Co dělat, když na vás jde za volantem spánek?
Usínání za volantem je nebezpečná věc, která může skončit velkým průšvihem. Kterak mikrospánku předcházet, co opravdu pomáhá, čemu se vyhnout, proč šálek kávy nemusí zafungovat a jak může zasáhnout samotný automobil? Spolu s dopravními psychology a českým zastoupením BMW jsme si pro vás připravili soubor osvědčených rad pro bezpečnější cestování.
Článek
Dlouhá cesta, monotónní jízda, tma a stereotypně ubíhající bílé čáry – to jsou příklady faktorů, které podpoří únavu a následný vznik mikrospánku. Podle dopravního psychologa Adama Gregoroviče z Centra dopravního výzkumu je nejúčinnější zbraní proti únavě prevence. Před jízdou se dostatečně vyspěte, nesedejte za volant hladoví, unavení nebo při zhoršené fyzické kondici. Cestu plánujte dopředu a každé dvě hodiny si udělejte jednu 15minutovou přestávku. Vyhněte se jízdě mezi půlnocí a šestou ranní, tehdy je riziko nehody vysoké, jelikož v předmětnou dobu je naše tělo zvyklé spát.
„Jestliže na sobě pocítíte známky únavy, lze odborně doporučit jen zastavení a odpočinek. Pomůže i krátký (15 až 20 minut) spánek s dostatečným časem na probrání. V nouzi přijde vhod alespoň kratší zastávka spojená s protáhnutím těla, což naruší stereotyp jízdy a únavu očí. Do cíle zbytečně nespěchejte, se vzrůstající rychlostí stoupají nároky na pozornost řidiče i rizika nehody. Nejkrizovější jsou pak poslední kilometry před cílem,“ radí Adam Gregorovič.
Alternativy s rizikem
Ostatní nástroje pro boj s únavou jsou jistým hazardem, proto je nelze otevřeně doporučovat. Pokud na vás jde spánek, jste zkrátka unaveni a míra vaší pozornosti klesá, stejně tak i rychlost reakcí a další faktory, které pak negativně ovlivňují řízení. Musíte si uvědomit, že organismus a jeho práci s energií nelze obelhat.
„Určitě jste už slyšeli zaručené rady typu zesílení rádia, nastavení klimatizace do chladnějšího režimu nebo žvýkání žvýkačky. Tyto úkony vás chvilkově osvěží a mohou zmenšit pravděpodobnost samovolného usnutí, ovšem často fungují kontraproduktivně, tedy navodí falešný pocit jistoty vyřešení únavy nebo ještě více zatíží (vysílí) organismus,“ upozorňuje Adam Gregorovič.
Stejně tak doporučuje nesázet všechny šance na šálek kávy nebo plechovku energetického nápoje: „Káva a jiné povzbuzující tekutiny mohou dočasně pomoci, nicméně mají svá omezení. Kofein obsažený uvnitř nápojů působí jen pár hodin a po odeznění účinků může nastoupit ještě silnější únava. Přemíra kofeinu také škodí a u některých lidí způsobuje přílišnou roztěkanost, což má opět negativní vliv na řízení vozidla. Kávu a jiné energetické drinky tedy lze nepřímo doporučit, ovšem pouze pokud znáte reakce svého těla na předmětné látky.“
Kamarád do deště
Máte s sebou spolujezdce a cítíte ospalost? Předejte mu řízení. Jestli to není možné, poproste ho, aby vás případně upozornil na možné známky únavy, které vy sami nemusíte vnímat. „Mezi únavové faktory patří časté mrkání, přivírání nebo mnutí očí, zívání a přehlížení výjezdů či značek. Unavený šofér může mít obtíže s držením hlavy ve vzpřímené poloze, nezvládat jízdu v jízdních pruzích, trpět denním sněním nebo neschopností vzpomenout si na poslední ujeté (kilo)metry. Konverzace se spolujezdcem se všeobecně jeví jako nástroj k udržení bdělosti, avšak může řidiči způsobovat jen další zátěž a odvádět jeho pozornost,“ doplňuje problematiku dopravní psycholog. Další kapitolou jsou airbagy (např. přední, boční, hlavové, kolenní) spolupracující s aktivními tříbodovými bezpečnostními pásy, které zvládnou v předstihu přitáhnout těla pasažérů k sedadlům, čímž je připraví na naráz i nafouknutí airbagů. U některých aut se také preventivně zavřou všechna elektricky ovládaná okna, včetně střešního.
zdroj: https://www.garaz.cz
