Vztahy teď musí stranou, objevuje první romský sitkom
Sice vypráví o vzniku prvního romského sitkomu, ale film Miri fajta sděluje daleko více, totiž univerzální svědectví o zrádné světské slávě bez ohledu na barvu pleti.
Začíná to jako kratochvíle pro partu nadšenců, končí narušením vztahů a vykolejením osudů, přičemž žádný Oscar se na obzoru nerýsuje. Dokument, který odstartoval na festivalu Ji.hlava, jehož snímky jsou dál online k vidění, se příjemně vymyká obvyklým plakátům o rasové otázce.
Jednak má náladu typu Divadla Sklep, protože i jevištní verze budoucího sitkomu vzniká ve sklepení, jednak autor projektu hodlající dokázat, že „sociální vyloučení může být i sranda“, se činorodou ctižádostí postupně vzdaluje vlastní komunitě. Logicky, protože chce profesionální výsledek, a bolestně, protože někteří v tom vidí zradu.
V popředí stojí tvůrce nápadu Miri fajta, romsky moje rodina, a jeho bratr „s papíry na hlavu“, vychovaní v adoptivní české rodině. Nicméně postupně se vydělí i jiné osudy členů amatérského souboru, počínaje klučinou jásajícím „Budu hrát takovýho Barta“ a konče mladíkem přiznávajícím „Jsem Rom, ale nemám to rád“. Navíc se tu zábavně mísí lokální „já su“ nebo „oni přindou“ se znaky popkultury včetně masky z komiksu Black Panther.
Jenže po divadelní premiéře nastává zlomový okamžik, který překračuje rámec romské tematiky. Soubor je nadšený, že hraje pro školy a píše se o něm na internetu, avšak racionální otec celé myšlenky, k němuž se coby k hvězdě najednou hlásí biologická rodina, která ho odložila, chce jít dál. A ví, že má-li natočit Miri fajta pro televizní uvedení, potřebuje k raritě přidat kvalitu – a slabší herce vyměnit.
„Když jde o výsledek, vztahy musí stranou,“ vysvětluje zaskočeným přátelům. Konkurz, kde původní představitelku matky zjevně přehraje nová uchazečka, mu sice dá za pravdu, ale hořkost trvá: „Co s námi bude? Rozbil kolektiv, chybí nám to, herectví je návyková věc!“
Kouzlo paradoxu se dostaví. Zatímco režisér naráží na tvrdou realitu, když marně obvolává producenty a nabízí jim hotové dílo, jednotlivci jako by díky trpké lekci našli odvahu k samostatné cestě, práci, studiu. V čele se zhrzenou herečkou, která svou novou kariéru popíše „Ordinace, Provázek, Zátopek“.
Bohužel ze sitkomu samého se do filmu vešlo jen pár ukázek, zatímco prostor zabírají odkazy ze zpráv ČT či fráze z festivalu seriálů o „mezinárodním potenciálu“.
Místy je dokument poněkud roztěkaný, přesto se na něj dobře dívá, protože svou podstatou překračuje svět jednoho etnika. Cenu za úspěch přece platí nejen kuriozity, k nimž první romský sitkom patří.
Zdroj: https://www.idnes.cz
