Je pátek a je po práci. Čekám v bývalé céčkové možná déčkové krčmě, kde se Romové za dávné doby chodili dohadovat o tom, kdo vlastně má pravdu a já tak zavzpomínal na dobu komunismu a krátce po něm a nyní je to vlastně restaurace. Teď tu čekám na kamarád a budeme jistě klábosit o různých věcech pár piv no a gudbáj, ale prozatím mi cuká ruka k mému Miláškovi a chci jít na fejsbůk. A tak sem opět dostal můzu na téma, které je jak ožehavé, tak i dle mého názoru hodně zajímavé.

Ano řeč je zde o potřebě neustále pohlížet do mobilu a kontrolovat kdo mě píše anebo co kdo dá na svou či mou zeď. Připadám si, když si to uvědomím jakýmsi otrokem pana Zuckerberg, který jistě neměl v úmyslu zotročit miliardy uživatelů jeho apek, když zakládal pro své spolužáky web na komunikaci a připomínky. Dozajista skvělý nápad, který se ujal jak tehdy, tak jak vidíme i dnes. Fejs je nejoblíbenější aplikaci hned po apce rádia G6 ?. Když uvažuji, kam se tato myšlenka dostala a co za monstrum Facebook je, docela mě tato myšlenka přivádí do ouzkejch a vás taky co? Pokud si uvědomujete, jak udává směr a řídí miliony dospělých a miliardy dětí, které neudělají ani krok bez svého miláčka který má v sobě fotoaparát, rychlo-dopis, přátelé, nepřátele, nahrazuje rodinu, sourozence, učitele, radí a nevede na správnou cestu, popřípadě doprovodí hudbou a málem bych opomenul že si semnou hraje hry, jak já toho mobilního miláčka miluji. Taky to ho tak milujete?

       Je spousty, opravdu velmi mnoho názorů rozboru jak z řad psychologů, sociolog a veřejnosti. Já v tom jistou hrozbu vidím také a když proletí v mě mysli myšlenka soukromí, tak mívám smíšené pocity. Připomeňme si dokument s názvem V síti V. Klusáka a B. Chalupové (2019) kde se malé děti 12let a výše, nikoli ne přesahující hranici zletilosti, který měl za cíl odhalit lovce dávnověku, kteří se nabourali do soukromí dětí a loudili s velikou psychologickou taktikou sex od těchto našich drahých. Ano je to skvělý dokument, který má velmi kladný konec. Nicméně pravdou je, že ne vždy se dostane správné odplaty těmto pedofilním dravcům. Je naprosto jasné že fb tuto možnost skýtá. Dětem je tam svoleno se přihlásit a neověřit datum narození ačkoli fotky nezletilých dávají jasně najevo že tomuto prckovi není 15let.

A uznejte jednu zásadní informaci, kterou dokument předal a to, že sakra nemáme jakožto rodiče přehled, co naše dítka dělají v soukromí a vlastně kdekoli. Mají přece od nás koupené balíčky dat, které jim umožní být online kdekoli a kdykoli. Doma Wifi a venku data. Já vím, vaše dcerka nebo syn je úplně jiný oni by se takto nezapletli. Můj cíl není ve vás vzbudit strach, neboť vím že strach a úzkost jsou negativní emoce a často nejsou správné. O co se tu snažím je spíše pootevření té části v hlavě kde se pod tlakem všech povinnosti a starosti nedostává logické uvažování a často bývá tma, kdy vaše podvědomí říká něco jako „co tam dělá, i na WC si bere telefon, s kým si to šeptá a proč když mě vidí se tváří jako by něco provedl”? A abychom tomu dodali trošku soli a koření tak, dnes je pár základních pravidel bezpečného užívání internetu. Ale zodpovědnost to z rodiče opravdu nesejme ba naopak. Rodič se musí svým pokladům věnovat, a to je od doby kdy došlo k početí až po jeho vypuštění do moře lidstva.

Já jsem vychoval jednoho potomka a internet sem mu doma hlídal a pokud chtěl na Wifi měl pravidla. Ano je těžké to nastavit, když už je to rozjeté a mláďátko si zvyklo na standard a teď jakoby změna?? WTF??? No vždy si říkám že raději teď, než abych si něco měl vyčítat a nadávat na lidi kolem mě a jeho kamarády. Popravdě za 15 let si mohu udělat rekapitulaci, třeba právě toho, jak byl znechucen pravidlem užívání internetu doma, a i mimo domov. A zpětně to sám zhodnotil a já taky. Byla to vynikající investice. A můj pohled na tuto věc se vytiskl do jeho mysli. Sáhněme si do minulosti k našim rodičům. Jak nám vadily ty stupidní pokyny zdrav nahlas, odejít od stolu, když přišla návštěva, do 18ti doma!!!
Ale ano, byla to skvělá doba plná zábavy která byla bez vlivu internetu a také hodně o přátelství a sociálním myšlením. Ale jak říkám je to na vás drazí. Možná si říkáte že sem to teď přehnal a co si to dovoluji vás obviňovat. To já ne. Já sem svobodný a myšlenky jsou realita. Asi se vás dotklo něco jiného. Pravdou je že odpověď si musí najít každý sám. A já si jdu hrát s mim miláškem, než přijde můj dobrý přítel…