Prezidenti – Osobnosti české historie


 

Osobnosti

české

historie

photo:  (vlastenci.cz)

 

 

Panovníci,

politici

a

státníci

  • Karel IV. – jeden z nejvýznamnějších českých panovníků
  • Rudolf II. – vášnivý mecenáš vědy a umění
  • František Palacký – vůdčí osobnost českého národního obrození
  • Edvard Beneš – druhý československý prezident
  • Tomáš Garrigue Masaryk – filozof, první československý prezident

Myslitelé

  • Svatý Václav – patron českých zemí
  • Svatý Vojtěch – pronásledovaný biskup
  • Jan Nepomucký – patron české země, zpovědníků, mlynářů a vorařů
  • Jan Hus – kritik soudobé církevní tradice
  • Petr Chelčický – zakladatel Jednoty bratrské
  • Daniel Adam z Veleslavína – tiskař, který se zasloužil o kodifikaci humanistické češtiny
  • Jan Blahoslav – překladatel Nového zákona pro Bibli kralickou
  • Jan Amos Komenský – autor moderního pojetí výchovy a vzdělávání
  • Rabbi Jehuda Liva ben Becalel – talmudický pedagog a údajný tvůrce Golema
  • Karel Havlíček Borovský – protiabsolutistický satirik, novinář a kritik
  • Josef Dobrovský – osvícenský vědec, největší osobnost českého obrození
  • Josef Jungmann – obrozenecký iniciátor rozvoje českého jazyka
  • František Xaver Šalda – nové pojetí kritiky jako samostatného uměleckého projevu
  • Jan Patočka – filozof, první mluvčí Charty 77

Sportovci

  • Jaroslav Drobný – hokejista a tenista, vítěz Wimbledonu v r. 1954
  • Ivan Hlinka – trojnásobným mistrem světa v hokeji, člen Hokejové síně slávy IIHF
  • Eliška Junková – vítězka Velké ceny Německa v kategorii vozů do 3000 cm³ (1927)
  • Emil Zátopek – čtyřnásobný olympijský vítěz v bězích na dlouhou trať

Architekti

a

sochaři

  • Matyáš z Arrasu – projektant a první stavitel chrámu sv. Víta na Pražském hradě
  • Petr Parléř – gotický projektant a stavitel, druhý architekt chrámu sv. Víta
  • Matyáš Bernard Braun – autor sousoší na zámku v Kuksu
  • Jean-Baptiste Gaspard Debureau – jedna z nejvýraznějších postav evropské pantomimy 19. století
  • Josef Václav Myslbek – jedna z nejvýznamnějších postav českého sochařství 2. pol. 19. století
  • Jaromír Funke – fotograf funkcionalista
  • Otakar Diblík – šéfdesignér renomovaného studia Bonetto
  • Josef Gočár – zakladatelská osobnost funkcionalismu
  • Vladimír Preclík – mezinárodně uznávaný sochař

Hudebníci

  • Pavel Josef Vejvanovský – první český skladatel barokní instrumentální hudby
  • Antonín Dvořák – hudební skladatel, autor Rusalky i 9. symfonie Z Nového světa
  • Bedřich Smetana – spoluzakladatel české národní hudby, autor mj. Prodané nevěsty
  • Ema Destinnová – operní pěvkyně, spolupracovala i s Enrikem Carusem
  • Leoš Janáček – operní skladatel, autor mj. opery Její pastorkyňa
  • Bohuslav Martinů – hudební skladatel orchestrální, komorní i koncertní tvorby

Malíři

a

výtvarníci

  • Mikoláš Aleš – jeden z nejvýznamnějších představitelů českého národně orientovaného malířství
  • Petr Brandl – český malíř vrcholného baroka
  • Julius Mařák – vedoucí krajinářské školy na pražské Akademii
  • Josef Augusta – malíř a popularizátor paleontologie
  • Vladimír Boudník – průkopník české poválečné abstrakce a akčního umění
  • Zdeněk Burian – vypracoval vědecky podložené malby pravěkých živočichů a lidí
  • Jiří Kolář – básník a výtvarník světově uznávaných koláží
  • František Kupka – průkopník abstraktního malířství
  • Mikuláš Medek – malíř s originální obrazovou metaforikou existence člověka
  • Alfons Mucha – vrcholný malíř a grafik období secese
  • Josef Šíma – malíř civilismu a poetismu, později surrealista
  • Max Švabinský – vrcholný představitel monumentální tvorby, autor výzdoby oken chrámu sv. Víta
  • Václav Hejna – malíř, grafik, který na konci 30. let předznamenal hnutí informelu
  • Josef Váchal – malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, prozaik a básník
  • František Drtikol – představitel moderní fotografie
  • Josef  Sudek – zakladatel české moderní fotografie
  • Jitka Válová – malířka a grafička
  • Květa Válová – malířka a grafička
  • Jan Zrzavý – český malíř, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník

