Čína hraje psychologickou válku s Hongkongem, přesouvá armádu blíž k hranici

Americký prezident Donald Trump dal najevo obavy z čínského použití síly vůči demonstrantům v Hongkongu. V pátek na mítinku v New Hamsphire prohlásil, že jej představa zásahu armády “velice znepokojuje” a že o tom chce brzy telefonicky mluvit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

“Chtěl bych opravdu vidět, že Čína vyřeší problém v Hongkongu humánně,” řekl Trump. Má snad informace, že Peking něco chystá?

Čínská státní média označují demonstranty v Hongkongu za teroristy a na sociálních sítích se objevily videa a fotografie přesunů čínské policie a armády v Šen-čenu, který se nachází vedle Hongkongu na druhé straně hranice.

Lidé v Hongkongu protestují už dva měsíce. Nespokojenost vyvolal zákon umožňující vydávat obyvatele k trestnímu stíhání do pevninské Číny. Policie některé demonstrace násilně potlačuje, protestující obsadili například budovu parlamentu nebo letiště.

“Lidé volají po demokratických volbách a to Peking v životě nedovolí. Neprotestuje žádná parta chuligánů, ale až dva miliony lidí, což je čtvrtina obyvatelstva. Mezi nimi byly desetitisíce zaměstnanců vlády, tisíce sestřiček a doktorů. Je to protest celé společnosti,” řekl Aktuálně.cz novinář a bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler.

V sobotu se ve finanční čtvrti Hongkongu shromáždili učitelé, aby vyjádřili podporu studentům a dalším účastníkům demonstrací, píše agentura AP. Přišli s transparenty s nápisy jako “Chraňte příští generaci”. Požadují, aby místní úřady reagovaly na požadavky demonstrantů a zastavily to, co nazývají policejním násilím vůči účastníkům protestů.

Zásah armády je krajní možností

Na základě dohody o předání bývalé britské kolonie mezi Londýnem a Pekingem z roku 1997 mohou čínské ozbrojené síly zasáhnout v Hongkongu, pokud o to jeho správa požádá. Řada analytiků se domnívá, že přesuny vojenské techniky a prohlášení o možném použití síly jsou spíše psychologickou válkou, která má demonstranty zastrašit. Zásah armády je pro Peking až krajní možností, kterou nepoužije, nebude-li to z jeho pohledu nutné.

China’s People’s Armed Police conducting exercises near the Hong Kong border this morning

Vložené video

“Samozřejmě že čínská armáda má kapacitu na to, aby demonstrace v Hongkongu ukončila. Ale Peking s něčím takovým nepočítá. Takové násilí v ulicích Hongkongu by bylo velkou ranou pro globální image Číny a to si samozřejmě v Pekingu dobře uvědomují,” řekl Aktuálně.cz maďarský expert na Čínu a její politiku Tamás Matura z Korvínovy univerzity v Budapešti.

Deník Financial Times ve své analýze píše, že vojenská intervence a potlačení nepokojů silou by znamenaly konec Hongkongu jako významného finančního a byznysového centra, což si čínské vedení nepřeje. Zároveň ale nabádá správkyni Hongkongu Carrie Lamovou, aby požadavkům protestujících neustupovala.

V říjnu se chystá čínský režim s velkou pompou oslavit sedmdesáté výročí převzetí moci a Hongkong by to mohl “zkazit”.

“Čínské vedení samozřejmě dává přednost tomu, aby protesty prostě skončily a lidé se vrátili k normálnímu životu. Ale pokud bude přesvědčeno, že autorita a moc komunistické strany jsou nějakým způsobem zpochybněny, zasáhne,” uvedl pro televizi France24 profesor Steve Tsang, ředitel institutu SOAS China v Londýně, který sdružuje akademiky a sinology z mnoha zemí světa.

Jeden z činitelů hongkongské správy řekl deníku Financial Times pod podmínkou anonymity: “Mám o mladé lidi v Hongkongu strach. Neměli by podceňovat, jak nemilosrdná a krutá je Komunistická strana Číny.”

Pesimistický je i Tomáš Etzler. “Nevím, jak to dopadne, ale pro Hongkong to dobře neskončí.”

Záběry z Hongkongu: Zablokované letiště a metro plné slzného plynu

Tisíce demonstrantů blokují hongkongské letiště | Video: Associated Press |  01:02
Sdílej článek ...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email
Print this page
Print

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *