,,Byla jsem fascinována Adolfem Hitlerem, čas po jeho boku jsem si užila,“ Diktátorova sekretářka chválou na svého šéfa nešetřila“
Traudl Jungeová byla nejmladší ze sekretářek nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Na diktátora, který spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu, pěla chválu.
Adolf Hitler měl několik sekretářek, Traudl Jungeová byla nejmladší. Když vstoupila v roce 1942 do Hitlerových služeb, bylo jí jen 22 let. Důvěru NSDAP i samotného Hitlera si získala tím, že se provdala v roce 1943 za důstojníka SS Hanse Hermanna Junge. Ten však přišel zanedlouho o život, když britský letoun zaútočil na jeho skupinu v Normandii. Jungeová pracovala v ústředí NSDPA v Berlíně, potom Berghofu v Berchtesgadenu. Odtud se posléze přesunula do východního Pruska, respektive do Berlína, kde si ji Hitler ,,stáhl“ spolu s nejvěrnějšími druhy do bunkru.
Jungeová později v rozhovorech a ve svých pamětech vzpomínala na nacistického diktátora jako na dobrotivého ,,šéfa“, kterým byla nejen ona fascinována. ,,Přiznávám, byla jsem fascinována Adolfem Hitlerem. Byl dobrotivým šéfem a choval se přátelsky. Úmyslně jsem ignorovala všechny varovné hlasy a užívala jsem si čas strávený po jeho boku, téměř až do hořkého konce,“ prohlásila Jungeová. Sekretářka tak strávila poslední chvíle Hitlera, ale i Goebbelse v bunkru, očekávaje brzký konec, protože Berlín byl postupně obklíčen Rudou armádou.
Jungeová podala zajímavé svědectví jak ve svých pamětech, tak v pozdějších rozhovorech o tom, co se v dubnu 1945 v bunkru vlastně dělo. Popisovala, že Hitler často seděl s nepřítomným výrazem a rezignovaně civěl do dálky. Jídlo se už nepodávalo pravidelně a Hitlerovi spolupracovníci místo toho začali ještě více kouřit v Hitlerově přítomnosti. ,,Byly to krušné časy, nacházeli jsme se všichni v šoku, byla to ponurá atmosféra,“ vybavila si Jungeová poslední dny po Hitlerově boku. Jak se blížil konec třetí říše, začala houstnost úměrně tomu i atmosféra v bunkru.
28. dubna 1945 přišel za svou sekretářkou Hitler a nadiktoval jí svou poslední vůli. I pro Jungeová to byla, jak vzpomínala, to byla velmi složitá chvíle, kdy si dávala velký pozor, aby neudělala někde chybu. Když Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu, následující den opustila Jungeová se skupinou, jež čítala například osobního pilota nacistického diktátora Hanse Baura, osobního stráže Hanse Rattenhubera a další, a kterou vedl generál Waffen-SS Wilhelm Mohnke, bunkr ve snaze opustit obklíčený Berlín.
Jenže bylo otázkou času, kdy skupinu najdou sovětští vojáci. To se stalo 2. května. Jungeová se obávala stejně jako ostatní o svůj život, Sověti ji po válce převezli do zajateckého tábora, kde byla podrobena mnohým výslechům. Sověty zajímala její role, kterou v systému zaujímala a okolnosti Hitlerovy sebevraždy. Posléze byla Jungeová vydána do Německa. Tam pracovala jako sekretářka a redaktorka. Po válce se stala terčem kritiky za to, že s klidem přešla nacistické zločiny či holocaust. Jungeová se nevyhnula ani tomuto kontroverznímu tématu. Trvala na tom, že v její přítomnosti nikdo, tedy ani Hitler, ani jiný vysoký představitel NSDAP zásadně nezmiňoval slovo Žid.
Tuto verzi však neakceptoval ,,lovec nacistů“ Simon Wiesenthal a mnozí další. Ti naopak argumentovali tím, že Jungeová se stala pevnou součástí systému, její příběh odrážel slepou loajalitu nacistickému režimu a právě neochvějná oddanost těchto a mnoha dalších důležitějších lidí na vyšších postech umožnila Německu praktikovat genocidní politiku. ,,Samozřejmě hrůzy, o nichž jsem slyšela v kontextu Norimberského tribunálu, osud 6 milionů Židů, mě velmi šokovaly, ale nevidím žádnou souvislost mezi těmito věcmi a mou vlastní minulostí. Byla jsem šťastná, že jsem osobně nebyla vinna těmito věcmi a že jsem si nebyla vědoma jejich rozsahu,“ argumentovala z druhé strany bývalá Hitlerova sekretářka.
Jungeová umírá v roce 2002 ve věku 82 let a i skoro 20 let po své smrti je kontroverzní postavou s ,,nacistickým cejchem“.
Zdroj: securitymagazin.cz
