Mlčeti není zlato: Vyhýbání se konfrontaci vás může zničit, varují vědci

V práci i ve společenském životě se často rozhodujeme mlčet, abychom se vyhnuli konfliktu. Psychologie to však vůbec nedoporučuje.

Před několika dny jsme viděli několik triků, které generace Z sdílí na TikToku, jak se chovat ke svým šéfům a kolegům v toxickém pracovním prostředí. A mnozí říkali, že prostě všechno ignorují, nekomunikují se svým týmem ani nadřízenými a raději si nic neberou osobně.

Tuto radu je však třeba brát s rezervou. Psychologie dokázala potvrdit, že mlčení a neříkání toho, co cítíme k určitým událostem, poznámkám nebo jednáním, může být velmi škodlivé pro naše zdraví. To platí pro život v rodině, ve společnosti, s přáteli, ve vzdělávacím prostředí… a také v zaměstnání, protože prací koneckonců trávíme mnoho hodin denně.

Psycholog Luis Miguel Real Kotbani před několika dny publikoval v časopise Ethic sloupek, v němž uvedl:“ Mlčení nás nedělá zralými, ale submisivními“ (volný překlad ze španělštiny). Podle jeho slov mlčení v nepříjemných situacích zdaleka nezaručuje harmonii, ale může se nakonec stát tichým odsouzením: strategií, která začíná s úmyslem zachovat klid, ale končí potlačením osobních potřeb.

Jaké mohou být důsledky mlčení v konfrontaci s vedoucím

Na jedné straně vědci a psychologové poukazují na to, že pokaždé, „když se rozhodnete mlčet, abyste ostatním nezpůsobili nepříjemnosti, dáváte jim najevo, že vaše potřeby mají menší cenu“.

Na druhou stranu pokud strávíme příliš mnoho času mlčením o něčem, co nás skutečně trápí, nastane okamžik, kdy se můžeme odpojit sami od sebe a přestaneme vědět, co skutečně chceme. Dalším rizikem je vysoká pravděpodobnost výbuchu a v takovém případě může být způsob sdělování toho, co se děje, horší.

Ačkoli je hledání klidu přirozené, toto neustálé vyhýbání se může mít negativní důsledky, ovlivnit naši schopnost obhájit své názory a stanovit si hranice a zhoršit sebeúctu a emoční zdraví, varují odborníci na psychologii. Autor článku také uvádí:

„Když se vám podaří vyjádřit, jak se v dané situaci cítíte, uklidníte se, vzduch se rozproudí, pocítíte úlevu a získáte naprostou kontrolu nad svými myšlenkami, takže můžete rozhodovat o tom, jak se cítíte. Pomáhá také budovat respekt k vlastnímu já a způsobuje pozitivní reakce ve vašem zdraví a náladě“.

Co stojí za strachem z konfrontace
Zároveň je zajímavé vědět, co stojí za strachem mnoha lidí říkat své názory, protože to může vést ke konfrontaci a pro určité profily lidí je to velmi negativní věc. A psychologie může také vysvětlit, proč tento pocit existuje.

Strach z konfliktu je jedním z nejčastějších důvodů, proč se mnoho lidí za každou cenu vyhýbá konfrontaci. Důvody tohoto strachu jsou složité a často mají původ v minulých zkušenostech nebo v našem dětství. Někteří lidé mají přirozené dispozice ke klidu a pohodě, ale v mnoha případech tento strach souvisí s předchozími negativními zkušenostmi nebo vzorci, které se naučili v dětství.

Například ti, kteří vyrůstali v autoritářském prostředí, kde je učili mlčet, aby se vyhnuli trestu nebo ponížení, nebo v příliš ochranitelském prostředí, kde jim nebylo dovoleno čelit vlastním konfliktům nebo rozvíjet dovednosti zvládání konfliktů, se v dospělosti pochopitelně vyhýbají konfliktům a hledají souhlas jako ochranný mechanismus.

Moderní psychologie navíc naznačuje, že strach z konfrontace může souviset s nízkým sebevědomím a nedostatkem asertivních komunikačních dovedností. Podle studie publikované v časopise Journal of Personality and Social Psychology mají lidé, kteří se vyhýbají konfliktům, tendenci pociťovat vyšší míru úzkosti a stresu, což může negativně ovlivnit jejich celkovou pohodu.

V tomto smyslu je nezbytné naučit se asertivně sdělovat své potřeby. Asertivní komunikace zahrnuje jasné a přímé vyjádření našich myšlenek a pocitů, aniž bychom druhé napadali nebo se jim podřizovali. Tato dovednost nejen zlepšuje naše mezilidské vztahy, ale také posiluje naše sebevědomí a pomáhá nám lépe zvládat stres.

zdroj: https://www.msn.com