Velký test použitých roušek: Co nosíme denně na obličeji?

Fényx moderátor
Sledujte nás

Redakce Seznam Zpráv dala dohromady 40 použitých roušek a nechala je otestovat v laboratoři. Test ukázal, zda jsou lepší jednorázové, nebo textilní a zda hraje roli, jestli roušku nosíte dvě hodiny, nebo tu stejnou opakovaně.

Je to jeden z hlavních argumentů těch, kdo brojí proti rouškám: usazují se v nich nezdravé mikroorganismy, které člověk vdechuje zpátky do plic. Ostatně svého času – když se v roce 2009 v Česku objevila prasečí chřipka – obdobně mluvil i epidemiolog a dnešní ministr zdravotnictví Roman Prymula.

„Je to nesmysl,“ řekl tehdy Prymula o nošení roušek na veřejnosti. „Naopak manipulace s rouškou vede k většímu riziku – ulpí na ní bacily a ty se při jejím sundávání snáze dostanou na ruce. Proto bych spíše doporučil časté a důkladné mytí rukou,“ říkal tehdy.

Co se tedy opravdu skrývá v rouškách, které nyní denně nosíme?

Odpověď na tuto otázku hledali pod dohledem profesorky Kateřiny Demnerové v laboratoři Ústavu biochemie a mikrobiologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Nikoliv viry nebo koronaviry. Viry, narozdíl od bakterií, nejsou schopné samostatné existence, nemají žádnou metabolickou aktivitu a nelze je pozorovat přímo pod mikroskopem. Rozdíl mezi virem a bakterií je co do velikosti asi jako mezi zrnkem máku a gymnastickým míčem.

 

 

 

Jaké roušky se testovaly

Seznam Zprávy zároveň chtěly ještě zjistit, zda je rozdíl i v tom, zda člověk nosí jednorázové roušky, nebo textilní, mnohdy podomácku vyrobené. A také jak moc záleží na tom, zda ji člověk nosí dle daných doporučení, nebo klidně několik dnů v kuse.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Podle Ministerstva zdravotnictví se má rouška správně nosit nejdéle dvě hodiny, případně do zvlhnutí. Velká část lidí ale nosí roušky mnohem déle. Typicky si opakovaně berou jednu roušku pro cestování v hromadné dopravě nebo na nákup, pak ji dají do kapsy nebo do kabelky a při další příležitosti ji opět použijí.

Testované roušky

10 ks látkové správně nošené – červeně popsané misky

10 ks látkové špatně nošené – modře popsané misky

10 ks jednorázové správně nošené – černě popsané misky

10 ks jednorázové špatně nošené – zeleně popsané misky

Jak test probíhal

Laboratoř roušky otestovala následujícím způsobem: pracovníci přitlačili takzvané otiskové misky do vnitřní strany roušek. Misky obsahují kultivační médium, ve kterém mikroorganismy několik dní rostly. Bakterie celkem 3 dny při 30 °C a plísně 5 dní při 25 °C.

Jaký byl výsledek

Všechny testované roušky obsahovaly bakterie, jejich množství se ale kus od kusu výrazně liší. Přibližně polovina vzorků obsahovala také plísně.

Zajímavé je, že rozdíly mezi správně a špatně nošenými rouškami – tedy jestli je nosíme dvě hodiny, nebo dva dny – nejsou příliš výrazné, a to jak u bakterií, tak u mikromycet, tedy plísní.

„Nesvědčí to o tom, že by to mělo nějakou zákonitost,“ potvrzuje vedoucí laboratoře, profesorka Kateřina Demnerová, že délka nošení roušky se ve výsledcích příliš neprojevila. „Ale také to může být způsobené tím, že každou roušku nosil někdo jiný,“ dodává. Testovaných čtyřicet roušek byla společná „sbírka“ redaktorů Seznam Zpráv.

Jeden rozdíl ale z testu vyplývá. Ze získaných výsledků lze konstatovat, že jednorázové roušky mají o něco lepší výsledky. To znamená pro nositele příznivější než roušky látkové.

Demnerová ale upozorňuje, že se nejedná o výzkum podle přísných vědeckých pravidel. „Abychom měli vskutku relevantní výsledky, tak bychom museli vzít třeba sto lidí, nebo i víc. Z toho, co jsme udělali, to ale vypadá, že jednorázové roušky jsou na tom lépe než roušky látkové,“ říká profesorka.

Hodnocení výsledku

Laboratorní test tedy odhalil v rouškách jak bakterie, tak plísně. V těch chirurgických o něco méně. Co to ale znamená? Člověk běžně vydechuje obrovské množství bakterií, je to zkrátka mikroflóra, kterou si nosíme ve vlastním těle.

Ve vzorcích se nacházejí například mikrokoky, které se vyskytují v nejrůznějších prostředích včetně vody, prachu a půdy. Mimo to se ale vyskytují také na lidské pokožce, v mléčných a jiných živočišných produktech nebo třeba v pivu.

Test ale odhalil také různé sporulující bakterie, například Bacillus, nebo Staphylococcus epidermidis, které můžou způsobit onemocnění.

Z plísní jsou ve vzorcích patrné Penicillium, Mucor, Cladosporium nebo Aspergillus.

Babiš se pustil do boje s „nosály“. Rouška pod nosem nemá žádný efekt, řekl

10. 10. 20:35

Co to ale znamená pro zdraví lidí, kteří tyto mikroorganismy vdechují do úst? Podle lékařů, které redakce oslovila, nemá smysl kvůli těmto mikroorganismům zpochybňovat význam nošení roušek v boji proti šíření nemoci covid-19.

„Většina uvedených mikroorganismů tvoří nepatogenní mikroflóru dutiny ústní. Jistě je lepší (bezpečnější a efektivnější) používání čistých chirurgických třívrstvých roušek než dlouhodobé používání těch látkových,“ hodnotí výsledky testu pneumolog Vladimír Koblížek. „Nicméně při nedostatku chirurgických i vypraná a vyžehlená látková dokáže určitě zredukovat riziko přenosu virů mezi lidmi,“ dodává.

A s tímto názorem souhlasí i Koblížkův kolega z hradecké nemocnice, mikrobiolog Pavel Boštík.

„U zachycených mikroorganismů se jedná buď o běžnou ústní flóru, nebo o mikroorganismy přítomné v ovzduší. Nošení roušek je nepochybně opatření, které významně přispívá k zamezení šíření SARS-CoV-2 a přitom minimálně zatěžuje populaci. Je však nutné, aby jak jednorázové roušky, tak i látkové byly měněny v doporučených intervalech, aby nedošlo zejména k zavlhnutí,“ popsal přednosta Ústavu klinické mikrobiologie Boštík.

 

zdroj: www.seznam.cz

[gs-fb-comments]