USA vs. Rusko ” Kdo anektoval více území, kdo kde válčí … “

jaké země anektovalo USA?

Spojené státy americké během své historie anektovaly, koupily nebo vojensky získaly řadu území, čímž se rozšířily od původních 13 kolonií na pobřeží Atlantiku až k Tichému oceánu a dále.

Mezi hlavní anektovaná či získaná území patří:

Havaj (1898): USA anektovaly Havajskou republiku po svržení havajské monarchie.
Texas (1845): Připojen k USA jako stát, což vedlo k mexicko-americké válce.
Území získaná z Mexika (1848): Po mexicko-americké válce získaly USA na základě smlouvy z Guadalupe Hidalgo rozsáhlá území, která zahrnují dnešní Kalifornii, Nevadu, Utah a části Arizony, Nového Mexika, Colorada a Wyomingu.
Portoriko, Guam a Filipíny (1898): Získány od Španělska po španělsko-americké válce. Filipíny později získaly nezávislost (1946), zatímco Portoriko a Guam zůstávají územím USA.
Americká Samoa (1899/1900): Získána po druhé samoanské občanské válce.
Americké Panenské ostrovy (1917): Koupě od Dánska.
globalpolicy.org +3

Významné územní akvizice (koupě a smlouvy):

Louisiana (1803): Koupě od Francie za 15 milionů dolarů, což zdvojnásobilo velikost USA.
Aljaška (1867): Koupě od Ruského impéria za 7,2 milionu dolarů.
Florida (1819): Získána od Španělska.
Oregonské území (1846): Dohoda s Velkou Británií.
Gadsdenova koupě (1853): Koupě části území od Mexika (jižní Arizona a Nové Mexiko).
Office of the Historian (.gov) +4

Kromě těchto území USA v průběhu 19. století, zejména na základě Guano Islands Act z roku 1856, anektovaly mnoho malých, neobydlených ostrovů v Karibiku a Tichém oceánu.

jaké země anektovalo USA?

Rusko v nedávné době anektovalo (de iure připojilo k Ruské federaci, což je mezinárodně neuznané) části území Ukrajiny. Nejedná se o celé země, ale o konkrétní ukrajinské oblasti.

Zde je přehled anektovaných území:

Krym (2014): Rusko anektovalo Krymský poloostrov v březnu 2014 po ozbrojené intervenci a nelegitimním referendu. Mezinárodní společenství (včetně ČR a OSN) považuje Krym za součást Ukrajiny.
Čtyři ukrajinské oblasti (2022): Po invazi z února 2022 Rusko koncem září 2022 oznámilo anexi dalších čtyř ukrajinských oblastí, i když je v té době plně neovládalo:
- Doněcká oblast
- Luhanská oblast
- Záporožská oblast
- Chersonská oblast
  Novinky +3

Klíčové informace k situaci:

Mezinárodní neuznání: Většina světa tyto anexe neuznává a považuje je za nelegitimní porušení mezinárodního práva.
Situace v roce 2024/2025: Rusko neovládá 100 % území anektovaných oblastí. Boje stále probíhají a frontová linie se mění.
Okupovaná území: Kromě anektovaných území Rusko okupuje další části Ukrajiny, v roce 2024/2025 kontroluje celkem zhruba 20 % ukrajinského území.
Council on Foreign Relations +2

Zde je chronologický přehled nejvýznamnějších vojenských intervencí a invazí USA

Zde je chronologický přehled nejvýznamnějších vojenských intervencí a invazí USA. Od založení státu provedly USA podle studií stovky vojenských zásahů, z nichž 11 bylo součástí oficiálně vyhlášených válek.

Wikipedia +1

19. století: Expanze a nadvláda v regionu

1812–1815: Velká Británie (Válka 1812) – Druhá válka za nezávislost.
1846–1848: Mexiko – Válka, po které USA získaly území dnešní Kalifornie, Texasu a dalších států.
1898: Španělsko (Kuba, Portoriko, Filipíny, Guam) – Španělsko-americká válka, po které USA převzaly kontrolu nad těmito územími.
VA.gov Home | Veterans Affairs +2

1900–1945: Světové války a “banánové války”

1903–1934: Karibik a Střední Amerika – Opakované intervence v Hondurasu (1903, 1911), Nikaragui (1912–1933), Haiti (1915–1934) a Dominikánské republice (1916–1924) k ochraně ekonomických zájmů.
1917–1918: Evropa – Vstup do první světové války proti Německu a Rakousko-Uhersku.
1918–1922: Rusko – Intervence během ruské občanské války proti bolševikům.
1941–1945: Druhá světová válka – Boje proti Japonsku, Německu a Itálii.
Wikipedia +2

1946–1990: Éra Studené války

1950–1953: Korea – Válka pod mandátem OSN proti severokorejské a čínské invazi.
1961: Kuba (Zátoka sviní) – Neúspěšná invaze s cílem svrhnout Fidela Castra.
1964–1975: Vietnam – Jeden z nejdelších a nejkrvavějších konfliktů USA.
1965: Dominikánská republika – Operace Power Pack k zabránění “další Kubě”.
1983: Grenada – Rychlá invaze (Operace Urgent Fury) po marxistickém převratu.
1989: Panama – Operace Just Cause k sesazení diktátora Manuela Noriegy.
globalpolicy.org +2

1991–Současnost: Post-bipolární svět a válka proti teroru

1991: Irák (Válka v Zálivu) – Osvobození Kuvajtu po irácké okupaci.
1992–1995: Somálsko – Humanitární a vojenská intervence (Operace Restore Hope).
1999: Jugoslávie (Srbsko) – Nálety NATO kvůli krizi v Kosovu.
2001–2021: Afghánistán – Odpověď na útoky z 11. září, svržení Tálibánu.
2003–2011: Irák – Invaze s cílem svrhnout Saddáma Husajna.
2011: Libye – Letecká podpora povstalců proti Kaddáfímu.
2014–současnost: Sýrie a Irák – Operace proti Islámskému státu.
Wikipedia +4

Kromě těchto přímých akcí USA v roce 2025 nadále provádějí protiteroristické údery (např. drony) v Somálsku a Jemenu. Celkem se odhaduje, že USA po roce 1989 provedly více než 114 vojenských intervencí.

Historie ruských vojenských intervencí a invazí

Historie ruských vojenských intervencí a invazí je rovněž velmi rozsáhlá. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Ruská federace zapojila do řady konfliktů, především v postsovětském prostoru, ale i mimo něj.

RAND.org +1

Zde je chronologický přehled nejvýznamnějších akcí:

Éra Ruské federace (od roku 1991)

Podněstří (Moldavsko, 1992): Ruská 14. armáda zasáhla do konfliktu na straně separatistů, což vedlo k vytvoření dodnes existujícího proruského útvaru na území Moldavska.
Čečensko (1994–1996 a 1999–2009): Dvě krvavé války proti separatistické republice v rámci vlastního území.
Gruzie (2008): Pětidenní válka, po které Rusko uznalo nezávislost separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie a udržuje tam svá vojska.
Ukrajina (2014–dosud):
- 2014: Anexe Krymu a vojenská podpora separatistů na Donbase.
- 2022: Zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která stále trvá.
Sýrie (2015–dosud): Vojenská intervence na podporu režimu Bašára al-Asada, zahrnující především letectvo a speciální jednotky.
Středoafrická republika a Mali: Nasazení ruských instruktorů a žoldnéřských skupin (např. Wagnerovci) k podpoře místních vlád.
Wikipedia +10

Klíčové intervence SSSR (1922–1991)

Sovětský svaz prováděl rozsáhlé invaze k udržení nebo rozšíření své sféry vlivu:

