Britští poslanci zamítli dohodu o brexitu

Mayová musí představit plán B

Britští poslanci podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedmadvacítkou dojednala premiérka Theresa Mayová. Ta teď musí Dolní sněmovně do 21. ledna představit plán dalšího postupu. Opoziční labouristé podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Británie má EU opustit 29. března.

Britští poslanci odmítli dohodu o brexitu, kterou vyjednala Mayová | (1:31) | video: Reuters

 

Dohodu odsouhlasilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Mayovou nepodpořili labouristé, ale ani 118 poslanců její vlastní Konzervativní strany. Porážka o 230 hlasů je největší, jakou kdy v dějinách úřadující britská vláda utržila, upozornila BBC.

 

O důvěře kabinetu budou poslanci debatovat a hlasovat už ve středu večer. S jakým výsledkem ale není zcela jisté. Poslanci ze severoirské strany DUP, kteří menšinovou vládu Mayové podporují, totiž už dříve avizovali, že sice odmítnou  brexitovou dohodu, ale po hlasování o ní potvrdili, že vládě nedůvěru nevysloví.

Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Mayová by teď měla na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit „plán B“, tedy další postup ohledně odchodu země z EU. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody.

Poté, co poslanci jasně odmítli její dohodu s Bruselem, Mayová řekla, že  strategií vlády není marnit čas až do neřízeného brexitu. Za nejlepší cestu vpřed považuje spořádaný odchod z EU s „dobrou dohodou“. Nenaznačila ale, zda se chystá požádat o odklad termínu brexitu, nebo jak hodlá získat většinovou podporu v parlamentu.

„Dnešní hlasování nám neříká nic o tom, co si tato sněmovna přeje,“ prohlásila Mayová. „Neříká nic o tom, jak, nebo zda vůbec hodlá ctít rozhodnutí Britů“ v referendu z roku 2016, dodala.

Mluvčí Mayové řekl, že premiérka zatím nemá v plánu cestu do Bruselu. Vláda se podle něj nyní pokusí zjistit, co by „bylo zapotřebí“, aby dohoda parlamentem prošla.

 

Vůdce labouristů Jeremy Corbyn odmítl dohodu jako špatnou pro britské hospodářství, demokracii a zemi jako takovou. Vyjádřil také naději, že Británie vyhlásí předčasné volby.

Hlavním sporným bodem odmítnuté dohody s EU je takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. To vadí řadě britských zákonodárců, podle kterých by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Veřejnost má brexitu plné zuby

Historické hlasování o brexitové dohodě přitáhlo před Westminsterský palác, kde zasedá britský parlament, stovky lidí z táboru příznivců i odpůrců odchodu z EU. „Reakce před parlamentem je určitým odrazem toho, co se děje ve sněmovně – směs odevzdanosti, odhodlání bojovat dál, zasmušilých tváří, tu a tam je vidět i jásot,“ napsal zpravodaj BBC.

Podle deníku The Guardian jásali hlavně někteří zastánci setrvání v EU, kteří rozhodnutí parlamentu vnímají jako zvýšení šancí na zrušení brexitu nebo jeho výrazné zmírnění. „To je zřejmě přiměřené zhodnocení,“ míní list.

BBC také sledovala situaci jinde v Británii, například v hospodě The White Lion nedaleko města Wigan. „Myslím si, že veřejnost má celé té záležitosti plné zuby a politici se jen točí v kruzích a nikdy nedospějí k řešení,“ řekla hostinská Ellie Furzemanová. „Hlasovala jsem za setrvání v Evropě. Myslím si, že nakonec se (politici) vrátí k veřejnému hlasování. Nevidím, co jiného by mohli udělat,“ doplnila.

Mayové nikdo nevěří, myslí si anglický bookmaker | (1:04) | video: Reuters

Velká Británie v EU

Srpen 1961: Velká Británie podala první přihlášku pro vstup do Evropského společenství (ES).

Leden 1963: Francouzský prezident Charles de Gaulle podal proti vstupu Velké Británie do ES veto.

Leden 1967: Velká Británie znovu požádala o členství v ES. De Gaulle však v listopadu opět tuto žádost vetoval.

Červen 1969: Prezidentské volby ve Francii vyhrál Georges Pompidou. Hned na první tiskové konferenci prohlásil, že proti vstupu Británie do ES nic nenamítá.

Leden 1972: V Bruselu byla podepsána smlouva o přijetí Velké Británie, Irska, Dánska a Norska.

Leden 1973: Velká Británie se spolu s Irskem a Dánskem stala členem ES.

Červen 1975: Britové se v historicky prvním referendu o odchodu z ES vyslovili pro setrvání ve společenství. Proti odchodu hlasovalo 67 % voličů.

Duben 1982: Velká Británie vstoupila do války o Falklandy. ES uvalilo na Argentinu zbrojní a obchodní sankce.

Červen 1984: Premiérka Margaret Thatcherová vyjednala smlouvu o tzv. britském rabatu. Spojené království získalo významnou slevu z odvodů do rozpočtu ES.

Listopad 1993: Británie podepsala Maastrichtskou smlouvu a stala se jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU).

Leden 2013: David Cameron Britům slíbil konání referenda o vystoupení z EU, pokud jeho strana zvítězí v následujících parlamentních volbách.

Květen 2015: Konzervativní strana premiéra Camerona získala ve volbách většinu křesel v dolní komoře parlamentu.

Únor 2016: Cameron vyhlásil konání referenda o odchodu Velké Británie z EU. Zároveň své spoluobčany vyzval, aby hlasovali pro setrvání.

Květen 2016: Britové rozhodli. Pro Brexit hlasovalo 51,9 % voličů. Premiér Cameron uznal porážku a oznámil, že v nejbližších měsících rezignuje.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-brexit-hlasovani-debata-parlament.A190115_142921_zahranicni_kha

foto zdroj : https://cs.wikipedia.org

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translator »