Sovětští partyzáni za 2. světové války – hrdinové se kterými neměli Němci žádné slitování

 


Civilisté nebo bojovníci nenáležející k pravidelným vojenským jednotkám, kteří v operačním prostoru nebo na okupovaných územích jednotlivě nebo ve skupinách vedou ze zálohy ozbrojený boj proti nepříteli, se označují jako partyzáni. Pokud upadnou do zajetí, nezachází se s nimi jako s válečnými zajatci, neboť se jim nedostává statusu kombatantů ve smyslu mezinárodního práva.

Partyzáni se za 2. světové války vyskytovali ve všech zemích okupovaných státy Osy, ale zatímco na mnoha územích, například ve Francii, v Řecku, v Polsku, na Slovensku vystavili pravidelné vojsko vážným problémům až v letech 1943 – 1944, v Sovětském svazu a v Jugoslávii se jejich úderná síla rozvinula velmi rychle.

Psali jsme: Katastrofa 1914 – kniha, která boří řadu mýtů

Soviet_guerilla
Foto: V Sovětském svazu a v Jugoslávii se partyzánská úderná síla rozvinula velmi rychle (na snímku sovětští partyzáni operující v okolí běloruského města Polotsk) | Wikimedia Commons

Zpočátku se rekrutovali hlavně z rudoarmějců, kteří zůstali za frontou, z uprchlých válečných zajatců a čím dál víc také z civilistů, mezi nimiž bylo i mnoho žen. Za rok 1943 hlásili sovětští partyzáni 11 000 explozí na železnicích, 9 000 vykolejených transportních vlaků, přitom bylo údajně zničeno nebo poškozeno na 6 000 lokomotiv a 40 000 vagónů a rovněž bylo zničeno na 22 000 německých vozidel všech typů. Na počátku roku 1944 operovalo za německými liniemi přes 250 000 sovětských partyzánů, kteří sehráli významnou roli hlavně při zhroucení skupiny armád Střed v létě 1944 při sovětské operaci Bagration. Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept.

Interrogation_sovjet_partisan_1942
Foto: Němci jakoukoliv odbojovou činnost tvrdě trestali (na snímku výslech sovětského partyzána) | Wikimedia Commons

Psali jsme: GULAG – obrovská síť stalinistických lágrů

Partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, či zbraně, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí.

Partisans_attack_village
Foto: Sovětští partyzáni v akci | Wikimedia Commons

Po invazi Spojenců 6. 6. 1944, německé branné moci ve Francii zle zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů Wehrmachtu 12 582 banditů. K formování partyzánského hnutí vyzývali nacističtí mocipáni v Německu ještě krátce před koncem války. Do řad Werwolfu se však obyvatelstvo unavené válkou nijak nehrnulo.

 

zdroj: https://www.armyweb.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *