„O holocaustu nevěděl.“ Angela Hitlerová bránila bratra Adolfa až do své smrti
Z početného potomstva Aloise Hitlera se pozdějšího věku dožily pouze čtyři děti. Mezi nimi byla i Angela Hitlerová, o šest let starší sestra obávaného diktátora.
Angela měla s Adolfem pouze společného otce. Její matkou byla druhá Aloisova manželka Franziska Matzelsbergerová, které se narodila 28. července 1883 v rakouském Brunově. Mateřské péče Franzisky si malá dívka dlouho neužívala – žena zemřela na tuberkulózu, když nebyl Angele ani rok. Kromě dcery po sobě zanechala také Aloise mladšího (1882).
Krátce po její smrti se otec oženil s Klarou Pölzlovou, s níž zplodil dalších šest dětí. Pozdějšího věku se dožil pouze Adolf (1889) a Paula (1896). Sourozenci vyrůstali v dysfunkční rodině a byli pravidelnými svědky agresivních a opileckých výpadů svého otce. Toto chování od něj později začal přebírat také Adolf, který si svou zlost nejčastěji vybíjel na mladší Paule. S Angelou měl oproti tomu blízký vztah. Všechno se mělo zamotat teprve v příštích letech.
Angela se roku 1903 provdala za úředníka Lea Raubala, se kterým počala tři děti. Ovdověla pouhé tři roky po svatbě. Není jasné, jak v následném období 1. světové války komunikovala s bratrem Adolfem. Ona sama v té době žila ve Vídni, kde vedla internátní školu pro Židy. Existují historky, že dokonce bránila děti židovského původu před útoky dětí arijských. S Adolfem se pravděpodobně znovu setkala až o deset let později, v době, kdy byl Hitler už předsedou nacistické strany.
V roce 1925 se společně s dcerami Geli a Elfriede přesunula do jeho letního sídla v Berghofu. Zatímco Angela se postavila do čela domácnosti, mezi sedmnáctiletou Geli a „strýčkem Alfiem“, jak mu mladá žena říkala, se začalo rozvíjet blízké pouto. Jak moc důvěrný tento vztah byl, si můžeme dnes jen domýšlet. Jisté je, že Geli se za ním později dokonce nastěhovala do Mnichova. Když se Hitler jednoho dne dozvěděl, že jeho neteř udržuje poměr s jeho šoférem, rázně zasáhl a přinutil Geli vztah ukončit. Úzkostlivě poté střežil každý její krok a udělal si z ní v podstatě svého vězně. Jejich soužití skončilo v roce 1931, kdy byla třiadvacetiletá Geli nalezena s prostřeleným hrudníkem. Údajná sebevražda nebyla kvůli neprovedené pitvě nikdy spolehlivě potvrzena. Dokonce existují teorie, že byla Hitlerova neteř těhotná a někdo dostal záchvat vzteku…
Angela na řeči nedala a nikdy neoznačila svého bratra za hlavního viníka sebevraždy (či vraždy). Jejich cesty se rozešly teprve s příchodem Evy Braunové v roce 1935. O tři desetiletí starší žena nemohla novou Hitlerovu milenku vystát. Adolfovi prý zase vadila sestřina náklonnost k Hermannu Göringovi.
Po opuštění Berghofu se Angela odstěhovala do Drážďan a podruhé se provdala za Martina Hammitzsche. Svatební ceremoniál se obešel bez Hitlera, který ji později nefamiliárně označoval jako „paní Hammitzschovou“. Na rodinnou spřízněnost si vzpomněl teprve ke konci války, kdy Angelu poslal do bezpečí před Sověty a zajistil pro ni měsíční penzi. Není jasné, zda žena po konci války peníze skutečně dostávala. I přes rodinné komplikace v pozdějších letech na Adolfa přesto nezanevřela a dokonce odmítala jeho spoluvinu na holocaustu. Zemřela 30. září 1949 na následky mozkové mrtvice.