Kdo protočil osm miliard korun? Filmům se u nás daří, reklama skomírá

Filmový průmysl v Česku loni dosáhl rekordního obratu. Zasloužily se o to zahraniční zakázky i domácí tvorba, naopak reklama klesá.

Po patnácti letech se zdejší audiovizuální trh konečně znovu nadechl. Podle Asociace producentů v audiovizi v roce 2018 celkový obrat jejích členských společností dosáhl 8,2 miliardy korun, čímž poprvé překonal dosud rekordní hodnotu 7,6 miliardy z roku 2003.

„Za nárůstem stojí zejména zahraniční televize a internetové platformy,“ shrnul předseda asociace Vratislav Šlajer. Vzrostla i domácí produkce, byť ji „vytáhl“ hlavně koprodukční historický velkofilm Jan Žižka za 400 milionů korun.

Naopak reklama zažívá slovy producentů „vůbec nejhorší chvíle od revoluce“. Jednak kvůli bankovním kurzům, jednak v důsledku novely silničního zákona, podle níž se žádosti o zábory míst pro natáčení nyní vyřizují až do třiceti dnů. Tak dlouho totiž zákazníci odmítají čekat a hromadně přenášejí reklamní zakázky do zemí, kde úřady rozhodují pružněji.

Fotogalerie

Michael Caine při natáčení českého filmu Jan Žižka  Michael Caine při natáčení českého filmu Jan Žižka  Záběr z filmu Spider-Man: Daleko od domova  Z filmu Spider-Man: Daleko od domova

Zato seriály zažívají díky konkurenčnímu boji tradičních a internetových stanic vítaný rozmach, na celkovém objemu loňské zahraniční produkce ve výši téměř pěti miliard korun se podílely ze dvou třetin. „Výroba vícedílné série u nás zdrží klienty déle než celovečerní film, nadto televizní produkce častěji využívají místní profesionály včetně herců,“ připomněl producent Radomír Dočekal seriály, které při zdejším natáčení nejvíce utratily: Carnival Row, Whiskey Cavalier, Knightfall či World on Fire, nemluvě o komiksovém filmu Spider-Man: Daleko od domova.

Na druhé straně musel přiznat, že o některé velké šance jsme přišli. Třeba výpravná sci-fi sága Nadace, jejíž slavnou předlohu napsal Isaac Asimov, se nakonec rozhodla pro Irsko. „Sice už zahraničním produkcím vracíme dvacet procent z částky, kterou u nás utratí, ale je to nejméně ze zemí Evropské unie. A v televizích nerozhodují filmaři, kteří znají výhodu našich kvalifikovaných řemesel, nýbrž finanční ředitelé,“ připomněl Dočekal.

Diváky láká více dovoz

Obrat domácí tvorby se loni vyšplhal na historicky nejvyšší hodnotu 1,5 miliardy korun, nicméně jednotlivé žánry už na tom tak růžově nejsou. Třeba v animované tvorbě vozili studenti FAMU ceny z festivalů a snímek Hurvínek a kouzelné muzeum se prodal do bezmála stovky zemí, jenže ve světě tvoří plných devadesát procent animované produkce seriály – a ty u nás kromě České televize nemají odbytiště. „I pro ni jsou navíc extrémně drahé, takže zbývají koprodukce. Přesto apelujeme na ČT, aby našla pro animaci prostor i mimo rámec tradičních večerníčků,“ líčí Šlajer.

Ani zájem o české filmy v kinech nedává důvod k oslavám. Premiéru mělo loni hned sedmdesát novinek, jejich podíl na celkové návštěvnosti však byl menší než čtvrtinový, přestože obecně kina zaznamenala nejvíce diváků za posledních pětadvacet let. A nejúspěšnější tuzemský hit roku 2018, Po čem muži touží, nasbíral jen půl milionu návštěvníků. Dovoz láká víc.

 

 

 

Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/kdo-kolik-protocil-filmovy-prumysl.A190710_142623_filmvideo_ts

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translator »