Tuberkulóza v romských osadách je obrovský problém.

Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u TBC.

Podle něj lékaři evidují největší výskyt tuberkulózy u Romů na východním Slovensku, konkrétně v Košickém a Prešovském kraji. Vysoký podíl tohoto onemocnění zde nacházejí u dětí. „Naštěstí existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.

Fungují jako prostředníci

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky.

„Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.

Lidé se lekli koronaviru

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič.

Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC.

ZDROJ : https://www.ctidoma.cz