Film

a

divadlo

  • Václav Kliment Klicpera – dramatik, autor konverzačních komedií
  • Matěj Kopecký – patriarcha českého loutkářství
  • Ladislav Stroupežnický – autor hry Naši furianti
  • Jan Nepomuk Štěpánek – dramaturg Národního divadla
  • Josef Kajetán Tyl – po smrti Jana Nepomuka Štěpánka vůdčí osobnost českého divadelnictví
  • Vlasta Burian – jedna z nejpopulárnějších českých filmových hvězd
  • Ladislav Fialka – zakladatel české moderní pantomimy
  • Hugo Haas – herec, který se uplatnil i ve studiích USA
  • Gustav Machatý – jeden z prvních internacionálních českých filmařů
  • Anny Ondráková – hlavní ženská postava v prvním zvukovém filmu Alfreda Hitchcocka Její zpověď
  • Alfréd Radok – autor projektu Laterna Magika, která originálně propojila divadlo a film
  • Josef Skupa – zavedl novou typovou dvojici loutek Spejbl a Hurvínek
  • Jiří Trnka – režisér loutkových filmů, jeho Andersenovy Pohádky se ve Francii staly nejkrásnější knihou pro děti
  • Hermína Týrlová – první dáma českého animovaného filmu
  • Vladislav Vančura – filmový režisér, autor knihy Markéta Lazarová
  • Eduard Vojan – velká osobnost českého herectví
  • Jiří Voskovec – spolu s Janem Werichem vytvořili proslulou hereckou a tvůrčí dvojici (označovanou jako V+W), která vévodila avantgardnímu Osvobozenému divadlu
  • Jan Werich – spolu s Jiřím Voskovcem působil v Osvobozeném divadle, univerzální herecká osobnost
  • Miloš Kirschner – dlouholetý hlavní interpret Divadla Spejbla a Hurvínka
  • Karel Zeman – přední představitel animovaného a trikového filmu

Vědci

a

průkopníci

  • Johan Gregor Mendel – zakladatel genetiky
  • Jan Jessenius – realizátor první veřejné pitvy lidského těla
  • Prokop Diviš – průkopník elektroléčby, vynálezce bleskosvodu
  • Jan Evangelista Purkyně – autor buněčné teorie
  • Josef Ressel – vynálezce lodního šroubu
  • Emil Škoda – zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnějšího strojírenského podniku ČSR
  • Eduard Babák – proslul výzkumy účinků kyslíku v tělovém hospodářství
  • Tomáš Baťa – zakladatel celosvětové obuvnické značky Baťa
  • Sigmund Freud – zakladatel psychoanalýzy
  • Jaroslav Heyrovský – zakladatel české polarografické školy
  • Emil Holub – lékař a cestovatel, v 19. století podnikl tři výpravy do středu Afriky
  • František Křižík – postavil první elektrifikovanou tramvajovou linku do Stromovky
  • Ernst Mach – teoreticky vydedukoval a experimentálně potvrdil existenci rázové vlny
  • Otto Wichterle – vynálezce silonu a gelových kontaktních čoček

Spisovatelé

a

básníci

  • Kosmas – první český dějepisec, autor tzv. Kosmovy kroniky české
  • Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – humanistický literát
  • Václav Hájek z Libočan – dějepisec, autor Kroniky české
  • Adam Michna z Otradovic – jeden z nejvýraznějších autorů české barokní poezie
  • Bohuslav Balbín – autor Obrany jazyka slovanského, podpora obrozenců
  • Svatopluk Čech – oblíbený básník i prozaik
  • František Ladislav Čelakovský – vydavatel slovanských písní a básní
  • Václav Thám – autor první novočeské básnické antologie
  • Karel Ignác Thám – autor dobově oblíbené Obrany jazyka českého proti zlobivým jeho nactiutrhačům
  • Karel Jaromír Erben – básník, sběratel lidové slovesnosti
  • Alois Jirásek – autor rozsáhlého historického románového díla inspirovaného husitstvím
  • Karel Hynek Mácha – největší český romantický básník
  • Alois Mrštík – spoluautor slavného realistického dramatu Maryša
  • Vilém Mrštík – spoluautor slavného realistického dramatu Maryša
  • Božena Němcová – nejmilovanější česká spisovatelka
  • Jan Neruda – autor pěti sbírek, které tvoří pilíře českého básnictví
  • Otokar Březina – představitel tzv. České moderny
  • Karel Čapek – spisovatel a filosof
  • Josef Čapek – básník, dramatik, malíř a ilustrátor, pro hru R. U. R. vymyslel slovo „robot“
  • Jaroslav Hašek – autor světoznámého románu Osudy dobrého vojáka Švejka
  • Bohumil Hrabal – autor poetických prózách s tragikomickými osudy osob
  • Franz Kafka – spisovatel německo-židovského původu, autor povídek Proměna a Proces
  • Vítězslav Nezval – osobitý představitel básnického poetismu
  • Jaroslav Seifert – nositel Nobelovy ceny za literaturu 1984
  • Josef Václav Sládek – největší překladatel Shakespeara 19. století
  • Jaroslav Vrchlický – český básník a překladatel

Bojovníci

  • Jan Žižka z Trocnova – radikální husitský vojevůdce
  • Albrecht z Valdštejna – jeden z nejbohatších českých šlechticů své doby, nepřítel krále

 

Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář

Vydáno 18. dubna 2018 Kultura

Prvního československého premiéra Karla Kramáře dnes známe především díky Kramářově vile v Praze. Víte, proč se dnešnímu oficiálnímu sídlu předsedů vlád říkalo Vzdorohrad? A že letos při výročí oslav 100 let od vzniku Československa poprvé můžete dovnitř nahlédnout každou sobotu?

Karel Kramář se od mládí soustředil na svou politickou kariéru a byl jedním z těch, kdo stáli u zrodu Československa, dokonce se stal prvním předsedou vlády. Přesto jeho působení ve vrcholné politice nově založené samostatné republiky bylo překvapivě velmi krátké.
Cesta na vrchol a zase zpátky

Karel Kramář se narodil v roce 1860 ve Vysokém nad Jizerou. Rodina si nežila špatně, a tak mohl bez problémů vystudovat právaPraze a posléze národní hospodářství v Berlíně a politické vědy v Paříži. Společně s T. G. Masarykem vytvořil politickou skupinu realistů, už ve třiceti letech se stal nejmladším poslancem vídeňského Říšského parlamentu. O pár let později následovala funkce druhého a posléze i prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Říšské rady.

