Vášnivá láska mezi nacistou a Natašou Gollovou zničila přátelství s Mandlovou. Proč kvůli této zradě trpěla až do smrti?
Nataša Gollová se narodila 27. února 1912 do zámožné rodiny. Díky tomu mohla později studovat v Anglii. Kromě angličtiny ovládala také francouzštinu, ruštinu a němčinu. Jen Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nedokončila, protože se začala naplno věnovat herectví ve filmu i divadle.
Jejím prvním filmem byl snímek Kantor ideál, kde měla scénář o jedné větě. O pár let později už byla situace úplně jiná. Stala se oblíbenou herečkou hlavních rolí a šla z jedné do druhé, a to dokonce natolik, že za jediný rok hrála až v osmi filmech. Mezi nejslavnější patří Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda a Kristian.
Romantika v Paříži, zklamání v Praze
První láskou Nataši Gollové byl francouzský básník Tristan Tzara, s nímž se setkala ve 20 letech v Paříži. Nechtěla ovšem ve Francii zůstat a on nechtěl do Prahy, proto vztah jednoho dne skončil. I tak zůstali přáteli.
Dalším partnerem hvězdy stříbrného plátna se stal herec František Vnouček, kterého můžete znát například jako sympatického učitele češtiny ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Byl zapáleným komunistou a čím dál více žárlil i holdoval alkoholu. Nakonec se přiznal ke skrývané homosexualitě a pár se rozešel
Konec přátelství kvůli muži
Další vztah měl pro Natašu mnohé následky. S Wilhelmem Söhnelem, zástupcem Říše v protektorátním Českomoravském filmovém ústředí, měla původně poměr Adina Mandlová, tedy další neméně slavná herečka. Když ovšem odjela filmovat do Německa, Söhnel si začal právě s Natašou Gollovou.
Šlo o Němce narozeného na Moravě, který do Národně socialistické německé dělnické strany vstoupil v roce 1939 a vybudoval si dobré postavení, díky němuž měl na starosti barrandovské ateliéry. Ano, lze mu přičíst k dobru to, že se stále točily české filmy, za což ostatně po válce dostal československé občanství… které mu bylo o tři roky později zase odebráno, víc perzekuován nebyl.
Láska k němu Nataše zničila mnohaleté přátelství s Adinou Mandlovou a po válce jí nasadila nálepku kolaborantky, kterou umocnila ještě její jediná role v německém filmu Komm zu mir zurück, kde je uvedena pod pseudonymem Ada Goll.
Už se stínu nikdy nezbavila
Když druhá světová válka skončila, odjela vypomáhat do osvobozeného Terezína, kde byla spousta nemocných bývalých vězňů. Nakazila se tady tyfem, tedy závažnou infekční nemocí. V nemocnici strávila půl roku.
Pomoc trpícím jí byla přičtena k dobru, a tak jako trest za údajnou kolaboraci dostala „pouze“ dočasný zákaz natáčení filmů.
V roce 1947 získala angažmá v Jihočeském divadle, a dokonce se vdala za jeho ředitele. Bohužel stejně jako František Vnouček i on trpěl alkoholismem, takže manželství nebylo právě šťastné. O čtyři roky později se díky Janu Werichovi mohla vrátit do Prahy a hrát ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař. Později se objevila i v dalších filmových a televizních snímcích, jako je například oblíbená komedie Drahé tety a já.
V roce 1970 musela odejít z divadla kvůli zdravotním potížím, které se zhoršovaly. Pobývala v předčasném důchodů a své chmury zaháněla alkoholem.
Bývalá excelentní herečka zemřela v 76 letech 29. října 1988 v pražském domo
Zdroj:https://www.svetzeny.cz
