Židovka identifikovala ostatky Hitlera, mnoho let musela mlčet

Elena Kaganová jako jedna z mála lidí věděla, jak přesně skončil Hitler. | zdroj: warhistoryonline.com

Po německém útoku potřeboval Sovětský svaz velké množství překladatelů a tlumočníků z němčiny. Byla mezi nimi i ruská Židovka Elena Kaganová, která se dobrovolně přihlásila do tlumočnického kurzu Rudé armády.

Kaganová byla velmi schopná, takže jí nabídli místo na štábu v Moskvě. Elena ale nechtěla sedět v kanceláři a trvala na tom, že chce na frontovou linii. V lednu 1942 proto byla poslána do boje u města Ržev. Pro Němce bylo toto město zásadní, protože sloužilo jako „odrazový můstek“ k útoku na Moskvu. Naopak Stalin chtěl město získat zpět. Bitva o Ržev trvala 17 měsíců a byla jednou z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Přesto se o ní téměř nemluvilo a ani se nedostala do panteonu slavných bitev Rudé armády, jako byl Kursk nebo Stalingrad.

S tím se Kaganová nesmířila a na počest bojů o toto město si nechala později změnit jméno na Rževská. Na konci války na ni čekal ještě jeden úkol. Poté, co bylo dobyto Hitlerovo Nové říšské kancléřství v Berlíně, bylo nutné najít a identifikovat führerovy ostatky. Byl to úkol nejvyšší důležitosti, protože bylo nutné přesně zjistit, co se s Hitlerem stalo a zda se mu náhodou nepodařilo uprchnout.

Sovětští vojáci nakonec objevili Hitlerovu ohořelou mrtvolu na zahradě říšského kancléřství, kam byla podle příkazu samotného Hitlera vynesena a spálena poté, co spolu s Evou Braunovou spáchal ve svém bunkru sebevraždu.  Nejdůležitější byly jeho zuby, protože ty oheň nezničil a navíc podle nich bylo možné Hitlera identifikovat. Zuby a spodní čelist proto vojáci uložili do bedny a předali je právě Kaganové. Byla v tu chvíli považována za nejspolehlivějšího člověka. Aby nebylo pochyb, že jde o Hitlerovy zuby, bylo nutné najít a vyslechnout jeho zubaře a další personál. Byl vyzpovídán zubař dr. Hugo Blaschke, jeho sestra Kathe Hausermannová a zubní technik Fritz Echtmann. Poté byl ještě podroben výslechu jeho bodyguard a několik dalších lidí, kteří byli obeznámeni s Hitlerovým koncem. Všechny výslechy tlumočila právě Kaganová.

Ta pak chtěla, aby se celý svět dozvěděl, co se s Hitlerem stalo, ale Stalin to zakázal. Vše, co se podařilo zjistit, bylo označeno za státní tajemství a jeho vyzrazení mohlo vynést 15 let v gulagu nebo také doživotí. Dokonce ani maršál Žukov, který dobyl kancléřství, nevěděl, kde byly nalezeny Hitlerovy ostatky, ani neznal žádné detaily o jeho skonu.

Už v roce 1954 Kaganová zveřejnila své memoáry v literárním magazínu Znamja, ale část týkající se Hitlera byla výrazně upravena a zkrácena. Přestože byl Stalin mrtev, v magazínu se báli tyto informace zveřejnit. Musela tak počkat až do roku 1965, kdy je konečně vydala knižně v nezkrácené podobě.

Přestože Kaganová byla nešťastná z toho, že tak dlouho musela tajemství Hitlerova konce skrývat, zubní sestra Hausermannová na tom byla neporovnatelně hůře. Jen proto, že byla osobně přítomná tomu, když byly ostatky Hitlera nalezeny, putovala ihned do vězení. Podle svých výpovědí strávila šest let v izolaci na samotce, než byla propuštěna na základě dohody s Německem zpět do vlasti. Sověti byli zkrátka přesvědčení, že jen někteří vyvolení mohou znát pravdu o Hitlerově konci a o tom, jak bylo naloženo s jeho ostatky, a snažili se umlčet všechny, kteří by tuto informaci mohli vyzradit. Kaganová měla nakonec štěstí, že ji kvůli tomu také nezavřeli.

[gs-fb-comments]