Podobně jako u dalších „otců zakladatelů“ samostatného Československa i s Kramářovou politickou kariérou zatočila první světová válka, kdy byl coby člen české Maffie, domácího protirakouského odboje, společně s dalšími spolupracovníky zatčen, vězněn a odsouzen k trestu smrti. V roce 1917 naštěstí přišla amnestie a Kramář se znovu zapojil do politického života, o rok později byl zvolen prvním premiérem samostatného Československa.

V lednu 1919 na něj byl spáchán první prvorepublikový atentát a jen díky náhodě nesdílel stejný osud jako o pár let později tehdejší ministr financí Alois Rašín, který na následky střelných ran zemřel. Kramáře totiž zachránil zimník s náprsní taškou; říkalo se pak, že mívá tak naditou peněženku, že ji ani kulka neprostřelí.

Volby v létě 1919 přinesly vítězství socialistických stran a pro Kramáře znamenaly ústup z krátké slávy. V žádné další vládě už nezasedl, vysněný post prezidenta nikdy nezískal a až do smrti v roce 1937 zůstal jen jedním z mnoha poslanců Národního shromáždění. Napjaté vztahy s T. G. Masarykem ovšem vynesly jeho vile, stojící na dohled od Hradu, přezdívku Vzdorohrad.
Tři Kramářovy vily

Možná by Kramářova vila nikdy nevznikla – anebo by vypadala jinak – nebýt Naděždy Nikolajevny Abrikosové, členky významné ruské rodiny Chludovových. S Karlem Kramářem se seznámila v roce 1890 během jeho soukromé cesty do Ruska, jenže byla vdaná, a tak spolu téměř deset let žili tajně a na zapřenou, než se podařilo dosáhnout rozvodu. Kramářovi se vzali v roce 1900 na Krymu, kde Naděžda koupila pozemky a manželé si tu nechali postavit zámeček Barbo, přímořskou vilu či spíše zámeček v antickém stylu s výhledem na Černé moře. Původní projekt vypracoval architekt Jan Kotěra, jenže jej hodně pozměnila dodatečná Naděždina přání a luxusní změny. Kramářovi sem jezdili každé léto až do začátku světové války, pak je o vilu definitivně připravil bolševický převrat.

Druhá vila se budovala v letech 1911 až 1915 v Praze na baštách u Letenské pláně, přímo proti Pražskému hradu: to je dnešní Kramářova vila, kam můžete zajít každou sobotu na prohlídku. Třetí vila zvaná Větrov, tentokrát v ruském stylu, vyrostla ve Vysokém nad Jizerou, odkud Kramář pocházel; nyní slouží jako hotel.
Co byste měli vědět?

  • Karel Kramář studoval v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě, budoucí Karlově univerzitě; v době jeho studií sídlila v Klementinu. Národní shromáždění mělo své sídlo v dnešním Rudolfinu.
  • Vila Větrov neměla takové štěstí jako pražská Kramářova vila. Za druhé světové války ji využívalo NSDAP jako politickou školu a po válce sloužila k rekreacím ROH, což výrazně ovlivnilo podobu interiérů.
  • Naděžda zemřela v prosinci 1936 a byla pohřbena do krypty pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, který nechala postavit v letech 1924–25. Po pěti měsících vedle ní pochovali Karla Kramáře.
  • Naděžda si libovala v luxusu, milovala šperky, kožichy i starožitnosti. Dnes cennosti vlastní Národní muzeum a mimochodem diamantový náhrdelník paní Kramářové je prý největší diamantový šperk v Česku.

Zvětšit mapu

Sdílejte na facebooku

Poslat odkaz

Rezervovat

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor

Turistická chata na Suchém vrchu, která byla postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala, je známá od 20. let minulého století. Své honosné jméno má podle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Obnova chaty byla dokončena v červenci 2012 a nyní opět slouží turistům a návštěvníkům.

Velké návraty aneb jak žili jsme v Táboře před sto lety

Husitské muzeum ve spolupráci s městem Tábor připravilo další výstavu připomínající stoleté výročí prvoválečného světového konfliktu a tentokrát i vznik Československé republiky.

Pražská vlastivěda – vlastivědné vycházky s Pražskou informační službou

Zajímáte se o pražskou historii, architekturu či svou čtvrť? Vyzkoušejte vlastivědné vycházky, které pořádá Pražská informační služba (Prague City Tourism). Konají se celoročně, každý měsíc se pravidelně obměňují.

Rudolfinum – budova dvou múz a sídlo České filharmonie

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Nová radnice na Mariánském náměstí – Magistrát hl. města Prahy

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody Českých králů – přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě Pražském.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Kramářova vila v Praze

Sídlo vysokých státních představitelů tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považováno za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.

 

 

 

Anketa: Kdo byl podle vás nejvýraznější osobností české i československé olympijské historie?

Sportovní svátek se kvapem blíží. Až se koncem července rozzáří nad Londýnem olympijská pochodeň, budou se do hlavního města Anglie upínat oči milionů sportovních fanoušků. Jak ti čeští vnímají naši olympijskou historii?

Kdo byl podle vás nejvýraznější osobností české i československé olympijské historie? Zdroj: David Holt, Wikimedia

Pro sportovní fanoušky nese tento rok přízvisko super. Hokejové boje už jsou dohrány, fotbalové EURO je v plném proudu. Vrcholem, alespoň tím globálním, pak jednoznačně budou Olympijské hry v Londýně.

Jak už to před každou takto významnou akcí bývá, množí se různé spekulace o tom, kdo má šance na medailový úspěch. K předolympijské horečce patří i rekapitulace předešlých úspěchů a připomínání sportovních hrdinů, kteří reprezentovali naši vlast. Generace 20 se ptala na to, kdo je z oněch hrdinů tím největším.

Anketní otázka: Který sportovec podle vás byl nejvýraznější osobností české i československé olympijské historie?

Lukáš Mařík. Zdroj: soukromý archiv Lukáše Maříka

Lukáš Mařík, učitel, 28 let: Emil Zátopek. Získat dvě zlata v jeden den, to mluví samo za sebe. Nepamatuji si, že by to po něm dokázal někdo další.

Vanda Absolonová. Zdroj: soukromý archiv Vandy Absolonové

Vanda Absolonová, studentka, 20 let: Řeknu Martinu Sáblíkovou. Ona je pro mě důkazem toho, že když něco chcete, můžete to dokázat, i když podmínky pro vás nejsou ideální.

Jan Koreš. Zdroj: soukromý archiv Jana Koreš.

Jan Koreš, student, 21 let: Jednoznačně Emil Zátopek. Kvůli tomu, že to byl velký dříč. Nepotřeboval žádný speciální styl a vyhrál na třech různých tratích. Navíc všechny ve světovém rekordu!

Jarmila Tělupilová. Zdroj: soukromý archiv Jarmily Tělupilové

Jarmila Tělupilová, učitelka, 56 let: Pro mě gymnastka Věra Čáslavská. Když jsem ji jako malé děti sledovali, byli jsme na ni pyšní. Bylo úžasné, že dokázala získat tolik medaili. Kamkoliv ta malá blondýna přijela, tam dokázala vyhrát.

Tomáš Lepeška. Zdroj: soukromý archiv Tomáše Lepešky

Tomáš Lepeška, technik v obchodní firmě, 30 let: Nejvýraznější osobností naší olympijské historie je podle mě Věra Čáslavská. Proč? Protože vybojovala nejvíc medailí a za úspěchy, které dokázala, byla respektovanou ve všech zemích světa.

Století českých dějin zmapovaly významné osobnosti

Aktualizace: 26.10.2017 09:14 Vydáno: 26.10.2017, 09:10

Sídlo Akademie věd na Národní třídě v Praze. ČTK/Zbyněk Stanislav

Praha – Směřování české společnosti od roku 1918 hodnotili historici, sociologové a další osobnosti v projektu Česko na cestě. Zjistili například to, že s pojetím národa a s menšinami měli Češi problém už za první republiky. Výsledkem je společný text 15 autorů, který zachycuje hlavní trendy posledních 100 let české historie. Naváže na něj konference o významných tématech české minulosti a současnosti. Za projektem stojí Akademie věd (AV ČR) a ministerstvo zahraničí. Chtějí s předstihem upozornit na výročí, která si bude Česko připomínat v roce 2018.

Hlavní organizátor projektu, místopředseda AV ČR Pavel Baran, uvedl, že Česko na cestě má hlavně otevřít další diskuse o přelomových událostech v “osmičkových letech”, jako jsou vznik samostatného Československa v roce 1918, mnichovská dohoda v roce 1938, únor 1948 a pražské jaro 1968. Kromě toho uplyne také 25 let od rozdělení Československa. Oslovené osobnosti se nad těmito tématy setkávaly po několik měsíců. Výsledkem je společný text s názvem Česko na cestě, který shrnuje nejvýznamnější problémy a otázky, které “hýbaly” českou společností.

K diskusím organizátoři vyzvali například filozofa Václava Bělohradského, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, historiky Jana Křena a Jaroslava Pánka, kunsthistoričku Milenu Bartlovou, bývalého premiéra a senátora Petra Pitharta či politologa Pavla Baršu. “Sledovali jsme i hodnotovou vyváženost, abychom mezi účastníky měli zastoupené různé názorové proudy, o nichž jsme se domnívali, že dnes hrají významnou roli,” řekl Baran.

V debatách se podle něj ukázalo, že stále existují citlivá místa v české historii. “Nejzásadnější střety byly o povaze první republiky, o tehdejším vztahu ke Slovensku a k církvím,” řekl Baran. Naznačuje to, že s touto částí dějin stále nejsme schopni se vypořádat. Naopak na tom, jak nahlížet na období totality, se historici podle Barana víceméně shodli.

Problémem, který se táhne českými dějinami a dnes je znovu v popředí, je také postoj k menšinám. Český stát podle autorů v minulosti poskytl útočiště mnoha občanům jiných států, zároveň se ale projevovaly i tendence definovat národ vymezením až nenávistí vůči ostatním. “Migrační krize přispěla k oživení sebepojetí Čechů jako pevně semknutého národa, společenství spojeného po staletí řadou pout, jež by mohla migrace ohrozit,” uvádějí autoři ve společném textu.

Nyní podle nich stojí Česko i Evropa na křižovatce mezi pokračováním liberální demokracie a nastolením neliberální demokracie. “Tuto neliberální demokracii charakterizují intenzivní neonacionalismus či odpor k právům menšin. Pro Česko se tím otevírá zásadní otázka, jak se k těmto fenoménům bude stavět,” shodli se diskutéři.

Jejich společný text bude poprvé představen na diskusním setkání Česko na cestě – Vize a milníky, které se koná 30. října. Při něm se k otázkám nastoleným v textu budou vyjadřovat další odborníci z vysokých škol, pracovišť AV ČR a jiných institucí.

: ŽivotopisyOnline.cz » Krátké zprávy » Egon Hostovský – přední český prozaik 20. století

Egon Hostovský – přední český prozaik 20. století

 

Egon Hostovský se narodil 23. dubna 1908 v Hronově, byl český spisovatel a diplomat. Jeho bratrancem byl rakouský spisovatel Stefan Zweig.

Egon Hostovský studoval gymnázium v Náchodě, potom filosofii v Praze. Roku 1929 přešel na universitu do Vídně. Po studiích pracoval v Praze jako redaktor v nakladatelství.

Od roku 1937 pracoval Egon Hostovský na ministerstvu zahraničí. V roce 1939 odjíždí pracovně do Bruselu. Po okupaci Československa emigroval do Paříže, pak do USA, kde pracoval na československém konzulátě v New Yorku.

