Valentýn, svátek zamilovaných, je v historii opředen legendami

Svátek svatého Valentýna, zkráceně Valentýn, se tradičně slaví 14. února. Je to den zaslíbený všem zamilovaným, oslavě lásky a vzájemné náklonnosti mezi partnery. Zamilovaní si v tento den vyměňují valentýnky, zamilovaná přáníčka. Partneři si dávají drobné dárečky v podobě květin nebo sladkostí, mladé páry často zpečeťují svůj vzájemný cit zámečkem připevněným na nějaké speciální místo. Původ tohoto svátku je však opředen legendami. Kde se tedy tento svátek vzal a proč se slaví?

Abychom odhalili původ oslav svatého Valentýna, musíme se podívat trochu hlouběji do historie. Původ tohoto svátku není úplně jednoznačný a je opředen několika legendami. V dobových pramenech můžeme nalézt dvě linie, které hovoří o původu valentýnských oslav.

Oslavy svatého Valentýna ve starověkém Římě

Ano, je to tak, již ve starověkém Římě můžeme vystopovat prapůvod oslav svátku všech zamilovaných. Pokud se tedy domníváte, že tento svátek je ryze novodobý a je hlavně záležitostí komerce, pak vás musíme vyvést z míry.

Prameny hovoří, že oslavy se původně vázaly ke svátku „Lupercalia“, který se slavil ve starověkém Římě v polovině února. Luperkálie byly pohanské svátky oslavující plodnost a rituální očistu od působení zlých sil. Tyto oslavy byly zasvěcené bohu stád, úrody a hojnosti Faunovi, a také zakladatelům Říma, Romulovi a Removi. Ty podle legendy odkojila vlčice (lat. vlk – lupus, lze tedy vysledovat souvislost s názvem svátku).

Svátek spočíval v rituálním obětování kozy a psa. To mělo symbolicky přinést hojnou úrodu, plodnost a očistu od zlého. Kůže obětovaných zvířat byla po obětování nařezána na pruhy, jimiž mladí muži jemně šlehaly ornou půdu, ale i ženy. Ty věřily, že jim dotek zvířecí kůže zajistí plodnost. V předvečer oslav byly do schránky vloženy lístečky se jmény nezadaných dívek. Svobodní muži si poté lístky losovali a ta, jejíž jméno bylo na lístku napsáno, měla následující rok s mužem tvořit pár. Často v sobě tento pár našel zalíbení a jejich vztah přerostl v trvalý svazek.

V tuto dobu však ještě nelze hovořit o romantické představě oslav svátku zamilovaných. Ten mu vtiskly až novější dějiny. Oslavy byly prvoplánově vnímány jako rituál, který měl zajistit hojnost, plodnost a dostatek. Křesťanská církev tento svátek označovala za pohanský a postupně byl zakázán. Protože v lidech vždy i po zákazu přetrvávala tendence zažitých oslav, byl tento svátek kolem roku 493 nahrazen papežem Gelasiusem I. křesťanským svátkem svatého Valentýna.

Kdo byl svatý Valentýn?

Zde se dostáváme k další postavě, která významně ovlivnila oslavy svátku svatého Valentýna. Křesťanská historie zná tři postavy světců nesoucí jméno svatý Valentýn, Valentinus. Z nich dvě mohou mít souvislost s oslavami svátku svatého Valentýna.

Ten známější svatý Valentýn žil ve 3. století a podle legendy vykonával svou službu ve starověkém Římě. Tehdejší panovník usoudil, že lepšími vojáky jsou nezadaní a nesezdaní muži. Proto vydal zákaz oddávání mladých mužů. Ti měli nejprve sloužit v armádě. Zmiňovaný kněz, svatý Valentýn, však se zákazem nesouhlasil, a tajně i nadále mladé páry sezdával. Byl však odhalen a panovníkem odsouzen k smrti. Rozsudek byl vykonán 14. února.

Jiná legenda hovoří o Valentinovi, který byl odsouzen na smrt za napomáhání k útěku mučených křesťanů z římského vězení. Podle bájného příběhu se tento Valentýn během svého věznění před smrtí zamiloval do dívky, nejspíše žalářníkovy dcery. Té pak před svou smrtí napsal milostný dopis, který zakončil podpisem … od tvého Valentýna. Možná odtud pramení zvyk předávání milostných psaní a valentýnských přání.

Novodobé valentýnské oslavy

Romantický nádech získal svátek zamilovaných až v novodobých dějinách. Francouzští a angličtí králové si dokonce najímali básníky, kteří jim u této příležitosti psali milostné básně. To bylo také vzorem pro masivnější rozšíření psaní valentýnských přání a posílání milostných vzkazů ve svátek svatého Valentýna i mezi obyčejnými lidmi a nejen šlechtou.

Valentýn dnes

Tento svátek má nejsilnější tradici v anglosaských zemích. Našel si však svoji cestu i k nám. Bohužel pod náporem obchodníků došlo k jeho „pokřivení“, a mnoho lidí vnímá tento svátek pouze jako marketingový tah pro zvýšení prodeje a výdělků obchodníků.

I tak se však mezi námi najde celá řada jeho příznivců, kteří v tento den projevují náklonnost své vyvolené nebo vyvolenému. Můžeme pozorovat jistý odklon od komerce a prodeje předražených zbytečností. Zamilovaní si stále častěji dokazují svou lásku drobnějšími gesty – zamilovaným vzkazem, výrobou drobného dárku, přípravou slavnostní večeře, strávením večera v intimitě svíček…

Co však na vrcholu žebříčku oblíbenosti dlouhodobě v tento den zůstává, je darování květin, sladkostí a přáníček se zamilovanou tematikou. V poslední době se také zvyšuje poptávka po zámečcích vyrobených k příležitosti valentýnského dne. Zamilovaní je pak společně připínají na různá nevšední místa jako důkaz své lásky. Nejčastěji takovým místem bývají mosty a zábradlí na veřejných prostranstvích. Protože to mnohdy může představovat problém, tak řada radnic na tuto zálibu reaguje instalací speciálních skulptur a soch, které jsou přímo určené k zanechání zámečku – symbolu nerozlučné lásky.

zdroj:https://ceskykutil.cz