Belgický soud dal 20 let íránskému diplomatovi za plánování útoku

Belgický soud ve čtvrtek uložil nejvyšší možný trest 20 let vězení íránskému diplomatovi Asadolláhu Asadímu za osnování zmařeného bombového útoku na exilovou íránskou opoziční skupinu ve Francii v roce 2018. Tresty vězení v délce 15, 17 a 18 let podle agentury Reuters dostali i další tři spoluobžalovaní. Hlavní obžalovaný se ani čtvrtečního líčení, stejně jako celého procesu, osobně neúčastnil. Podle Reuters jeden z obhájců řekl, že doporučí odvolání proti rozsudku, ale není jasné, zda se pro takový krok rozhodne také Asadí.

Ve Vídni působící diplomat a další tři osoby s íránským občanstvím či kořeny se v červnu 2018 ve městě Villepinte poblíž Paříže pokusili zaútočit na shromáždění asi 25 tisíc stoupenců exilové Národní rady odporu (NCRI) a dalších účastníků včetně Rudyho Giulianiho, právníka tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo bývalého republikánského šéfa americké Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche. Pokus o atentát zmařily společnými silami německá, francouzská a belgická policie.

Hlavní obžalovaný byl zadržen den po pokusu o atentát v Německu a poté byl předán Belgii. Odmítal vypovídat a odvolával se na svou diplomatickou imunitu, kterou však antverpský soud neuznal. Soud uvedl, že imunita se na něj nevztahovala, protože v době zatčení měl dovolenou a nebyl v Rakousku, kde byl akreditován.

Podle agentury Reuters šlo o první soud s íránským představitelem kvůli podezření z terorismu v Evropské unii od íránské revoluce z roku 1979.

Prokuratura navrhovala pro hlavního obžalovaného nejvyšší možný trest – tedy dvacet let vězení. Asadí byl obžalován z pokusu o vraždu s teroristickým motivem a z účasti na činnosti teroristické organizace. Devětačtyřicetiletý Asadí prostřednictvím svého obhájce všechna obvinění odmítl.

Podle belgického prokurátora Georgese-Henriho Beauthiera čtvrteční rozsudek ukazuje, že diplomatická imunita se nevztahuje na zločiny a že íránský stát je odpovědný za skutek, který se mohl proměnit v krveprolití.

Do ostře střežené soudní síně v Antverpách ve čtvrtek nebyli vpuštěni zástupci veřejnosti ani novináři.

Asadí podle vyšetřování v červnu 2018 přivezl v letadle z Teheránu do Vídně půl kila trhaviny a rozbušku. Poté výbušninu autem převezl do Lucemburska, kde ji předal dvěma svým spolupracovníkům.

Manželský pár původem z Íránu, který ale má belgické občanství, byl po dvou dnech zatčen v Belgii na základě tipu od tajných služeb; v autě, kterým dvojice mířila do Francie, se našla bomba vyrobená z půl kilogramu peroxidové výbušniny TATP.

Čtvrtým obžalovaným byl v Belgii usazený íránský básník Mehrdád Arefaní, který se v den plánovaného útoku pohyboval v místě shromáždění íránské opozice a našel se u něj telefon s kontaktem na Asadího.

Samotný Asadí byl na velvyslanectví ve Vídni třetím tajemníkem. Podle francouzských úřadů měl na starosti zpravodajskou činnost v jižní Evropě a jednal při tom z rozkazů Teheránu.

Belgické úřady zjistily, že pracoval pro takzvané Oddělení 312 íránského ministerstva bezpečnosti. Tento direktorát pro otázky vnitřní bezpečnosti je podle agentury AP na unijním seznamu teroristických organizací.

Soud ale ve čtvrtečním rozsudku řekl, že souzen nebyl Írán. Zároveň ale potvrdil, že obžalovaní byli členy buňky, která pracovala pro íránské tajné služby a sbírala informace o opoziční organizaci, jejíž členové se měli stát terčem útoku.

Islámská republika obvinění vůči Asadímu opakovaně odmítla s tím, že informace o údajném útoku jsou jen propagandistickou zástěrkou NCRI, kterou považuje za teroristickou organizaci.

Evropské země viní Írán i z dalších útoků na exilové disidenty, včetně dvou vražd v Nizozemsku v letech 2015 a 2017 a pokusu o vraždu v Dánsku. Teherán všechna obvinění popírá.