Pavel Kamas znovu na scéně. O virus prý opět nejde
Sociálními sítěmi se znovu virálně šíří video z dílny Pavla Kamase. Jde o třetí pokračování jeho videa „O virus tu nejde“. V nejnovějším videu uráží lékaře, kteří prý pacienty „uléčí k smrti“. Připomeňme, že Pavel Kamas je znám antisemitistickými postoji. Je vydavatelem Hitlerových projevů nebo přetiskl nacistickou protižidovskou knihu pro děti s názvem Jedovatá houba.
Ve videu se pouští do lékařů kvůli připojování pacientů s COVID-19 na ventilátory. Mechanická ventilace je vysoce invazivní metodou, při které je třeba pacienta intubovat, a současně s sebou nese řadu dalších vedlejších rizik. Kamas předpokládá, že na ventilátory jsou připojování všichni pacienti s COVIDem-19. Tak tomu ovšem samozřejmě není. Napojení na plicní ventilátor lékaři berou až jako poslední možnost léčby. Proto jsou na ventilátory napojováni velmi těžce nemocní pacienti, kteří nemohou sami dýchat. Před tím je prováděn neinvazivní způsob léčby COVID-19. Například Společnost infekčního lékařství ČLS JEP vydala celou řadu manuálů (1, 2, 3), jak postupovat při léčbě s COVID-19. Z jednoho z dokumentů je zcela zřejmé, že připojení na ventilátor je až poslední možností.
Kromě toho mají ventilátory celou řadu stupňů podpory. Plicní ventilátory používané v nemocnicích jsou složitá zařízení, která umožňují ventilaci v různých režimech. Základní rozdělení z hlediska dechové aktivity pacienta je na ventilaci v režimu zástupovém, kdy ventilátor zajišťuje plnou ventilační podporu pacienta, ten se volí u pacientů bez spontánní dechové aktivity, a na ventilaci v režimech zajišťujících částečnou ventilační podporu. K nim patří režim asistovaného dýchání, kdy pacient dává svým dechovým úsilím pokyn ke vdechu, jenž však zajišťuje ventilátor, a dále na režimy umožňující spontánní dechy, používané u pacientů, kteří mají zachovanou svou dechovou aktivitu a jimž ventilátor s dýcháním jen pomáhá. Synchronní režimy respektují dechovou aktivitu pacienta, kdežto u asynchronních režimů je dechový cyklus zahájen bez ohledu na ni. Moderní mikroprocesory dovolují realizovat množství různých režimů vhodných pro podporu v různých situacích (krátkodobá podpora při celkové anestezii, dlouhodobá na lůžku intenzivní péče), pro různé pacienty (podle věku a zdravotního stavu) a pro různé nemoci (může být účelné nastavit nefyziologické parametry dýchání, např. s vysokou frekvencí a malým objemem).
Vzhledem k výskytu četných nežádoucích účinků umělé plicní ventilace je snaha dobu užití minimalizovat. Nejčastěji je pro tento proces používán termín weaning, tedy odvykání, čímž se zdůrazňuje postupný charakter tohoto procesu. Pro zahájení weaningu je třeba, aby byl pacient oběhově stabilní, vykazoval dobré hodnoty respiračních funkcí a dechové aktivity, měl zachované reflexy dýchacích cest a nebyly přítomny jiné stavy kontraindikující ukončení terapie (závažná anémie, febrilní stav).
Kamas se také pustil do remdesiviru. Faktem je, že na začátku pandemie se o remdesiviru mluvilo jako o zázraku, který bude zachraňovat životy, a celý svět se začal o experimentální lék prát. Nakonec se ukázalo, že lék není zázračný. Podmínky nasazení důležitého léku pro hospitalizované pacienty s koronavirem se však také změnily. Zatímco na jaře dostávali remdesivir pacienti v kritickém stavu, nyní ho lékaři podávají lidem s lehčím průběhem, kteří teprve začínají potřebovat kyslík.
A jaké mají s remdesivirem zkušenosti čeští lékaři? Podle nich účinný je, pakliže je aplikován správně. Potom skutečně zkracuje délku léčby a tím, že se díky tomu rychleji uvolňují lůžka pro pacienty s těžkým průběhem nemoci, zachraňuje životy.
„Od 19. června 2020, kdy bylo léčeno první větší množství pacientů, do 20. ledna 2021 bylo použití remdesiviru schváleno celkem 5798 pacientům,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Podle Petra Husy, přednosty Kliniky infekčních chorob FN Brno, reaguje většina léčených rychlým zlepšením. Ale musí být nasazen včas. Stejné zkušenosti svých lékařů tlumočila i mluvčí VFN v Praze. „Mnohdy zabránil přesunu pacienta ze standardního lůžka na JIP. Velmi často pomůže ke zlepšení stavu pacienta a zkrácení doby hospitalizace, proto zůstává důležitou složkou léčby,“ říká Marie Heřmánková.
Pavel Kamas tedy svým neodborným názorem uráží lékaře a tvrdí, že za zvýšenou úmrtností mohou oni. Jak je ovšem zřejmé, dělá to na základě neznalosti skutečných postupů a zkušeností lékařů.
zdroj: https://manipulatori.cz
