Během pandemie vzrostl zájem o práci ve zdravotnictví, vrací se také ti, kteří obor dříve opustili

Více než rok trvající pandemie koronaviru pomohla některým nemocnicím v Plzeňském kraji mírně zlepšit personální situaci a získat více lékařů, zdravotníků i dalších pracovníků. Větší zájem o nástup do vystudovaného oboru mají studenti středních i vysokých zdravotnických a lékařských škol, někde se do zdravotnictví vrátili i lidé, kteří obor dříve opustili a pracovali jinde.

„Personálně to zatím vypadá velice slušně, protože zdravotnictví zase začalo být top oborem, takže to vypadá, že bychom mohli mít letos větší množství absolventů, kteří by u nás chtěli pracovat – ať už nelékařů či lékařů,” říká ředitel FN Plzeň Václav Šimánek. Zatím má podle něj FN přísliby nástupu. „Máme informace, že by k nám chtěli nastoupit a budeme doufat, že se to naplní. Že udělají státnice a maturity a nastoupí,” vysvětluje.

Fakultní nemocnice patří k největším zaměstnavatelům v kraji, pracuje v ní 4 700 lidí ve zdravotnických i dalších profesích. Do nemocnice nastoupilo loni i několik zdravotníků, kteří dosud pracovali mimo obor, nebylo jich ale mnoho. Překonat mimořádně náročné období pomohlo i několik zdravotníků, kteří kvůli pandemii o něco odložili odchod do penze.

„Pandemie měla v loňském roce za následek mírný nárůst počtu zaměstnanců včetně zdravotníků – v celé skupině nemocnic zhruba o stovku úvazků na aktuálních přibližně 1 900 zaměstnanců. V případě lékařů se jednalo o nástup většího množství absolventů lékařských fakult. U nelékařských zdravotnických profesí se často jednalo o návrat vystudovaných sester, terapeutů nebo laborantů ke své profesi, které se před pandemií nevěnovali nebo ji vykonávali v zahraničí,” vyjmenovává mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

Zájem je také o práci ošetřovatelů

O práci ošetřovatele nebo sanitáře projevili podle něj zájem také lidé, kteří dříve pracovali mimo zdravotnictví, zřejmě v odvětvích postižených pandemií. Zejména díky navýšení počtu nelékařských zdravotníků se loni podařilo otevřít nové lůžkové kapacity v Klatovské a Rokycanské nemocnici a stabilizovat situaci v Domažlické nemocnici, řekl Kokoška. „Nicméně personální situace stále není zcela uspokojivá a krajské nemocnice dál hledají zdravotníky všech profesí a odborností od absolventů lékařských fakult po erudované lékaře, praktické i všeobecné sestry, porodní asistentky, terapeuty i laboranty s praxí i po studiu,” doplnil mluvčí.

Pandemie zasáhla i hospodaření nemocnic. V krajských nemocnicích bylo z pohledu úhrad za péči ze systému zdravotního pojištění vyrovnané podle plánu, čemuž napomohla kompenzační vyhláška. „V letošním roce jsme vlivem poklesu výkonnosti v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou pandemie za první měsíce ve ztrátě. Předpokládáme ale, že úhrady pomůže dorovnat kompenzační vyhláška, která se připravuje,” podotýká Kokoška.

Fakultn nemocnice Plzeň loňský rok skončila se ziskem 85 milionů korun před zdaněním. „Teď je otázka, jak to bude vypadat v roce letošním, protože se zase chystá kompenzační vyhláška. Uvidíme, jak to dopadne. Každopádně i letos ekonomiku držíme tak, že jsme za první čtyři měsíce v plusu. Květen ještě nemáme uzavřený, ale předpokládám, že to bude také nad nulou,” shrnul Šimánek.

FN měla loni rozpočet 9,3 miliardy korun, to je o několik miliard víc, než na kolik sestavuje rozpočet Plzeňský kraj nebo město Plzeň. Celkem 55 procent rozpočtu činí ve FN mzdové náklady.

 

 

 

zdroj/foto:https://plzenska.drbna.cz