Lidé občas „vidí“ či „slyší“ i něco, co neexistuje, a občas věří i tomu, co není pravda. Tyto halucinace nebo iluze získávají občas i kolektivní povahu a stávají se tak o to přesvědčivějšími. A podaří-li se jim budit zdání skutečnosti, stávají se i snadno nakažlivé.
