„Jste stará, ženy do práce nepatří“. České poměry stále šokují, říká manažerka
V Česku pracuje v představenstvech firem 24 procent žen, v EU je průměr kolem 36 procent. Viceprezidentka EWoB Jitka Schmiedová, host Ženského byznysu Seznam Zpráv, popisovala své zkušenosti s přístupem k ženám v České republice.
Článek
Kvóty odmítala, než se vrátila do Česka
Jitka Schmiedová se dostala do nejužšího vedení japonské firmy Mitsubishi Electric Automotive Czech. Působila v Holandsku, pobývala ve Vídni i Londýně. Vždy byla odpůrcem kvót, které by ženy do vedení firem uměle dostávaly. Praxe v Česku jí ale, jak říká, pohled na věc změnila.
„Až naivně jsem věřila tomu, že přirozený respekt, rovné příležitosti a zacházení jsou něco samozřejmého. Ale časem jsem zjistila, že to tak není,“ říká Jitka Schmiedová v rozhovoru pro Ženský byznys. Země, které kvóty mají, jdou dopředu daleko rychleji a jejich firmy jsou daleko úspěšnější.
Smíšené týmy fungují podle Jitky Schmiedové ekonomicky lépe, výsledky firem jsou prokazatelně lepší. Muži jsou vizionáři, ženy se zase umí při velké míře rizika zastavit. Vedle toho, že mívají více empatie.
Když jsem se vrátila do České republiky, tak jsem slyšela věty, které podle mě do 21. století nepatří.
„Když jsem se vrátila do České republiky, tak jsem slyšela věty, které podle mě do 21. století nepatří. I od vysoce postavených mužů, ale i žen. Že ženy do práce nepatří, mají děti a ty jsou nemocné. Nebo že ženy v byznysu nejsou vítané, zejména padesát plus,“ vypráví ze zkušenosti to, co slýchala na vlastních výběrových řízeních ještě loni.
Genderová nerovnováha žen se napraví za tři generace
Podle Schmiedové je tu hodně stereotypů a předsudků ještě z minulosti. Proto se říká, že v Česku se ženy dočkají vyrovnanosti s muži až za tři generace.
„Musím kousnout do hořkého jablka. Zažila jsem loni na českém trhu práce věci, které mě vůbec nepotěšily. Slyšíte na pohovoru třeba: Můj klient nevítá ženy. Jste příliš překvalifikovaná. My nechceme, abyste nám sem přivezla vaše široké zkušenosti ze zahraničí, my si to tady tak pro sebe vedeme. Vaše poslední působení neodpovídá kvalifikaci, kterou my hledáme,“ doplňuje Jitka Schmiedová, co slýchá žena na pohovoru v Česku.
Místo rozhovoru, kde by se obě strany víc poznaly, podle ní v Česku předem předjímáme, máme předsudky. Je to podle ní známka stupně vyzrálosti české společnosti a k nápravě bude potřeba ještě pár let.
V Holandsku nebo Velké Británii, které v indexu genderové rovnosti zaskórovaly nejvýše, se prý naopak cítila velmi dobře. „Nikdo nevnímal, jestli jsem žena, kolik mi je let, jestli mám děti nebo ne. Měla jsem naprosto rovné příležitosti ucházet se o nejvyšší posty. V Holandsku byl firma potěšena, že má ve vedení ženu. Země si tohle dost hlídá. Měla jsem i stejný plat jako muži, to naprosto nebyla otázka k diskusi,“ vypráví žena, která je spokojená i v japonské firmě. Přesto, že Japonci jsou proslulí svou striktností a přísností.
„Sice jsem tam jediná žena, ale je to pro japonskou kulturu velký průlom. Cítím se tam skvěle, protože Japonci ocení vaše dlouholeté zahraniční zkušenosti,“ říká vysoce postavená manažerka, která se po dvaceti letech vrátila do firmy, kterou dříve zakládala s Martinem Jahnem.
„Ještě před dvaceti lety to tak nebylo, i chování Japonců vůči ženám bylo hodně jiné než dnes. Oni mění své návyky, hodně se změnilo,“ dodává viceprezidentka společnosti Ženy v představenstvech firem.
zdroj:https://www.seznamzpravy.cz
