Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.

Trojice dětí ze středoškolského města Korostyšiv se stala symbolem nedávné tragédie. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman Martynyukovi zahynuli při ruském útoku na jejich dům. Jejich smrt hluboce zasáhla místní komunitu – před školou, kterou navštěvovali, vznikl improvizovaný památník a jejich příběh se rychle rozšířil po sociálních sítích.

Podle údajů OSN zemřelo v dubnu na Ukrajině nejméně 209 civilistů – nejvíce od září loňského roku. Mezi mrtvými bylo 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Květen pak přinesl podobně krutou bilanci – výbuchy, zničené domy a trvalý psychologický dopad na obyvatelstvo.

Ruská armáda ve svých náletech hojně využívá drony typu Šáhid, vyráběné podle íránské licence. Jejich produkce byla v minulém roce výrazně navýšena. Nejnovější vlna útoků přišla po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět masivních dronových útoků, z toho čtyři jen během posledních deseti dnů.

Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu i s možností použití západních zbraní na území Ruska, postoj Spojených států zůstává nejednoznačný. Trump sice po víkendovém útoku označil Vladimira Putina za „šíleného“, ale zároveň kritizoval prezidenta Zelenského, že údajně provokuje Rusko.

Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor varuje, že Trump sice nespokojenost s ruskými kroky opakuje, ale dosud neudělal žádný zásadní krok – například ve formě nových sankcí nebo významnější vojenské pomoci.

Ruský prezident Putin se mezitím snaží vystupovat jako „mírotvůrce“, přičemž vina za neúspěšná jednání je podle něj na straně Ukrajiny. Na Trumpův návrh dvoustranných rozhovorů reagoval vyčkáváním a postupným vznášením nových podmínek – a to bez ohledu na postoje dalších západních zemí.

Navzdory silné ruské propagandě se situace na bojišti příliš nezměnila. Od podzimu 2023, kdy ukrajinské síly osvobodily Cherson, se frontová linie výrazně neposunula. Moskva sice získala některé menší pozice, ale bez klíčových územních zisků.

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války se Rusko soustředí na psychologický tlak – demoralizaci obyvatelstva, podkopání důvěry v západní podporu a vyvolání chaosu. Kromě vojenských úderů dochází také k sabotáži a kyberútokům v evropských zemích, jejichž cílem je podkopat veřejnou podporu Ukrajině.

Zpráva o smrti sourozenců Martynyukových zasáhla obyvatele Korostyšivu hluboko. Po útoku zůstala část dětí doma, ti, kdo přišli, oblékli černé oblečení. „Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl učitel zesnulé Tamary, Oleh Hodovaniuk. „Byla skromná, slušná, stejně jako její bratři.“

Okna školy byla roztříštěna tlakovou vlnou výbuchu. U vchodu vznikl pietní koutek s květinami a plyšáky. „Bylo těžké vůbec něco říct,“ dodal učitel.

Válka na Ukrajině vstoupila do čtvrtého roku a čím dál více připomíná nejen střet armád, ale i konflikt morálních hodnot a strategické vytrvalosti. Budoucnost Ukrajiny přitom může záviset na postoji Spojených států – a především na tom, zda se prezident Trump rozhodne jednat rozhodně, nebo pokračovat ve váhání.