Vesmír k nám vyslal tajemný vzkaz z dávných dob. Víme, co v něm stálo

Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou prchavé kosmické jevy, které trvají pouhou milisekundu a někdy bombardují Zemi. Od svého objevu v roce 2007 fascinují FRB astronomy svou záhadnou povahou a množstvím energie, kterou uvolní za velmi krátkou dobu.

Tyto záblesky obsahují značné množství informací o plazmatu prostupujícím vesmírem a poskytují zásadní údaje o rozložení plynu a kosmických magnetických polích. Jejich studium je proto zásadní pro pochopení složení našeho vesmíru.

Velkým průlomem pro astrofyziku je objev FRB 20240304B, podrobně popsaný ve studii vedené Manishou Calebovou z University of Sydney. Tento záblesk byl detekován 4. března 2024 soustavou radioteleskopů MeerKAT v Jihoafrické republice, což představuje milník v pozorování vzdáleného vesmíru. MeerKAT se svými 64 anténami je jedním z nejmodernějších radioteleskopů na světě, který je schopen detekovat extrémně slabé signály z hlubokého vesmíru.

Okno do raného vesmíru

Tento objev je pozoruhodný mimořádnou vzdáleností svého zdroje. FRB 20240304B pochází z místa s červeným posuvem z = 2,148 ± 0,001, což znamená, že jeho světlo k nám putovalo více než 11 miliard let. To jej řadí do období pouhých 3 miliard let po Velkém třesku a zdvojnásobuje dosah dosud lokalizovaných FRB.

Lokalizace hostitelské galaxie nebyla snadná. Po neúspěšných pokusech s pozemními observatořemi použil tým vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Pomocí jeho přístrojů NIRCam a NIRSpec identifikovali zdrojovou galaxii a získali její červený posuv, čímž odhalili nízkohmotnou, hrudkovitou galaxii, která tvoří hvězdy. JWST se svou schopností pozorovat v infračervené oblasti je pro studium takto vzdálených objektů klíčový, protože viditelné světlo těchto objektů je v důsledku rozpínání vesmíru posunuto do infračervené oblasti.

Potvrzení vědecké teorie
Mladá hostitelská galaxie s nízkou hmotností a pozoruhodnou hvězdnou aktivitou nabízí důležitá vodítka o jejím původu. Přítomnost FRB v tomto prostředí naznačuje, že tyto jevy mohou vznikat v krátkých časových intervalech, což podporuje teorii mladých magnetarů (vysoce zmagnetizovaných neutronových hvězd) jako jejich možných zdrojů. Magnetary jsou známé svými intenzivními magnetickými poli, která mohou být zdrojem energie potřebné ke vzniku FRB.

Rádiový impuls se během své cesty rozptýlil rychlostí 2 330 parseků na centimetr krychlový, což je hodnota, která vypovídá o obrovské vzdálenosti a množství volných elektronů, s nimiž se hvězdokupa v Panně setkala. Studie rovněž odhaluje složitost magnetických polí v měřítku gigaparseků a ukazuje, jak vlny interagují s kosmickými strukturami. Tato interakce může poskytnout cenné informace o struktuře vesmíru na velkých škálách.

zdroj: https://www.msn.com