generála Pattona postupují do vnitrozemí a osvobozují Plzeň. Místní obyvatelé vítají americké vojáky s bezmeznou radostí. Německý velitel von Majewski podepisuje kapitulaci svých jednotek a následně páchá sebevraždu. V zemi panují silné protiněmecké nálady vyostřené šesti lety brutálního nacistického útlaku, teroru a deportací. Nenávist vůči okupantům podporují i tvrdé rozhlasové projevy exilového prezidenta Edvarda Beneše. Fanatický maršál Ferdinand Schörner, kterého Hitler jmenoval vrchním velitelem armády, do poslední chvíle udržuje své muže v boji pomocí brutálních poprav dezerterů, sám ale nakonec v civilním převlečení prchá s vládními penězi do Rakouska, kde ho zatýkají Američané

Rozhlasové projevy lídrů a kapitulace vojsk

Němečtí vojáci hromadně skládají zbraně a snaží se dostat do amerického zajetí, aby unikli před Rudou armádou. Říšský prezident Karl Dönitz oznamuje v rozhlase národu bezpodmínečnou kapitulaci všech ozbrojených sil na všech frontách a nařizuje zastavení palby. K občanům promlouvá také americký prezident Truman, který připomíná strašlivou cenu zaplacenou za porážku Hitlera. Poražení němečtí vojáci odcházejí pěšky do zajetí a čelí obrovskému strachu z neisté budoucnosti.

Útěky prominentních nacistů a poválečné osudy

Mnoho prominentních nacistů se pokouší uniknout spravedlnosti. Fanatický pilot Hans-Ulrich Rudel odlétá z Čech, aby se vzdal Američanům, kterým se prezentuje jako pouhý voják plnící povinnosti. Po propuštění utíká takzvanou krysí stezkou do Argentiny, kde organizuje pomoc pro uprchlé nacistické zločince a udržuje kontakty s neonacisty až do své smrti, přičemž jeho pohřeb se mění v makabrózní přehlídku starých kamarádů s hitlerovským pozdravem. Podobně utíká do Argentiny i stíhací pilot Adolf Galland. Mezi běžné vojáky a civilisty se na silnicích schovávají také příslušníci SS, na které však američtí vojáci neberou ohledy kvůli dřívějším zvěrstvům spáchaným v Ardenách.

Oslavy v Londýně a britská královská rodina

V Londýně propuká masivní vlna radosti a lidé zaplňují ulice. Premiér Winston Churchill, který vedl zemi v nejtemnějších hodinách, osobně pronáší vítězný rozhlasový projev, i když o pouhé dva měsíce později prohraje parlamentní volby a přijde o úřad. Ve Westminsterském opatství se koná děkovná bohoslužba za účasti královské rodiny. Král Jiří VI. s manželkou a dcerami prožili celou válku v Londýně, kde aktivně povzbuzovali obyvatele během leteckého bombardování, neboť královna předtím striktně odmítla plány na evakuaci dětí do Kanady.

Sovětský pohled a opakování ceremoniálu v Berlíně

Osvobození sovětští dělníci oslavují vítězství nad fašismem. Josif Stalin je však kvůli textu z Remeše, kde sovětský generál figuroval spíše jen jako pozorovatel, rozzuřený. Tvrdí, že takový ceremoniál dostatečně nereprezentuje oběti Sovětského svazu, který ve válce ztratil miliony občanů. Stalin proto prosazuje, aby se podpis bezpodmínečné kapitulace zopakoval v Berlíně pod jeho přímou kontrolou. Ve svém prohlášení zdůrazňuje, že Hitlerův plán na úplné zničení Ruska definitivně selhal.

Výslechy prominentů: Hermann Göring v Augsburgu

Američané se zaměřují na zatýkání vládnoucí elity Třetí říše. V Augsburgu vyslýchají Hermanna Göringa, který se před kamerami usmívá, pokouší se zbavit odpovědnosti a prohlašuje, že válka je jako fotbalový zápas, po kterém si soupeři potřesou rukama a vše je zapomenuto. Göring odmítá vinu za koncentrační tábory, je však v Norimberku odsouzen k trestu smrti a těsně před popravou páchá sebevraždu spolknutím kyanidové kapsle. V celém okupovaném Německu se mezitím rozbíhají statisíce denacifikačních tribunálů, které rozdělují lidi na hlavní viníky, sympatizanty či očištěné osoby, přičemž většina vyšetřovaných končí jako pouzí sympatizanti.

Hamburg a cesta do Berlína

Filmaři dokumentují situaci v Hamburku, protože západní novináři ještě nemají přístup do Berlína ovládaného Sověty. V Hamburku zachycují slavný přístav, který byl z naprosté většiny zničen spojeneckým bombardováním a zablokován vraky lodí. Vojenské vedení města tehdy ignorovalo Hitlerův rozkaz bránit Hamburk do posledního náboje a pokojně ho předalo Britům, což město ušetřilo dalších obětí, i když předchozí letecké nálety při operaci Gomora v něm zažehly ničivé ohňové bouře. Po získání povolení opouští kamerový tým Hamburk a odjíždí s barevnými filmy do Berlína zdokumentovat zničené hlavní město a nadcházející Postupimskou konferenci Velké trojky.