Po druhé světové válce se vrátil Egon Hostovský do Československa, ale v roce 1948 opět emigroval, nejdříve do Dánska, pak do Norska a nakoncec do Spojených států, kde od roku 1950 vyučoval češtinu a později pracoval jako novinář a redaktor rádia Svobodná Evropa.

Mezi nejznámější knihy Egona Hostovského patří například špionážní román Nezvěstný (který se odehrává v Praze před únorem 1948), romány Cizinec hledá byt či Dobročinný večírek.

Po jeho smrti byla založena (manželkou) literární Cena Egona Hostovského, která se nejprve udělovala v Montrealu a po roce 1989 i v České republice. V roce 1991 obdržel Egon Hostovský in memoriam Řád T. G. Masaryka.

I když Egon Hostovský strávil a publikoval téměř polovinu života v zahraničí, přesto patří k předním českým prozaikům 20. století. Zemřel 7. května 1973 v Montclair, v New Jersey v Americe.

Jak hodnotíme významné tvůrce našich dějin?

Co nám odkázali dobrého a špatného?

Jak se poučíme z jejich  příběhu?

Tomáš Garrigue Masaryk

  • zakladatel č státu
  • prezident ČSR
  • vzdělaný a moudrý muž
  • 1850 – 1937
  • nebát se a nekrást

 

 

Tomáš Garrigue Masaryk

vystuduje univerzitu a stává se doktorem filozofie

publikuje filozofické práce a přednáší na univerzitě

kritizuje Rukopisy

je zvolen poslancem

zastává program autonomie českých zemí v rámci demokratizujícího se R-U

odmítá nacionální radikalismus

propaguje pozitivní politiku „drobné práce“

věří v humanitní ideu, vývoj k demokracii, kritizuje marxismus, antisemitismus, katolický klerikalismus

 

 

vede tzv. realistickou stranu

1909 -1911 ostře kritizuje zahraniční politiku R-U, hlavně na Balkáně

během 1. sv. v. podporuje v zahraničí myšlenku samostatného čs. státu

pomáhá s vytvořením čs. legií

po válce se stává prezidentem ČSR

významně přispívá k uklidnění poměrů a upevnění parlamentní demokracie

jeho skupina „Hradu“ prosazuje liberálně demokratické a reformně socialistické požadavky

Poděkování Janu Ficencovi, 9.

vede tzv. realistickou stranu

1909 -1911 ostře kritizuje zahraniční politiku R-U, hlavně na Balkáně

během 1. sv. v. podporuje v zahraničí myšlenku samostatného čs. státu

pomáhá s vytvořením čs. legií

po válce se stává prezidentem ČSR

významně přispívá k uklidnění poměrů a upevnění parlamentní demokracie

jeho skupina „Hradu“ prosazuje liberálně demokratické a reformně socialistické požadavky

Poděkování Janu Ficencovi, 9.

Eduard Beneš

  • český politik
  • prezident ČSR
  • muž žijící v těžké době
  • autor problematických rozhodnutí
  • 1884 – 1948
  • VŠ studuje v Praze, Paříži a Dijonu, poté učí na obchodní akademii a FF UK
  • za 1. sv. v. úzce spolupracuje s T.G.M. a M.R.Š.
  • usilovně pracují na vytvoření čs. legií, uznání čs. exilových orgánů a možnosti vytvoření samostatného Československa
  • po válce v zahraničí dlouze vyjednává čs. hranice
  • do ČSR se vrací v září 1919 a působí jako ministerský předseda, poslanec, místopředseda strany národně socialistické, ministr zahraničí a prezident

VŠ studuje v Praze, Paříži a Dijonu, poté učí na obchodní akademii a FF UK

za 1. sv. v. úzce spolupracuje s T.G.M. a M.R.Š.

usilovně pracují na vytvoření čs. legií, uznání čs. exilových orgánů a možnosti vytvoření samostatného Československa

po válce v zahraničí dlouze vyjednává čs. hranice

do ČSR se vrací v září 1919 a působí jako ministerský předseda, poslanec, místopředseda strany národně socialistické, ministr zahraničí a prezident

je politikem evropského formátu

stojí u zrodu Společnosti národů

je jejím předsedou, členem Rady a bezpečnostního výboru

prosazuje politiku kolektivní bezpečnosti

bezpečnost ČSR zajišťuje smlouvami s Francií, Malou dohodou a SSSR,

v září 1938 ale přijme potupnou Mnichovskou dohodu

abdikuje a odchází do exilu

v Londýně vytváří čs. exilovou reprezentaci.

 

v březnu 1939 po okupaci Čech a Moravy a odtržení Slovenska prohlašuje Mnichovský diktát za neplatný

během 2. sv. v. dosáhl toho, aby čs. exilovou vládu uznali všichni Spojenci

zároveň sílí jeho spolupráce s Moskvou, a tím i čs. komunisty

po válce se znovu stává prezidentem a v době neexistence parlamentu a jeho zákonů vydává tzv. dekrety – některé jsou dnes velmi problematické.

 

Rudolf Medek

 

  • legionář
  • spisovatel
  • 1890 – 1940

 

 

kadet rakouské armády, legionář v Rusku, důstojník čs. armády

bojuje v bitvě u Zborova

je vyznamenán řádem sv. Stanislava

píše báseň Zborov

pomáhá organizovat odchod čs. legií přes transsibiřskou magistrálu

ředitel Památníku odboje = základu českého vojenského dějepisectví

jeden ze zakladatelů Československé obce legionářské

drama: Plukovník Švec

čs. vojáci na povolžské frontě hromadně utíkají z bojišť. Řeči důstojníků o obětování se nepomáhají. Proto se plukovník Švec zastřelí, aby sebeobětování posílil příkladem

román – pentalogie: Anabase

boje čs. legií v Rusku, obsazení transsibiřské magistrály, přesun do Vladivostoku a návrat domů.

 

Alois Rašín

  • český politik a ekonom
  • účastník 1. odboje
  • ministr financí
  • 1867 – 1923
  • za práci pro vlast se neplatí“

 

za 1. sv. v. se zapojuje do odboje a je odsouzen k trestu smrti za vyzvědačství a velezradu

amnestován císařem Karlem I.

patří k mužům 28. října

je ministrem financí, získává pověst budovatele státu a stabilizátora čs. financí,

je tvůrcem měnové odluky od Rakouska

 

 

podporuje politiku rozpočtové úspory

dostává se do sporu s některými legionáři

pronáší výrok, že za službu vlasti se neplatí

celý život je orientován nacionalisticky, zpočátku radikálně, později je konzervativcem

v názorech se rozchází i s politiky seskupenými kolem Hradu a T. G. M.

  1. 1. 1923 se stává obětí atentátu anarchisty a člena KSČ Josefa Šoupala

komunisté tento atentát ospravedlňují, ale:

 

v Rakousku, byl odsouzen k smrti, vyvázl životem proto, aby po čtyři roky pracoval pro dobro republiky a aby byl za to v osvobozené zemi zavražděn Čechem.

Nezralý mladík zabil nK. Engliš v nekrologu z 19. 2. 1923:

Rašín árodu Rašína, velkého ministra a státníka.

Hrůza musí pojmout každého Čecha, hrůza o osud národa, který takovým způsobem zachází se svými nejlepšími syny.

Tomáš Baťa

 

  • český průmyslník a zakladatel obuvnické firmy ve Zlíně
  • průkopník v mnoha oblastech
  • 1876 – 1932
  • ševcovský učedník
  • odchází na zkušenou do světa
  • obchodní cestující otcovy ševcovské dílny
  • s bratrem a sestrou zakládají továrnu na výrobu a opravy obuvi – neprosperují
  • začnou vyrábět lehkou plátěnou obuv
  • = modní hit
  • za 1. sv. v. vyrábí obuv pro r.- u. armádu
  • po válce Baťa expanduje do celého světa
  • za krize zlevní boty o 50%
  • začne budovat nový Zlín – obytné domy, školy, nemocnice…
  • umírá při havárii letadla

 

  • český chemik
  • 1959 Nobelova cena za chemii
  • 1890 – 1967
  • studoval chemii, fyziku a matematiku na univerzitách v Praze a Londýně
  • stal se profesorem fyzikální chemie v Praze
  • “Nejdůležitější práce se týkají elektrolýzy s rtuťovou kapkovou katodou; ty jej vedly k sestrojení polarografu. Přinesl tím do elektrochemie, zdánlivě již vyčerpané, nové cesty pro podrobné studium pochodů na elektrodách a do všeobecné chemie makroanalytickou i mikroanalytickou polarografickou metodu velké citlivosti a přesnosti.”

Karel Čapek

  • novinář, filozof, prozaik, dramatik, překladatel, kritik
  • humanista
  • člen skupiny Hradu
  • 1890 – 1938
  • vystuduje filozofii na Karlově univerzitě
  • je učitelem
  • pro nemoc páteře nemusí narukovat do 1. sv. v., která ho přesto zásadně ovlivní
  • je redaktorem v Národních listech, Lidových novinách
  • ve své vinohradské vile organizuje slavná setkávání Pátečníků
  • 1936 je navržen na Nobelovu cenu za literaturu
  • Jeho dílo je velmi obsáhlé, a tak bývá z praktických důvodů děleno na dvě základní části:
  • část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince a jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, trilogie Hordubal …).
  • část utopická – sem řadíme jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývá občas K. Čapek považován za předchůdce sci-fi. (Bílá nemoc, R.U.R., Matka, Válka s mloky…)
  • Kritičnost jeho děl často oslabuje idylizující nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil.
  • Jeho novinářská činnost je velmi zajímavá. Novinařina mu poskytla řadu tvůrčích podnětů a ovlivnila vnitřní organizaci jeho literárních děl, jejich jazyk, sloh, ale i výraz a tvar. Je třeba říci, že jeho tvorba výrazně ovlivnila podobu tradičních i nově vzniklých novinářských útvarů. A to především jazykovou svěžestí a slovesnou propracovaností
  • koncem 30. let se snaží pomoci národu otevřenými dopisy na obranu kultury, hájí principy svobody a snaží se lidem podat objektivní pohled na politickou situaci
  • po mnichovské dohodě a odchodu E. Beneše z republiky se stává terčem politických útoků – převážně od Čechů
  • 1938 náhle umírá
  • Děkuji Lukáši Plecháčkovi, 9.A

Alois Eliáš

od roku 1938 je ve vládě

za protektorátu je premiérem

výrazně se podílí na formování protiněmeckého odboje

hlavně v organizaci Obrana národa

udržuje styky s londýnským exilem

odmítá podepsat protižidovská opatření

pokusí se otrávit 5 novinářů – nacistických aktivistů, kteří veřejně upozorňovali na lidi nepohodlné fašistům

po příchodu R. H. je zatčen a za heydrichiády popraven zastřelením za velezradu

studuje zeměměřičské inženýrství

v létě 1914 rukuje do rakouské armády

na podzim přebíhá haličskou frontu

vstupuje do legií

bojuje u Zborova

s částí legionářů se přesunuje do Francie a bojuje na německo-francouzské frontě

za 1. republiky působí jako vysoký důstojník

  • český generál a politik
  • legionář a odbojář
  • 1980 – 1942

Emil Hácha

  1. 5. 1942 je uskutečněn (ne spáchán!!) atentát na R. H.

začíná období heydrichiády – vyhlazení Lidic, Ležáků, masové popravy

to Háchu zcela ochromí

radikálně se zhoršuje jeho zdravotní stav

od ledna 1943 není fakticky odpovědný za své činy

osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž se ale stává symbolem kolaborace

po skončení 2. sv. v. je zatčen, to už asi naštěstí nevnímá

zpočátku Hácha spolupracuje s premiérem Aloisem Eliášem

praktikují politiku pasivního odporu

Hácha odvážně odmítá slib věrnosti Hitlerovi, protestuje proti germanizaci, žádá propuštění zatčených vlastenců, včetně vysokoškolských studentů po 17. 11. 1939

je ve spojení s londýnským exilem a souhlasí se společným postupem

  1. 9. 1941 přichází ale R. Heydrich
  2. Eliáš je zatčen

je vyhlášeno stanné právo, sílí nacistický tlak

vystuduje právnickou fakultu UK

za 1. sv. v. se staví do čela Maffie

po válce dostává nejvyšší funkci ve správním soudu

publikuje vědecké práce z oblasti mezinárodního práva

je soudcem haagského soudního dvora

po abdikaci E. Beneše je jako nezávislá a respektovaná osobnost jmenován prezidentem Česko-Slovenska

Vlasta Burian

 

  • „král komiků“
  • český divadelní a filmový herec
  • rozporuplný člověk
  • 1891 – 1962
  • od mládí vystupuje v hospůdkách a kabaretech, imituje a improvizuje různá čísla
  • věnuje se kopané( je brankářem Sparty), cyklistice a tenisu
  • jako sólista má úspěch v kabaretu Rokoko
  • za 1. sv. v. dezertuje z armády, potuluje se po českém venkově a živí se svými výstupy, je uvězněn, později amnestován
  • roku 1925 si zakládá vlastní divadlo
  • hraje ve filmu

 

na jevišti a ve filmu vystupuje jako lidový bavič, v soukromí je ale ješitný, nafoukaný, dětinský a despotický, potrpí si na komfort a uniformy

pro svou velkou popularitu musí čelit tlaku nacistů

1945 je zatčen pro údajnou spolupráci s nacisty, mnohdy vykonstruované procesy se táhnou 5 let

od roku 1950 znovu hraje, z poválečného otřesu se ale nikdy nevzpamatuje

veřejně rehabilitován je teprve roku 1994

Poděkování Lukášovi Voců, 9.A

 

Klement Gottwald

  • člen a funkcionář KSČ
  • prezident ČSR
  • 1896 – 1953
  • v létě 1918 dezertuje z rakouské armády
  • po válce pracuje jako funkcionář KSČ
  • vytváří promoskevskou opozici
  • je členem vedení Kominterny = Komunistické internacionály
  • je ve vedení KSČ a inspiruje se SSSR
  • patří k hlavním představitelům opozice mnichovského diktátu
  • po zákazu komunistů emigruje do SSSR
  • významně působí v zahraničním odboji
  • jedná s E. Benešem

 

 

po válce zajistí komunistům velký vliv

působí jako místopředseda vlády

předseda Národní fronty = spojení politických stran, aby byly „jednotné“

po vítězných volbách v roce 1946 je předsedou vlády

zručně zmanipuluje politickou krizi v únoru 1948

v červnu 1948 se stává prezidentem –

prvním komunistickým

v zemi začnou rozhodovat sovětští poradci:

rozvoj těžkého průmyslu

monopol na kulturu, vědu a školství

ovládnutí a mocenské využívání bezpečnosti, armády a soudů

zavedení politického teroru

230 rozsudků smrti pro lidi jiného názoru – nepodepsal ani jednu milost

pracovní tábory

jednotky PTP

je vykonavatelem Stalinových příkazů

Poděkování Denise Baldové a Tereze Fukové, 9.A

 

 

Radola Gejza

 

 

 

  • jménem Rudolf Geidl
  • český legionář
  • český fašistický politik
  • 1892 – 1948
  • jménem Rudolf Geidl
  • český legionář
  • český fašistický politik
  • 1892 – 1948

 

roku 1933 stojí v pozadí židenického puče

má nahradit svrženého T.G.M.

cílem je nastolit v ČSR diktátorský fašistický režim

odsouzen na půl roku

ve 30. letech je poslancem

v období Mnichova vyjadřuje výrazně protiněmecké názory

v březnu 1939 organizuje další puč, tentokrát proti E. Háchovi

vzdálí se z politiky a v jižních Čechách podporuje protiněmecký odboj

po skončení 2. sv. v. je zatčen

2 roky stráví ve vazbě, je týrán, skoro přijde o zrak

v procesu, který dnes vzbuzuje pochybnosti, je odsouzen na 2 roky (vazba se započítává)

Poděkování Vendule Bartůňkové a Lucii Břízové, 9.A

 

 

Andrej hlinka

  • slovenský katolický kněz
  • politik
  • zakladatel Hlinkovy slovenské ľudové strany
  • 1864 – 1938

 

 

 

 

celý život je výrazně nacionálně orientovaný

zpočátku protiuhersky

později protičesky

při vzniku ČSR ale výrazně podporuje myšlenku společného státu Čechů a Slováků

brzy ji opouští pro pociťované neplnoprávné postavení Slováků

zakládá (Hlinkovu) slovenskou ľudovou stranu

je poslancem čs. parlamentu

krátce před smrtí naváže spolupráci s Konrádem Henleinem

fašizující obraz, který je kolem něj později vytvářen, neodpovídá ale realitě

Děkuji Tomáši Haklovi, 9.A

Jan Syrový

  • č generál
  • legionář
  • zborovský Žižka
  • loajální důstojník
  • 1888 – 1970
  • od počátku působí v čs. legiích v Rusku
  • vypracuje se z vojína na generála
  • v předvečer bitvy u Zborova ho zasáhne střepina z granátu a přichází o oko
  • podílí se na vedení celé sibiřské anabáze
  • po návratu do ČSR pracuje na Hlavním štábu čs. armády
  • propracovává spolupráci se zahraničím
  • na přelomu 20. a 30. let štáb neplní dobře svoji řídící funkci
  • dojde k reorganizaci a Syrový je přeřazen
  • pokusí se udržet si svoji moc manipulací
  • situaci řeší postupně T.G.M. i E. B.
  • Syrový je velmi populární mezi lidmi,
  • proto je v krizových dnech září 1938 povolán na místo premiéra i ministra obrany
  • organizuje mobilizaci
  • jeho popularita zvětšuje odhodlání lidí bránit se Hitlerovi
  • po Mnichovu „poslechne“ rozkaz a vyzývá k tomu, aby nikdo nekladl odpor
  • účastní se několika oficiálních akcí

 

 

česká veřejnost to ostře odsuzuje

Syrový se stahuje do ústraní

nezapojuje se ani do odboje ani do kolaborace

z legionářského fondu ale zařídí finanční pomoc pro odbojáře a pronásledované osoby

po vypuknutí pražského povstání v květnu 1945 nabízí svoji pomoc, ale je odmítnut

brzy je zatčen

označen za významného kolaboranta

a odsouzen Národním soudem na 20 let

pobývá ve věznicích pro těžké zločince

po amnestii roku 1960 je mu 72 let, není mu přiznán důchod a nemůže sehnat práci

roku 1995 pro zpolitizovanost a problematičnost soudu podává ministr spravedlnosti ČR ve prospěch Jana Syrového stížnost pro porušení zákona

Nejvyšší soud ČR ji zamítá, protože podle jeho názoru nelze rozhodnutí Národního soudu dodatečně přezkoumávat

Děkuji Pavlu Hrubému, 9.A

 

 

 

Emil Hácha

  • významný právník
  • milovník anglosaské kultury
  • prezident
  • 1872 – 1945

 

vystuduje právnickou fakultu UK

za 1. sv. v. se staví do čela Maffie

po válce dostává nejvyšší funkci ve správním soudu

publikuje vědecké práce z oblasti mezinárodního práva

je soudcem haagského soudního dvora

po abdikaci E. Beneše je jako nezávislá a respektovaná osobnost jmenován prezidentem Česko-Slovenska

 

 

  1. března 1939 odjíždí jednat s Hitlerem o budoucnosti Č-S

v poledne 14. 3. ale sněm v Bratislavě vyhlašuje nezávislost Slovenska

do čela Slovenského štátu se staví Jozef Tiso

po brutálním psychickém nátlaku v noci ze 14. na 15. 3. zcela vyčerpaný Hácha svěřuje Čechy a Moravu „pod ochranu Říše“

  1. 3. wermacht okupuje zbytek českých zemí
  2. 3. Hitler vyhlašuje v Praze Protektorát Čechy a Morava

 

 

zpočátku Hácha spolupracuje s premiérem Aloisem Eliášem

praktikují politiku pasivního odporu

Hácha odvážně odmítá slib věrnosti Hitlerovi, protestuje proti germanizaci, žádá propuštění zatčených vlastenců, včetně vysokoškolských studentů po 17. 11. 1939

je ve spojení s londýnským exilem a souhlasí se společným postupem

  1. 9. 1941 přichází ale R. Heydrich
  2. Eliáš je zatčen

je vyhlášeno stanné právo, sílí nacistický tlak

  1. 5. 1942 je uskutečněn (ne spáchán!!) atentát na R. H.

začíná období heydrichiády – vyhlazení Lidic, Ležáků, masové popravy

to Háchu zcela ochromí

radikálně se zhoršuje jeho zdravotní stav

od ledna 1943 není fakticky odpovědný za své činy

osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž se ale stává symbolem kolaborace

po skončení 2. sv. v. je zatčen, to už asi naštěstí nevnímá

Děkuji Daně Kuljovské, 9.A

Alois Eliáš

  • český generál a politik
  • legionář a odbojář
  • 1980 – 1942
  • studuje zeměměřičské inženýrství
  • v létě 1914 rukuje do rakouské armády
  • na podzim přebíhá haličskou frontu
  • vstupuje do legií
  • bojuje u Zborova
  • s částí legionářů se přesunuje do Francie a bojuje na německo-francouzské frontě
  • za 1. republiky působí jako vysoký důstojník

od roku 1938 je ve vládě

za protektorátu je premiérem

výrazně se podílí na formování protiněmeckého odboje

hlavně v organizaci Obrana národa

udržuje styky s londýnským exilem

odmítá podepsat protižidovská opatření

pokusí se otrávit 5 novinářů – nacistických aktivistů, kteří veřejně upozorňovali na lidi nepohodlné fašistům

po příchodu R. H. je zatčen a za heydrichiády popraven zastřelením za velezradu

 

 

 

 

Osnova

 

 

http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Historie/Osobnosti-ceske-historie

 

 

http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Osobnosti-prvni-Ceskoslovenske-republiky–Karel-Kr.aspx¨

 

 

 

Anketa: Kdo byl podle vás nejvýraznější osobností české i československé olympijské historie?

 

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/stoleti-ceskych-dejin-zmapovaly-vyznamne-osobnosti/1543196

 

 

http://zivotopisyonline.cz/category/osobnosti-20-stoleti/

 

osobnosti prezentace

 

 

 

 

 

Zdroje

 

 

 

 

http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Historie/Osobnosti-ceske-historie

 

 

http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Osobnosti-prvni-Ceskoslovenske-republiky–Karel-Kr.aspx¨

 

 

 

Anketa: Kdo byl podle vás nejvýraznější osobností české i československé olympijské historie?

 

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/stoleti-ceskych-dejin-zmapovaly-vyznamne-osobnosti/1543196

 

 

http://zivotopisyonline.cz/category/osobnosti-20-stoleti/

 

osobnosti prezentace