Nový román jihočeského spisovatele Jana Štiftera (1984) není ani tolik příběh, dějové vyprávění, jako spíš rozsáhlé plátno, kterým prosvítají starší vrstvy. Ovšem plátno monumentální, intenzivní, s jednotlivými detaily propracovanými a propojenými tak, že fungují skvěle ve prospěch finále, a tedy celku.
