Romové jsou v Česku diskriminováni. Zejména v oblasti bydlení a vzdělávání

V Česku jsou nadále diskriminováni Romové, a to zejména v oblasti bydlení a vzdělávání. Ve své výroční zprávě o stavu lidských práv v Evropě to uvádí organizace Amnesty International (AI). Kritizuje také vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví.

V České republice jsou podle AI kromě Romů vystaveni diskriminačním projevům také migranti. Organizace si všímá i rozsáhlých protivládních protestů, které se v Česku odehrávaly v loňském roce.

AI připomíná loňské stanovisko Evropské komise, že Česká republika postrádá dostupné a kvalitní sociální bydlení a že roste bezdomovectví i úroveň osobních dluhů. Připojila se ke kritice nevládních organizací směřující k návrhu zákona o dávkách na bydlení, který by je v důsledku přísnějších kritérií odepřel osobám žijícím v ubytovnách. O příjem by tak mohly přijít tisíce rodin.

Organizace také připomíná, že mnoho českých měst vyhlásilo takzvané zóny „se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, které jejich obyvatelům brání pobírat některé příplatky na bydlení. Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) označil tuto praxi za diskriminační, neboť dopadá především na oblasti s významnou romskou populací.

Znepokojení podle zprávy rovněž vyvolává trvající existence segregovaných škol, kde tvoří velkou většinu romští žáci. AI poukazuje na stanovisko CERD, že romské děti nadále zůstávají nadmíru zastoupeny v programech pro děti s lehkými mentálním postižením a že romští žáci v loňském školním roce tvořili bezmála čtyři procenta z celkového počtu žáků na základních školách, zatímco v rámci takzvaných redukovaných vzdělávacích programů byl jejich podíl více než 29 procent.

Segregaci Romů v rámci českého vzdělávacího systému by podle AI mohlo dále prohloubit opatření ministerstva školství, kterým se snížil počet asistentů pedagoga na jednoho na třídu.

Kritizuje praxi českých úřadů
V oblasti migrace AI kritizuje praxi českých úřadů, které zadržují v záchytných zařízeních na vyhoštění čekající žadatele o azyl a to včetně dětí. S odkazem na kritická vyjádření někdejší české ombudsmanky věnuje organizace pozornost také způsobu, jakým české úřady zacházely se skupinou čínských žadatelů o azyl. V roce 2017 požádalo o ochranu 78 čínských občanů z důvodu náboženského pronásledování, ale v roce 2018 bylo na sedm desítek těchto žádostí zamítnuto.

Zpráva upozorňuje také české odmítnutí podílet se před několika lety na jednorázovém přerozdělování běženců podle kvótového systému v rámci Evropské unie. Začátkem dubna Soudní dvůr EU označil český postoj za nesplnění povinnosti plynoucí z unijního práva.

Nevládní organizace si nadto všímá rozsáhlých loňských demonstrací, kterých se v ulicích českých měst zúčastnily stovky tisíc lidí a jejichž spouštěčem byly „obavy z vládního zasahování do soudnictví a také nesouhlas s nedostatkem činnosti při řešení klimatické krize“. Masové protesty podle AI představují naději na zastavení současného ústupu od dodržování lidských práv v Evropě.

AI dále připomíná, že poslanecká sněmovna neratifikovala Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, a to navzdory tomu, že jen malý počet pachatelů těchto činů se v Česku dostane před soud.

Kriticky se AI staví také k pokračujícícím českým dodávkám zbraní Saudské Arábii a jí vedené vojenské koalici, která bojuje proti šíitským povstalcům v Jemenu. Podle AI panuje značné nebezpečí, že tyto zbraně budou použity k porušování lidských práv či humanitárního práva v jemenském konfliktu.

Pomůžeme vám začít s angličtinou! Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Zdroj: https://www.denik.cz