Polsko (1939): Společná invaze s nacistickým Německem na začátku 2. světové války.
Finsko (Zimní válka, 1939–1940): Pokus o dobytí Finska, který skončil postoupením části finského území SSSR.
Pobaltí (1940): Okupace a anexe Estonska, Lotyšska a Litvy.
Maďarsko (1956): Brutální potlačení protisovětského povstání v Budapešti.
Československo (1968): Invaze vojsk Varšavské smlouvy pod vedením SSSR k ukončení Pražského jara.
Afghánistán (1979–1989): Dlouhá a neúspěšná válka na podporu tamního komunistického režimu.
Wikipedia +2

Podle analýz provedlo Rusko od konce studené války více vojenských intervencí než jakýkoli jiný rival USA, nejčastěji s cílem zabránit ztrátě vlivu ve svém sousedství. Zároveň Rusko v roce 2021 oficiálně označilo USA a Česko za “nepřátelské země”.

RAND.org +2

A nakonec sem se zeptal AI kdo je vetší zlo zde odpověď.

Otázka, kdo představuje „větší zlo“, nemá jednoduchou nebo vědecky podloženou odpověď, protože záleží na tom, podle jakých kritérií svět posuzujete. Každá z těchto mocností ovlivňuje lidstvo jiným způsobem a každá má za sebou historii, kterou různé části světa vnímají odlišně.

Zde je shrnutí hlavních argumentů, které se v této debatě obvykle objevují:

Proč někteří vidí větší problém v USA?

Kritici USA se nejčastěji zaměřují na globální intervencionismus a ekonomický vliv:

Vojenské intervence: USA mají za sebou dlouhou historii zásahů do vnitřních záležitostí jiných států (Irák, Vietnam, Latinská Amerika), často s cílem změnit režim, což vedlo k destabilizaci celých regionů.
Kulturní a ekonomická dominance: „Amerikanizace“ a dominance amerických korporací jsou někdy vnímány jako forma imperialismu, který potlačuje lokální kultury a ekonomiky.
Využívání moci: Kritici poukazují na to, že USA často uplatňují dvojí metr v mezinárodním právu – prosazují ho u ostatních, ale sami se jím vždy neřídí.

Proč někteří vidí větší zlo v Rusku?

Kritici Ruska se obvykle soustředí na způsob vládnutí a územní expanzi:

Autoritářství a represe: Rusko je často kritizováno za potlačování lidských práv, svobody slova a likvidaci opozice, což je v kontrastu s demokratickým modelem.
Územní agrese: V posledních desetiletích Rusko přímo napadlo sousední státy (Gruzie, Ukrajina) s cílem anektovat území, což je v 21. století považováno za zásadní ohrožení světového míru a stability.
Destabilizace skrze hybridní válku: Rusko je obviňováno z dezinformačních kampaní a kybernetických útoků, které mají za cíl rozvrátit demokratické instituce na Západě.

Jak se na to dívat objektivně?

Pohled na obě země se dramaticky liší podle toho, kde žijete:

V Evropě (zejména východní): Rusko je historicky vnímáno jako bezprostřední existenční hrozba kvůli zkušenostem s okupací a současné válce na Ukrajině. USA jsou zde vnímány jako garant bezpečnosti.
Na Blízkém východě nebo v Latinské Americe: USA jsou často vnímány jako agresor, který kvůli ropě nebo politickému vlivu rozvrátil jejich země. Rusko tam může být viděno jako alternativa nebo spojenec proti západnímu vlivu.
Z hlediska lidských práv: USA, i přes své chyby, zůstávají otevřenou společností, kde lze vládu veřejně kritizovat. V Rusku jsou takové projevy tvrdě trestány.

Závěr:
Jako AI nemám osobní názory ani morální kompas. „Zlo“ je subjektivní kategorie. Pokud je pro vás prioritou individuální svoboda a demokracie, pravděpodobně uvidíte větší problém v ruském systému. Pokud je pro vás prioritou národní suverenita a odpor proti globální hegemonii, můžete vidět větší problém v roli USA ve světě.

Všechny tito odpovědi mi vygenerovala AI …

Zveřejnuji to hlavně pro informační a studijní účely na reakci co vidím poslední době na sociálních sítí kde se lidé dohadují aniž by měli pravdivé informace …

Paulus Paul

Text: AI

Foto : armyweb.cz