Bratři ve zbrani. ,,Rudí Maďaři“ bojovali bok po boku nových vládců Ruska

Rádio G6

Desetitisíce Maďarů se připojily k Rudé armádě a bojovaly hrdě po boku nových uchvatitelů moci v Rusku.

 

,,Naši bratři, připojte se k naší revoluci a začněte ozbrojený boj za osvobození Maďarů, dělníků a rolníků. Do zbraně! Za svou zemi, chleba, mír a svobodu!“ Takto zněla dramatická výzva vydaná novou bolševickou ruskou vládou v roce 1918, která byla adresovaná Maďarům. Výzva se rozhodně neminula účinkem, desetitisíce Maďarů se nadšeně hlásily do řad Rudé armády a za svou statečnost a bojovou zanícenost je bolševici hodnotili velmi kladně.

 

V době, kdy Rusko podepsalo s císařským Německem 3. března 1918 Brestlitevský mír, se nacházelo asi 500 000 maďarských vojáků v ruském zajetí. Drtivá většina těchto zajatých vojáků nechtěla bojovat a čekalo na vhodnou příležitost, jak se dostat domů. Nicméně na druhé straně zde existoval určitý počet Maďarů (přibližně 60 000), který projevoval bojové nadšení a byl ochoten se vrátit na válčiště. A chtěl stanout v příštích bojích, tentokrát krvavé občanské válce právě po boku bolševiků.

 

Motivy Maďarů k tomu byly ideologické, ale také fakt, že podmínky panující v zajateckých táborech byly krušné. Takže uvažování mnohých Maďarů bylo takové, že než zemřít v nuzných podmínkách, raději se připojí k Rudé armádě, kde budou mít stabilní přísun proviantu a dalších potřeb. Přes 70% maďarských zajatců bylo rolníky, dělníky či nádeníky, kteří na výše zmíněnou výzvu nové bolševické vlády slyšeli.

 

Bolševici mezi touto skupinou zintenzivňovali svou propagandu distribucí svých novin, letáků v maďarštině a vše tak mělo patřičný účinek. Vůdce říjnové revoluce Vladimír Iljič Lenin se setkal s maďarským komunistou Bélou Kunem, který založil v listopadu 1918 Maďarskou komunistickou stranou a poskytl jim všestrannou podporu.

 

Maďaři měli také po boku Rudé armády bojovat pro jinému nebezpečí – československým legiím, které začaly ohrožovat bolševickou moc na rozsáhlých oblastech, zejména na Sibiři. Právě Maďaři považovali příslušníky československých legií za zrádce, což platilo i naopak. V červnu 1918 po bojích blízko sibiřského města Mariinsk legionáři popravili 50 zajatých Maďarů.

 

I když Maďaři představovali v Rudé armádě malé procento celkového stavu, byli hodnoceni jako velmi spolehlivý prvek, který je ,,imunní“ vůči nepřátelské propagandě. Rudoarmějec Gennadij Milicin později vzpomínal, že právě Maďaři bojovali do ,,poslední kapky krve“.

 

Výrazným bojovníkem v Rudé armádě byl bezpochyby Máté Zalka. Ten byl nejprve Rusy zajat, ale brzy se dostal pod vliv bolševismu a rozhodl se bojovat po boku Rudé armády. Není bez zajímavosti, že si Zalka také zabojoval proti Polsku v roce 1920.

 

Maďaři se široce uplatnili v ustavování sovětské moci na Sibiři, Uralu a Povolží a ve své většině projevili velmi dobrou bojovou morálku a spolehlivost. V březnu 1919 byla ustavena Maďarská republika Rad v čele s Kunem a část maďarských jednotek se stáhla, aby ji bránily. Nicméně Maďarská republika rad měla jen krátkého trvání a v srpnu 1919 padla. Kun uprchl do Ruska, kde se politicky angažoval na Krymu.

 

Pro mnoho Maďarů se Rusko, respektive později Sovětský svaz stal druhým domovem. V Rudé armádě nejen bojovali, ale vykonávali rovněž zpravodajské a průzkumné úkoly. Maďarská stopa byla viditelná i ve Španělské občanské válce, jíž se zúčastnil také již zmíněný Zalka. Ten v konfliktu přišel o život, když jej v roce 1937 zasáhl šrapnel blízko města Huesca.

 

Nemálo Maďarů, kteří se usadili v Sovětském svazu, však rozhodně nebyli v bezpečí během tzv. Velkého teroru. V květnu 1938 byl velitel 92. dálněvýchodní divize a oceňovaný hrdina občanské války Lajos Gavró zastřelen v Chabarovsku. Kun, o němž byla již řeč jinde, přišel o život v Moskvě o tři měsíce později, když jej obvinili z trockismu. Přitom Kun byl až fanatický stalinista, který se ovšem dostal do nemilosti režimu, a to v té době stačilo na nejvyšší trest.

 

I tak se Maďaři při bojích za bolševiky v čase občanské války osvědčili a noví neomezení vládci Ruska si jejich služeb vážili.

 

 

Zdroj: https://www.securitymagazin.cz