Sněmovna neprodloužila nouzový stav. Stanou se z nařízení skutečně jen doporučení?

Vládě se nepodařilo získat počet potřebných hlasů, které by prodloužení nouzového stavu umožnilo. Zády se otočili i komunisté, kteří donedávna vládu tolerovali a pro prodloužení několikrát hlasovali. Dnešní žádost o prodloužení nouzového stavu byla v pořadí už šestá.

Pro návrh zvedlo ruku 48 poslanců koaličních ANO a ČSSD. Celá opozice vládní žádost nepodpořila. Pro její přijetí bylo potřebných nejméně 54 poslaneckých hlasů. Stejně co do počtu hlasů dopadlo rozhodování o návrhu lidovce Stanislava Juránka, aby kabinet mohl prodloužit nouzový stav o dva týdny.

Lidovecký poslanec Stanislav Juránek navrhl prodloužení nouzového stavu o dva týdny do 28. února. „Dávám to (návrh) s tím, že vůbec není jisté, že to bude mít nějaký smysl, protože pro mě to má smysl tehdy, když to povede k jednání. Když to nepovede k jednání, tak ani nemá smysl, abych já k tomu přidával svůj hlas, protože já si moc přeji, aby byla široká dohoda,“ uvedl Stanislav Juránek.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek řekl, že Česko nouzový stav potřebuje. „Ale ne v ruce šílence,“ prohlásil Michálek. Zjevně mínil ministerského předsedu.

„I bez stavu nouze je možné omezovat některé věci. Je možné nařídit nošení roušek nebo zavření divadel,“ řekla předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ta dlouhodobě upozorňovala na to, že vláda nehodlá s opozicí jednat. Byl to jeden z důvodů, proč prodloužení nouzového stranu opozice nepodpořila.

Prodloužení nouzového stavu dnes nepodpořili ani Poslanecké kluby Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Pouze za nás říkáme, že ta situace po dlouhém nouzovém stavu ideální není, že nouzový stav v tuto chvíli rozhodně nepřináší to, co nám vláda vždy při žádosti o prodloužení slibovala,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan.

Premiér Andrej Babiš (ANO) několikrát upozornil na to, že nouzový stav je v České republice potřebný. Bez něho bude složité zařídit armádní pomoc v nemocnicích nebo využívání vybavení ze stavu hmotných rezerv. Krajům padne například i vyhlášení pracovní povinnosti pro zdravotní sestry. „Každý, kdo nepodpoří nouzový stav se bude přímo podílet na smrti svých spoluobčanů,“ upozornil. V minulosti ale několikrát prohlásil, že zodpovědnost za pandemii bere na svoji hlavu.

Opozici a neprodloužení nouzového stavu odsoudil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Ten za přístupem opozice vidí politický boj. „Z politických důvodů je snaha nouzový stav vypnout a nechat vládu plácat se někde ve vzduchoprázdnu,“ řekl.

Premiér Babiš se pokusil potřebné hlasy získat i před samotným hlasováním, kdy na více než hodinu přerušil jednání Sněmovny. Sešel se zástupci opozičních stran. Následně bylo jednání přerušeno ještě jednou.

Za všechny hejtmany vyzývám vládu k rychlému jednání o tom, jak chce řídit boj proti pandemií bez nouzového stavu. Nechceme podporovat nesmyslná opatření, chceme vrátit děti do škol, ale také musíme znát jasný rámec, jak chránit zdraví a životy občanů v našich krajích.

Co konec nouzového stavu reálně přinese?

V praxi není jednoduché říct, která nařízení vláda nebude moct bez nouzového stavu aplikovat. V médiích se už v minulosti objevila informace o tom, že by se z nařízení stala pouze doporučení. Problém je ale daleko složitější.

Bez nouzového stavu může vláda i nadále vyžadovat nošení roušek na veřejném prostranství. Většina dalších nařízení je pak třeba opřít o zákon o ochraně veřejného zdraví. Například podle právní analýzy specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, bude i nadále možné nařizovat karanténu a izolaci. Stejně tak bude moct vláda i nadále vynucovat opatření při vstupu do České republiky.

Lidem s příznaky by mohlo ministerstvo zakázat například ubytování v hotelu, divadelní představení, návštěvu kina, účast na shromáždění, návštěvu sociálních služeb nebo škol. Zákaz návštěv v nemocnicích nemusí vymáhat stát, k omezení mohou přistoupit jednotlivá zdravotnická zařízení.

„Podle mého názoru by neobstál například všeobecný zákaz nočního vycházení od 21:00 do 5:00, nebo všeobecný zákaz provozu malých obchodů či sportovišť. Vhodnějším postupem by bylo omezení zákazů na konkrétně, precizně vymezené situace, například podniky či sportoviště se zdůvodněným epidemickým rizikem,“ píše ve své analýze Dostál.

Podle jeho slov není pravdou, že by nemohla vláda využít armádu v nemocnicích. Zákon státu dovoluje využít vojáky k záchranným pracím nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy a zdraví.

Někteří poslanci ale upozorňují na tom, že každé z rozhodnutí vlády může být předmětem soudního zkoumání. Celkově tak přijímají rizikových opatření bude složitější a náročnější. „Budeme na koleni vymýšlet, jak dosáhnout stejného cíle za použití jiných prostředků, které k tomu nejsou nastaveny. Tudíž samozřejmě hrozí žaloby,“ říká vicepremiér Hamáček.

Kraje mohou vyhlásit stav nebezpečí

Jednotlivá nařízení jde bez nouzového stavu aplikovat i v jednotlivých regionech. Hejtmani krajů mohou vyhlásit takzvaný stav nebezpečí. Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit v případě živelné pohromy nebo když je ohroženo zdraví obyvatel. V rámci něho může kraj uvést v platnost taková opatření, aby se šíření nákazy zpomalilo.

Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. Do značné míry mohou nařízení vydávat i krajské hygienické stanice. Kraje zároveň mohou přistoupit k oběma těmto způsobům současně.