Ve věku 82 let zemřel oscarový režisér Jiří Menzel

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel. Na Facebooku to v neděli oznámila jeho manželka Olga Menzelová a informaci o jeho úmrtí potvrdila Menzlova asistentka Míla Řádová. V posledních letech se Menzel potýkal s vážnými zdravotními problémy. Jako režisér má na svém kontě zhruba dvě desítky filmů a v řadě snímků se objevil i jako herec.

„Jiřinko náš milovaný, nejstatečnější ze všech statečných. Včera (v sobotu) večer doma v našich náručích tvoje tělo opustilo náš pozemský svět,“ uvedla na Facebooku manželka režiséra.

Laskavá a soucitná poetika jeho filmů přinesla Jiřímu Menzelovi světový úspěch už na začátku režisérské kariéry. V roce 1967 získal za Ostře sledované vlaky, natočené podle románu Bohumila Hrabala, Oscara pro cizojazyčný film. Podle Hrabalových knih točil Menzel i později. Dílo filmaře, který se uplatnil též jako osobitý herec ve snímcích svých i cizích, patří k tomu nejlepšímu, co tuzemská kinematografie vytvořila.

„Věci musí vznikat lehce, pracovat musíte přirozeně, jako když dýcháte,“ tvrdil osobitý tvůrce, který se už v dětství zamiloval do filmů Reného Claira, Charlieho Chaplina či Jeana Renoira. Menzel se narodil 23. února 1938 v rodině publicisty, spisovatele a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela. Na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry v silném ročníku, který je dnes považován za osu české filmové nové vlny – mimo jiné s Věrou Chytilovou nebo Evaldem Schormem.

Publikum i odborníky zaujal Menzel hned svou první režií, kterou byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně (1965). Atmosféra jeho Rozmarného léta podle Vladislava Vančury (1967) dokonale souzní s předlohou. Květnatý archaický jazyk, kvůli kterému byla předloha pokládána na nezfilmovatelnou, Menzel citlivě vyvážil záběry, v nichž se takřka nic neděje, ale „hraje“ v nich hladina řeky, déšť či zmoklé sklenice na stole. Nalezl zde křehkou rovnováhu mezi humorem a poezií.

Skřivánci na niti podle Hrabalových povídek z roku 1969 skončili nakonec v trezoru pro svou kritiku komunistické zvůle a k divákům se dostali až po změně režimu – a 21 let po svém vzniku získali na Berlinale Zlatého medvěda. Menzelovy další hrabalovské filmy, malebné Postřižiny či Slavnosti sněženek, stejně jako komediální snímky ze 70. a 80. let, často podle scénáře Zdeňka Svěráka (Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou či na Oscara nominovaná Vesnička má středisková), patří k tomu nejlepšímu, co v té době vznikalo.

zdroj:https://art.ihned.cz