Dvakrát ho nevzali na pražskou DAMU, a tak se přihlásil na brněnskou JAMU. Tam jeho talent konečně rozpoznali. „I kdybych je nepřesvědčil, že na to mám, stejně bych asi u divadla zůstal.
Jakmile jsem totiž poprvé přišel na dramaťák, zapomněl jsem na fotbal. Herectví je od té doby moje láska,“ říká herec Michal Isteník. Jak se jako otec tří dětí učí v práci zvolnit a říkat „ne“?
Jak vzpomíná na setkání s Oldřichem Kaiserem a Jiřím Lábusem? A na co by se zeptal Jana Wericha, kterého ztvárnil na jevišti i v rozhlase?
