Sotva Nawrocki složil přísahu, hned narazil na Tuska. „Pozná, kdo v zemi vládne,“ varoval premiér

Polsko má nového prezidenta. Konzervativní historik Karol Nawrocki ve středu složil přísahu na společném zasedání Sejmu a Senátu a oficiálně nahradil dosavadního prezidenta Andrzeje Dudu. Přestože je v úřadu teprve od včerejška, napětí mezi ním a vládou Donalda Tuska je už nyní zřetelné. Premiér na tiskové konferenci ostře reagoval na první kroky nové hlavy státu a začal hrozit.

„Všude tam, kde bude nový prezident chtít pomáhat, budu vítat s otevřenou náručí jeho ochotu ke spolupráci. Všude tam, kde bude chtít překážet, pozná, v čem spočívá ústavní pravidlo a kdo vládne v zemi. A budu v této věci velmi důsledný, a když bude třeba, i bezohledný,“ prohlásil podle serveru Do Rzeczy premiér Tusk na čtvrteční tiskové konferenci.

Podle premiéra je země před důležitými úkoly, a každý, kdo chce pomoci – bez ohledu na politickou příslušnost – bude vítán. „Máme hodně práce. Každý, kdo bude chtít pomoci, bude vítaným partnerem. Říkám to naprosto vážně,“ dodal.

Ve svém prvním prezidentském projevu Nawrocki prohlásil, že bude hlasem těch Poláků, kteří chtějí „suverénní Polsko“. Odmítl přijetí eura a navrhl změnu ústavy do roku 2030, aniž by upřesnil její konkrétní body. To později upřesnila jeho kancelář s tím, že bude usilovat o ústavní změnu směrem k větším pravomocem prezidenta. Vyzval k omezení vlivu Evropské unie na národní záležitosti. „(Budu) hlasem těch, kteří chtějí suverénní Polsko, které je v Evropské unii, ale není Evropskou unií. Je Polskem a zůstane Polskem,“ prohlásil nový prezident.

Nawrocki dále oznámil, že svolá Radu kabinetu, tedy jednání vlády pod předsednictvím prezidenta. „Chtěl bych už dnes srdečně pozvat na zasedání Rady kabinetu, které se uskuteční ještě v srpnu,“ řekl přímo přítomnému premiérovi. Zdůraznil, že chce diskutovat o „klíčových investicích a stavu veřejných financí“.

„Pane premiére, jako prezident Polska se cítím povinen mít úplné informace o tom, v jakém stavu se nachází polský stát,“ uvedl Nawrocki. Zkritizoval také současnou správu země a naznačil potřebu systémových změn.

Dvaačtyřicetiletý Nawrocki, bývalý šéf Institutu národní paměti, je spojován s národně-konzervativní politikou a jeho vzorem je americký prezident Donald Trump. V kampani sliboval větší zásahy státu do ekonomiky, zachování přísné legislativy ohledně potratů a odmítl jakoukoli legalizaci svazků osob stejného pohlaví. V zahraniční politice slibuje pokračující podporu Ukrajině, avšak nevidí pro ni místo v NATO ani v EU. Posilovat chce zejména vztahy se Spojenými státy.

Jeho vítězství v červnovém druhém kole prezidentských voleb, kde porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského, znamená komplikaci pro vládu Donalda Tuska. Agentury Reuters a AFP upozorňují, že hrozí patová situace – podobně jako za předchozího prezidenta Dudy. Nawrocki bude moci vetovat zákony, čímž může výrazně ztížit plány vlády, například na zrušení kontroverzních justičních reforem prosazených bývalou vládou strany Právo a spravedlnost (PiS).

Podle polské ústavy má prezident omezené pravomoci v oblasti vnitřní politiky, ale hraje roli v zahraniční a bezpečnostní politice a má právo veta. Premiérem zůstává hlavní politická figura s legislativní iniciativou. Funkční období prezidenta je pětileté a lze ho jednou obnovit.

zdroj: https://www.msn.com