Romové opouštějí Prahu. Kvůli vysokým nájmům i vyhazovům z práce

V Praze v posledních letech výrazně ubylo Romů. Odborníci odhadují, že metropoli opustil téměř každý druhý – často i z tradičních romských čtvrtí, jako byl Karlín nebo Smíchov – a zůstalo jich přibližně jen 15 tisíc. Důvodem jsou rostoucí nájmy, pokles některých průmyslových odvětví, ale i obchod s chudobou.

Karlín, kdysi periferie, kde žily Romů tisíce, prošel od povodní v roce 2002 snad největší proměnou z pražských čtvrtí. Pro chudé Romy, kterých tu podle studie ministerstva práce a sociálních věcí žilo ještě v roce 2006 přes dva tisíce, je stále méně místa. Spousta z nich se do svých vodou poničených bytů nevrátila hned po povodni, další odcházeli později.

Podobně romské rodiny opustily a stále opouštějí Žižkov, Libeň, Vršovice, a zejména Smíchov, kde jich bylo před devíti lety skoro tři a půl tisíce. „Na smíchovské Plzeňské ulici nebo na Arbesově náměstí už dnes na Roma nenarazíte,“ říká romská koordinátorka pražského magistrátu Božena Filová.

Ze Smíchova, kdysi čtvrti na okraji Prahy, je dnes širší centrum s vysokými cenami bydlení i služeb. A spousta Romů odsud podle Filové musela nejen kvůli svému sociálnímu handicapu, ale i naivitě odejít. Prodali za směšné ceny dekrety na své obecní byty, v nichž se postupně zvyšovaly nájmy. Třeba za 200, ale i za 50 tisíc.

„Podnikatelé, obchodníci s chudobou, od nich odkupovali byty za pár korun a odstěhovali je třeba na sever Čech, kde dostali přinejlepším byt v paneláku,“ přibližuje romský odchod Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni.

Směr severní a střední Čechy

Migrace pražských Romů podle dalšího experta organizace Daniela Hůleho směřuje zejména do severních a středních Čech. „Největší vlna byla v době, když party ODS ovládly městské části, rozprodaly části bytového fondu většinou italským realitním firmám a ty nakoupily levné byty ve Slaném, Lounech, Mostě, Chomutově či Litvínově a tam začaly Romy vystěhovávat. Byla to výměna bytu, který měl hodnotu tři miliony, za byt, který pořídili za padesát tisíc,“ uvedl Hůle.

Přesun rodin z Prahy potvrdila i Martina Heryšerová, která má severní Čechy na starosti ve vládní Agentuře pro sociální začleňování. „K vytvoření ghett, například v Janově nebo Chomutově, migrace z Prahy přispěla. Nejvíce lidí přicházelo po povodních a kolem roku 2008,“ uvedla.

Druhým fenoménem byla zahraniční migrace, která se však liší tím, že část odcházejících se vrací. „Ti, kdo měli větší šanci se uplatnit, tak v Británii, Belgii či Kanadě zůstávali. Ostatní se vraceli, takže se podíl sociálně slabších ještě zvýšil,“ podotkl Hůle.

Menší ghetta zůstávají v Libni či na Žižkově

Část Romů, kteří Prahu neopustili, skončila v okrajových čtvrtích. Menší ghetta přežívají v Libni a na Žižkově. Nové vzniklo v části sídliště Černý Most.

Z celé Prahy podle Hůleho zmizela téměř polovina Romů. „Jen z Prahy 5, zejména z okolí Plzeňské ulice, několik tisíc,“ míní Hůle. Tato čísla potvrzuje i člen rady vlády pro záležitosti romské menšiny Jan Balog. „Můj odhad je, že se odstěhovala třetina až polovina z celkového počtu,“ uvedl Balog.

Celkem bydlelo v roce 2006 v pražských vyloučených lokalitách téměř 9 500 Romů, dnes to bude výrazně méně. Úplně z Prahy podle Baloga vymizeli například olašští Romové, kteří tvoří zhruba desetinu romské populace v Česku.

Přesná čísla ohledně romské migrace však neexistují, stejně jako počet Romů, kteří v Praze zůstali. Údaje ze sčítání lidu – v roce 2011 mělo být v Praze jen 854 Romů – nelze příliš brát v úvahu, protože Romové se ke své národnosti při sčítání často nehlásí. Podle odhadu expertů jich nyní žije v hlavním městě zhruba 15 tisíc.

Romové přišli o práci i peníze

Za odliv Romů může i úbytek pracovních příležitostí ve strojírenských podnicích a stavebnictví. „Pražský strojírenský průmysl vlastně skončil a ze stavebnictví Romy vytlačili Ukrajinci. Romové, kterých v Praze pracovalo devadesát procent a často patřili v rámci obyvatel země do střední třídy, byli najednou bez práce a jejich příjmy šly dolů,“ upozorňuje Balog.

Například 29letý Luboš Beňák dnes bydlí i s přítelkyní a dvěma malými syny v azylovém domě v Horních Počernicích. Za prací stavebního dělníka dojíždí do Litoměřic, z původního bytu na sídlišti Lehovec dostal výpověď.

„Nový nájem nemůžeme sehnat, když nás pronajímatelé uvidí, už se neozvou, neberou telefon. Přitom vydělávám, každé ráno vstávám ve čtyři a vracím se po osmé večer,“ říká. Také on přišel kvůli odchodu Romů z Prahy o řadu známých, přátel. „Odstěhovala se spousta lidí. U většiny ani nevím, kde teď jsou.“ V širším centru zůstali převážně vzdělaní Romové, kterým se podařilo udržet si práci.

zdroj:idnes.cz