Kdo dostane 500 Kč k důchodu. Výchovné za děti podrobně
Jaké jsou podmínky pro nový příspěvek k penzi? Kdy a jak žádat o pětistovku za každé vychované dítě? Prozkoumali jsme podrobnosti.
Od roku 2023 mají starobní důchodci dostávat příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. Novinka, kterou dlouhodobě prosazovali hlavně lidovci, nakonec prošla jako návrh ČSSD, podpořili ji vládní i opoziční zástupci.
Počínaje důchodem za leden 2023 dostanou příspěvek – při splnění podmínek – všichni důchodci. Tedy i ti, kteří odešli do penze dříve (do konce roku 2022). Pravidla pro „nové“ i „staré“ důchodce budou prakticky stejná.
Příspěvek může využít vždy jenom jeden z páru, v drtivé většině to zřejmě budou ženy. Pokud dítě vychovávalo víc osob, může získat příspěvek jenom ta, která o dítě „osobně pečovala v největším rozsahu“. „To platí i v případě, že u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy,“ píše se ve schválené novele.
O příspěvek tak může žádat i otec dítěte nebo jiná osoba. Podmínkou je, že o dítě osobně pečoval(a) v největším rozsahu. K tomu má stačit čestné prohlášení. Úřad pak může dál zkoumat, jak to bylo doopravdy. V praxi může vycházet ze svědectví nebo z dostupných informací o předchozím zaměstnání, místě bydliště, čerpání rodičovské dovolené a podobně.
Ze schválené novely bohužel nevyplývá, že by otec (nebo jiná osoba) měl automaticky nárok na příspěvek, jestliže matka dítěte zemřela ještě před odchodem do penze. Pro otce pak bude stěžejní zmíněné čestné prohlášení ohledně „péče v největším rozsahu“. Když se o příspěvek nebude hlásit nikdo další, úřad má v praxi omezené možnosti, jak dokázat, že takové prohlášení není pravdivé. Povede se mu to nejspíš jenom v nejkřiklavějších případech: například když otec pracoval deset let v cizině, zatímco matka žila s dítětem.
Novela každopádně nepočítá s tím, že by otec mohl převzít příspěvek, který původně náležel matce. Pokud ho tedy začne čerpat ona a zemře dříve než muž, příspěvek už na něj automaticky nepřejde a propadne.
Žádost o příspěvek mají úřady začít přijímat od září 2022. Lidé, kteří šli nebo půjdou do penze ještě před 1. lednem 2023, mohou žádat o příspěvek nejpozději do konce roku 2024. Tyto termíny se týkají pouze samotného podání žádostí. Výplata příspěvku nezačne dříve než v lednu 2023 a samozřejmě má dál pokračovat v dalších letech.
Příspěvek 500 korun náleží k procentní výměře starobního důchodu. Bude se na něj vztahovat pravidelná či mimořádná valorizace – každý rok by se tedy měl automaticky zvyšovat úměrně samotnému důchodu.
Novela nijak neřeší, jak rodič (nebo jiná osoba) ve skutečnosti své dítě vychoval. Ohledně příspěvku k důchodu tedy rodič neponese žádnou odpovědnost za to, že dítě spáchalo trestný čin, nechodilo do školy nebo jinak neodpovídalo obecné představě o správném vychování. Dokazování, jestli rodič udělal maximum, nebo na tom má svůj podíl, by bylo často komplikované až nemožné.
Zákon myslí jenom na opačnou situaci: Na příspěvek nebude mít nárok rodič (nebo jiná osoba), který se vůči dítěti dopustil úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů. A to nejenom jako pachatel, ale i spolupachatel nebo účastník.
Ohledně délky potřebné výchovy mohou přijít ke slovu tři ustanovení v novele nebo ve stávajícím zákoně o důchodovém pojištění:
- Podmínka výchovy dítěte je u žadatele o příspěvek splněna, jestliže jeho osobní péče o dítě ve věku do dosažení zletilosti trvala aspoň deset let.
- Pokud se ujal(a) výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy splněna, jestliže osobně pečoval(a) o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků. To neplatí, jestliže o něj před dosažením zletilosti přestal(a) pečovat.
- Pokud dítě zemřelo po dosažení pěti let věku, stačí osobní péče od jeho narození do jeho úmrtí.
Příspěvek dostane jenom ten, kdo splnil standardní podmínky pro nárok na starobní penzi – tedy dobu důchodového pojištění aspoň 35 let (včetně náhradních dob). Politici uvažují o zkrácení povinné doby pro všechny, návrhy však zatím neprošly.
Novela, která vedle příspěvku za vychované děti počítá také s mimořádným bonusem k valorizaci, teď míří k senátorům. Čeká se, že ji – dokonce přímo na žádost poslanců – vrátí do sněmovny s pozměňovacími návrhy, příspěvku ani valorizace by se ale týkat neměly.
Příspěvek má snížit propast mezi důchody mužů a žen. Zatímco muži dostávali letos v květnu v průměru 17 080 Kč, ženy jenom 14 873 Kč. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech.
Bonus za vychované děti proto navrhovala i důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou. „Jsem ráda, že tento dílčí element z důchodové reformy prošel. Bude to dobře utracených 18 miliard (ročně – pozn. red.). Teď je ale třeba říct, kde se těch 18 miliard najde. Navrhuji škrtnout třeba nesmyslné výdaje na kanál Dunaj-Odra-Labe,“ reagovala.
