Nejen data, i naše vědomí nakonec může být v cloudu

Je to otázka, na kterou lidstvo hledá jednoznačnou odpověď už staletí, dosud ji však nenalezlo. Dá se formulovat takto: Jak si člověk dokáže uvědomit vlastní existenci?

Zrod našeho vědomí a princip jeho fungování – obojí je dodnes zahaleno tajemstvím.

Vědomí je, když…

Mezi neurovědci je dnes obecně přijímán výklad, že naše uvědomění sebe sama je projev sítě mozkových buněk zvaných neurony. Jejich celek je víc než pouhý součet jednotlivostí, až vzájemná souhra dává našemu vědomí jedinečný tvar.

Současná neurověda prostě předpokládá, že vědomí je určitá představa našeho organismu. Z experimentů na primátech, a patrně i na vránách, tušíme, že také jiní živočichové mají nám podobné vědomí – jenom není tak vyspělé jako vědomí naše.

Tento výklad se však nepodařilo jednoznačně prokázat.

Johnjoe McFadden, molekulární genetik a profesor kvantové biologie na Univerzitě v Surrey, proto pochybuje o jeho správnosti.

Ve studii zveřejněné v časopise Neuroscience of Consciousness tento anglický vědec předkládá teorii, podle níž je vědomí odvozeno z elektromagnetického pole, které vytvářejí jednotlivé neurony. Nepopisuje vědomí jako aktivitu neuronů, ale jako důsledek působení zmíněného pole. Když spolu neurony komunikují, vytvářejí podle McFaddena slabé elektrické signály, kterými si předávají informace. Jako každá elektřina, i tyto slabé výboje vytvářejí elektromagnetické pole. A právě uspořádání tohoto pole je podle McFaddena tím, čemu říkáme jako vědomí.

„Vědomí je zážitek našich nervů pociťujících elektromagnetické pole vytvářené mozkem,“ píše vědec ve zprávě ke své studii.

McFaddenova teorie vědomí vychází z energie mimo hmotu našeho organismu, byť ji naše tělo vytváří. Vědomí je tak jakýsi elektromagnetický cloud.