Eliška a Anička: Strýc nás týral. Když šel do vězení, začaly se dít věci, které byste také nechtěli zažít

Osmiletá Eliška a její o tři roky starší sestřička Anička skončily v Klokánku na soudní příkaz. Dlouho totiž žily v toxickém prostředí, které absolutně neodpovídalo tomu, ve kterém by děti měly vyrůstat.

Maminka holčiček byla psychicky nemocná. Její strýc, jí psychicky i fyzicky týral, nakonec za násilí skončil ve vězení. Po incidentu s policií musely dívky do Klokánku.

Matka doufala, že je získá zpátky. Když to šlo, navštěvovala je, bylo na ní ale vidět, že má se svým životem problémů až dost.

Bohužel to nezvládla, nedokázala se postavit na vlastní nohy

Matka Elišky s Aničkou skončila v péči psychiatrů. Zdravotní problémy ale nebyly ty jediné, se kterými se musela potýkat. Kromě toho, že začala brát prášky a léčit se, neměla v podstatě ani kde bydlet.

Dům byl jejího strýce, ona na něm byla materiálně i citově závislá. Poté, co skončil ve vězení, vyčítala si, že ho tam vlastně dostala, i když to byl nesmysl. Snažila se začít žít, najít si práci a bydlení.

Ale právě kvůli jejím velkým propadům v psychice, nízkému sebevědomí a špatnému zázemí se jí práci najít nepodařilo. Ani poté, co byla zákonem prodloužena lhůta, po kterou mohly dívky zůstat v Klokánku, se jejich matka nedokázala postavit na vlastní nohy.

A tak skončily Eliška s Aničkou v dětském domově. Klokánek je na to připravoval dlouho. Do poslední chvíle všichni doufali, že to dopadne jinak, ale bohužel se to nestalo.

I tak nám byly vděčné, prý jsme jim daly život

Z Klokánku do dětského domova odcházely dívky vlastně šťastné. Ani jedna z nich dříve neznala nic jiného než křik svého agresivního strýčka a pláč psychicky nemocné matky.

„U nás zjistily, že jsou ve škole se vším hodně pozadu,“ říkají tety. „Ale společnými silami se nám podařilo s nimi látku dohnat. Obě se projevily jako nadané dívky s láskou k umění.“

Starší holčičku nakonec Klokánek přihlásil na víceleté gymnázium. Dodnes v ní vidí naději, ona skvěle prospívá. Stejně tak její sestře se začalo ve škole výborně dařit.

„Když od nás odcházely, přáli jsme jim to nejlepší,“ svěřuje se Klokánek.

„Ony nám na oplátku odpověděly, že jsme jim dali Život s velkým Ž a že jsou díky nám konečně šťastné.“

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU

Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří chápou naši těžkou situaci obzvlášť v této době a pomáhají nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Velký dík si zaslouží i naše tety a strýcové, které bez ohledu na riziko se starají o svěřené děti.

Děkujeme rovněž za všechny darované jednorázové ochranné pomůcky od soukromých firem a veřejnosti, které nám pomohou chránit naše děti a zaměstnance.

S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.

Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2021 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300 – možnost online platby na webových stránkách. Za každý dar děkujeme.

[ztroj: www.onlyu.cz]