Maláčová navrhuje zvýšit minimální mzdu na 14 700 korun, odbory chtějí ještě víc

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy o 1350 korun na 14 700 korun, tedy zhruba o deset procent. Po jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle představ sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15 tisíc korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by upřednostnila navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy, ve veřejném sektoru by se podle ní měly platy zvýšit o tři procenta.

“My (sociální demokraté) si představujeme růst platů minimálně na úrovni růstu HDP a k pokrytí inflace o 5,2 procenta. Minimální mzda by se podle propočtů ministerstva práce, aby se pokryly rostoucí životní náklady a omezily výdaje na dávky, měla zvýšit o deset procent, tedy o 1350 korun,” řekla Maláčová.

Ministerstvo financí ve svém srpnovém odhadu vývoje ekonomiky počítá v příštím roce s růstem HDP o 2,2 procenta a cen o 2,4 procenta. Suma na platy by se měla zvednout o 5,9 procenta. V předchozích měsících očekával resort nižší inflaci a vyšší ekonomický růst.

S předáky se v úterý sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení koalice. Termín jednání ještě není, dodala ministryně. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě, za kterou pracuje kolem 150 tisíc lidí. Předáci požadují zvýšení o 1650 korun.

Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi o 700 korun. Hospodářská komora doporučovala minimální mzdu nezvyšovat vůbec. Každý růst navíc podle komory citelně dopadne na peněženky všech domácností v zemi.

Zdražily by především služby jako úklid, stravování či autodoprava, kde je podíl zaměstnanců s nižší či nulovou kvalifikací největší. Podle komory by bylo lepší zavést automatický valorizační mechanismus, který minimální mzdu odpolitizuje a umožní zaměstnavatelům růst předvídat. Firmy se podle Hospodářské komory snažily vysoký růst mezd zaměstnanců v posledních letech kompenzovat ze svého zisku, což už nebude plošně možné.

Musíme brát ohled na stav ekonomiky, míní Schillerová

V reakci na úterní jednání Schillerová uvedla, že by upřednostnila navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy. Růst minimální mzdy by tak měl kopírovat růst průměrné mzdy.

“Chceme i nadále pracovat na zvyšování životní úrovně nízkopříjmových zaměstnanců, musíme ale myslet i na ekonomické možnosti, zvláště teď, když tempo růstu ekonomiky zvolňuje a očekává se i nižší dynamika průměrných mezd. Osobně bych proto preferovala navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy, což je takřka průměrná relace v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj),” uvedla ministryně.

Zároveň ale dodala, že je zastáncem toho, aby se v první řadě na dalším růstu minimálních výdělků domluvili zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. “Vláda by do těchto vyjednávání měla vstupovat až v okamžiku, kdy se sociální partneři nedohodnou,” dodala.

Požadavky nejsou nad rámec rozpočtu, míní Středula

Na růst platů mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) ale odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, a ne do odměn. Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách.

“Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu,” uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání ministrů a ministryň se šéfkou státní pokladny právě o 18 miliard.

S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. “Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné,” uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1500 korun, a to všem stejně.

Zvýšení platů se týká více jak půl milionu lidí

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify – tedy základ příjmu – se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.

autor: ČTK | před 7 hodinami

zdroj: https://zpravy.aktualne.cz

Sdílej článek ...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email
Print this page
Print

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *