Ze výrobní linky do vztahu
Jako každý člověk, který se snaží být v životě šťastný si kladu nějaké cíle a snažím se je splnit, protože mám pocit, že to je to, co musím udělat abych byl šťastný. Pak je zde ale otázka, jak to dopadne. Dovolte mi, abych vám poodkryl zákulisí špatných rozhodnutí, které děláte.
Nejprve si uveďme příklad toho, jak to blbě dopadá. Alenka, tak ji budeme říkat, ukončila vztah s partnerem, který si ji vůbec nevážil, a nejen to ale byl schopen ji dokonce udeřit. Mlátil své děti, a i to děcko, které si přinesla z předešlého vztahu. Opijí se, nenosí domů výplatu a jako by toho nebylo málo, výchovu vnímá naprosto stejně tak, jak to dostal od své skvělé maminky, která ho hýčkala a upřednostňovala ho před dcerou která dělala vše ale on si ani nemusel odnést talíř, umýt nádobí a cokoli co vlastně dělají přeci jen ženy. A zde začíná kámen úrazu. Všimli jste si někdy tohoto stereotypu?
Maminka má doma muže, na kterého nadává, že si neuklidí talíř, ponožky stále si skládá věci na židli a je to chronický lhář a vlastně ani neví co na něm viděla?!? V podstatě je to je vlastně záhada?!! A pak je tu ten zatracený paradox! Maminka vychovává synáčka stejně, a to přesně jak nechce, aby jednal její mužíček. Nemusí si odnést talíř už od mala je to bůh který si může dovolit vše. Rozlije mléko a maminka řekne jdi pryč já to utřu, a to i když se miláček snaží to utřít, ale díky nedostatečným zkušenostem to prostě neumí a je to nemehlo. Bodejť by nebyl nemehlo, když se mu nedostane prostoru ke zdokonalení. Miláček se dívá z pohovky na TV či do mobilu a sjíždí své oblíbence na fb, “Jůtubu“ nebo paří s kamarády na PC z pohodlí svého zavřeného pokojíčku a samozřejmě se maminka nezdráhá mu donést papáníčko přímo pod nosánek. Synáček chce botičky, plejsta, mikinu, teplákovku a mnoho potřebného zboží co mají ostatní v jeho věku. Kapesné a samo sebou prachy na svačinu minimálně 100kč, ne-li více. Samozřejmě vše, novinky a pokud možno nejdražší a hned! Co se nám to tu klube za výrůstek? „Aháááá“ přesně to samé, co nechce matka pro svou dcerušku!!! Mladý, nezodpovědný, netrpělivý vše převyšující polobůh, který očekává že ho budoucí manželka bude obhospodařovávat přesně jako jeho trpělivá maminka, která má doma ten samí výrůstek akorát o 20let starší.
Takže maminko Alenko, okamžitě přestaň vychovávat svoje škvrně tak, jak si nepřeješ, aby se pak v budoucnu nechoval jako tvůj manžílek. Vždyť je to do očí bijící praxe, která se děje v mnoha rodinách.
V bleděmodrém je to s dceruškami. Pantáta ji mazlinkuje a vždy ji hned koupí cokoli ji vidí na očích v pokojíčku ji udělá “barbínkový“ hrad. Ona zaplakala, aby tatínek koupil a dal dcerušce mobil, který ji ani do ruky nepatří. A když má umýt nádobí, uklidit pokojíček, uvařit, vysypat odpadky, jít nakoupit anebo jen pomoci mamince s čímkoli (je jedno jestli kluk nebo dcera jde o zodpovědnost a mnohem více).
V současné době sem si všiml trendu mladých lidí, už druhá generace ne-li třetí je vychována jako polobůh, který nemusí nic jen konzumovat a být vychováván systémem který ho krmí geneticky modifikovanou potravinou!!! III. – IV. generace je už jen postižena mobilní technikou a nic jiného. Vychovává je “Jůtůb“, “fejs“, “roblox“ či jiná sociální skupinka a sem tam i rodič. Je velice smutné, co se děje a nejsmutnější na tom je, že si rodiče ani neuvědomují jaký problém se vyvíjí a co za se vlastně rýsuje.
Pokud bychom se vrátili ke štěstí a zmiňovaným cílům, je třeba si uvědomit jaké cíle kladete před své potomky a co od nich chcete a jaké kroky děláte k tomu, aby se tak vašemu dítku dařilo být šťastný?! A možná to nejdůležitější pro tebe milý rodiči. Pokud čteš tato slova a až sem jsi se nezastavil, pak je tu otázka na Tebe. Jsi spokojen jako rodič se sebou a je to opravdu to co jsi si představoval v roli rodiče? Pokud jen trochu váháš doporučuji, aby ses zamyslel a hledal hlouběji než jen z řad tvých přátel, rodičů anebo jen se spoléhal na svou rodičovskou intuici.
„Lidem se téměř nikdy nedaří být šťastní, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost růžovější, než bude.“ — Marcel Pagnol
Slova francouzského spisovatele jasně ukazují na naše chyby. A k úvodnímu titulku o štěstí a jeho trvání bych dodal toto. Lidi chtějí být šťastnými bytostmi a hledají v životě tzv. úniky z reality a leckdy hledají tam, kde vůbec není. Já sám jsem pochopil, že mé štěstí nezávisí na tom, co vše si koupím nebo kolik nul mám na svém účtu. Našel jsem smysl v přátelství a v úctě k sobě samému. Tam je veliké štěstí, které je spojené se spokojeností.
bloger : Fényx
