Penze už v 65 letech vyjde Česko na 225 miliard ročně. Vláda ale i tak změny odmítá

Udržení stropu pro důchodový věk na 65 letech znamená v příštích čtyřech dekádách postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Roční výdaje na penze by tak byly v dnešních cenách zhruba o 225 miliard korun vyšší než příjmy.

Pokud by se dodržovala zákonná podmínka čtvrtiny života v důchodu a věková hranice pro nástup do důchodu by se podle toho upravovala, problém by byl zhruba poloviční. Uvedla to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

“Udržení stávajícího stropu pro věk odchodu do důchodu na 65 letech by v příštích čtyřech dekádách znamenalo postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Udržení konceptu čtvrtiny života v důchodu by tento problém naopak oddálilo a zmírnilo. Změna by řešila přibližně polovinu rozsahu problému do roku 2040, poté zhruba třetinu,” uvedla Zamrazilová.

Důchodový věk v Česku každý rok roste o několik měsíců. Muži nyní chodí do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice pro obě pohlaví sjednotit a dostat na 65 let, kde ji stanovila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců.

Kabinet má ale v rocích, které končí čtyřkou a devítkou, situaci přehodnocovat a případně upravovat tak, aby člověk v penzi strávil čtvrtinu života. Pokud se podle Zamrazilové doba v důchodu odchyluje od čtvrtiny života o víc než jeden procentní bod, má ministerstvo práce změnu důchodového věku doporučit.

Zamrazilová poukázala na to, že nastavení důchodového systému má vliv i na střednědobý rozpočtový cíl, který stanovuje nejvyšší možnou úroveň strukturálního deficitu. Tento ukazatel se kvůli dlouhodobé nerovnováze důchodového systému od roku 2020 zpřísňuje.

Česko nemá vyrovnaný rozpočet a hospodaří se schodkem. Pokud by se věk dál nezvyšoval a přijímala se opatření, která by výdaje ještě víc zvyšovala, střednědobý rozpočtový cíl by se zhoršil.

“To by za současných předpokladů o vývoji strukturálního salda v nadcházejících letech znamenalo úplné vyčerpání manévrovacího prostotu fiskální politiky,” dodala Zamrazilová.

Pravidla se měnit nebudou. Problémům navzdory.

Vláda se zabývala zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale řekli, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.

Babiš dodal, že důchodový účet je nyní v plusu a v nejbližších letech nemá žádné obavy o zdroje na penze. “Není žádná debata o zvyšování věku odchodu do důchodu,” řekl. Připustil ale, že z dlouhodobého hlediska mohou být důchody problém.

“Věk odchodu do důchodu se zvedat nebude,” zdůraznila Maláčová. Rostl by podle ní počet nezaměstnaných starších lidí a počet předčasných důchodů. “Zvyšuje se délka dožití, ale nezvyšuje se délka života ve zdraví,” přidala k důvodům Maláčová. Lidé budou odcházet do penze nejpozději v 65 letech, dodala.

Kabinet odložil projednávání souvisejícího, ale širšího dokumentu, Strategického rámce přípravy na stárnutí společnosti. Vládní politici se budou materiálem zabývat za týden v koaliční radě.

Ministři přerušili na týden také debatu o dotacích nestátním neziskovým organizacím. Úřad vlády a jednotlivá ministerstva si mají do té doby sjednotit podklady.

autoři: EkonomikaČTK | před 10 hodinami

zdroj:  https://zpravy.aktualne.cz

Sdílej článek ...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email
Print this page
Print

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *