24.11.1941 Odjel první transport Židů do Terezína

Rádio G6

První transport do Terezína přijel 24. listopadu 1941. Konečným řešením měla být likvidace Židů ve vyhlazovacích koncentračních táborech. Celou záležitost podstatně urychli nástup Heydricha do funkce říšského protektora.

 

V prvním transportu do Terezína odjelo 342 mladých mužů, kteří měli za úkol připravit prostředí pro transporty další. Avšak již o týden později začaly do Terezína přijíždět pravidelné transporty celých rodin.

 

„Brzy po prvním stavebním komandu začaly přijíždět do Terezína z Prahy a Brna transporty složené z celých rodin. Koncem roku 1941 zde již bylo internováno 7350 vězňů. V prvním pololetí roku 1942 sem bylo transportováno 25 862 osob,“ píše se v publikaci Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska.

 

Brzy se ukázalo, že příchozích transportů do Terezína je mnohem více než těch, které odsud byly odesílány pryč. To mělo za následek, že kapacita Terezína záhy dosáhla 50 tisíc osob, což začalo mít fatální dopady na ubytovací, vyživovací i hygienické podmínky, jež se nestále zhoršovaly, a trvalo nějaký čas, než se život v terezínském ghettu ustálil. Protože se přijímala věkově starší populace, automaticky s zvyšovala také úmrtnost vězňů. Nejprve nebožtíky pochovávali v masových hrobech, od září 1942 v nově vybudovaném krematoriu,“ píše Vladimír Liška v knize Hrůzné události II. světové války v českých zemích.

 

Koncentrační tábor Terezín byl vlastně souhrnným označením nacistických represivních zařízení zřízených za druhé světové války za pevnostními zdmi a valy Terezína. Z formálního hlediska nešlo o koncentrační tábor, ale o věznici gestapa a o židovské ghetto.  Tento sběrný a průchozí tábor byl určen nejprve pro Židy z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, později také z Německa, Rakouska, Nizozemka, Dánska a Slovenska. Dnes se v něm nachází kulturní a vzdělávací centrum Památník Terezín.

 

Terezín byl vybudovaný v letech 1780 až 1790 jako pevnost střežící severní přístupy do vnitrozemí Čech. V roce 1782 mu byl udělen status města, jehož život byl těsně spjat s vojenskou posádkou. Malá pevnost, tvořící součást terezínského pevnostního systému, proslula v dobách habsburské monarchie jako věznice a trestnice pro vojenské i politické vězně. Nejtragičtější období v dějinách města představují léta 2. světové války.

 

Mnozí (87 tisíc vězňů) byli deportováni dál, tisíce jich v Terezíně zemřelo (33 tisíce vězňů), desetitisíce byly v dalších táborech popraveny a umučeny. Rudou armádou bylo v květnu 1945 zachráněno a osvobozeno 8 521 lidí.

 

Zdroje:
Martina Sudová, Židovství na Vltavotýnsku
Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska: sborník k výstavě
Fred Glueckstein a Mimi Glueckstein, Mimi z Nového Bohumína, Československo: Mladá žena, která přežila holokaust …

Vladimír Liška, Hrůzné události II. světové války v českých zemích.
www.wikipedia.org / https://www.lovecpokladu.cz/

 

Napsat komentář