Nejvíce nenáviděná milovanou

Jak vehnat vaši lásku i tu tajnou podotýkám do spárů vaší konkurence? To je velice jednoduché. Tedy vlastně je to složité ale v důsledku to je úplně jednoduché.

Mám par situací, které by vám mohly udělat jasno v tom co určitě nedělat a čeho se vyvarovat. Nemusím zde vytahovat, že ženy mají jakýsi X Faktor či sedmý smysl. Prostě každá vycítí že ta „svině“ touží po tom mém. A pak je tu jakási výměna na podprahové úrovni. Ta je taky zajímavá. Vemte si, že i když se nemáte rádi tak si budete nepřítele držet nejblíže u těla. Podotýkám, že toto je nejúčinnější bojová technika. To udělala slečna s názvem M. Ta si své sokyně, ačkoli cejch dostaly jen a jen od ní, prostě označila. A držela si je velmi blízko na úrovni setkávání …tam kde jsi ty a ten můj, budu i já!! Psát ti budu, kamarádit se budeme a do toho všeho se budu hádat s tím mým, ale ať nepozná že kvůli ní.

Čí je to chyba

Proč jsme se hádali, kde byla chyba? Poučen z předchozích nezdarů jsem se držel od žen dál s tím, že jsem měl prostor pro práci a sebevzděláváním a pokud se nepletu, tak na vztah musí být dva. A já měl vlastně vztah, který až tak moc vztahem nebyl. Posuďte sami. Slečně jsem vysvětlil, že na vztah nejsem stavěný a že mezi námi dochází k pomoci, a ať si tedy hledá bydlení. „Jasně, chápu“ ozvalo se z úst slečny M. To ale nebyla slova pochopení, jak jsem pochopil později, ale slova, která v „ženštině“, jazyku mágů, znamenají asi něco jako: “ já se o tom bavit nechci, jsem teď unavená“, a v horším případě „stejně tě dostanu“. A taky že to tak bylo! Samé dárečky, vše jí bylo jedno a podporovala všechny mé koníčky. No jo! Ale jakmile došlo na otázku, co a kdy a za jak dlouho, došlo k hadce. Člověk mého ražení tyto povrchní věci neřeší a pokud debata je bezpředmětná, pak není vlastně co řešit. A v horším případě, a to se dělo neustále, byla debata zahájena, jakým si obviněním a pak rychle úkryt jako, víš co?…já se o tom bavit nechci. Anebo to pokračovalo do doby, než mě praskly nervy.

Ano je to tak, na to si dámy a pánové dávejte velký pozor, pokud zahájíte debatu s účelem jen se vyblinkat a nenaslouchat protějšku, pak nečekejte dlouho trvající vztah. Když totiž vám něco vadí, a neumíte komunikovat, snažte se držet jedné zásady. Neobviňujte, ale naslouchejte! Když se ženete do debaty, připravte se na to, že druhá strana má možné argumenty a ty Vás možná vyvedou z míry. Já běžně když poznám že debata je na jiné téma, než o kterém se opravdu mluví, buď končím debatu anebo otočím debatu směrem, o kterém je vlastně řeč. Příkladem je třeba banální situace, která vám možná ve vztahu dělá neplechu jen proto, že neumíte komunikovat a pak připomínáte minulost a stále se k ní vracíte. Říká se, že odpustit můžete ale zapomenout nikoli. To je ovšem velký blud a sebe omluva. Když jste to vy, kdo jste selhal, pak odpustit a zapomenout Vám dozajista jde a chtěli byste po druhé straně aby tak učinila. Komunikace neznamená že druhého zargumentujete k tichosti či snad k slzám. Jde o to, co máte z počátku v hlavě a s jakými emocemi jdete do debaty. A hlavně slečna M. měla hypotézy o tom, jak to ve skutečnosti je, ale byla to její představa o tom, co dělám či nedělám dobře.

Neobviňujte, ale naslouchejte!

Závěrem k této skutečnosti bych jen dodal, že tato zkušenost byla zlomová pro pochopení dalších ženských pavučin

, které mě čekaly. Jako například slečna V. která se stala kamarádkou jen proto, že jsem se ji líbil, jak přiznala později. Ale pavučina začala už týdny před tím, když slečna M. se dozvěděla, že po telefonu, repsktivě pomocí video hovorů, radím jak na zdravotní komplikace neboť slečna V. byla za velkou louží. Samozřejmě jsem to dělal bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Což je, jak jsem zjistil naivita vyššího kalibru. Zde se ukázala slečna M. jako báječný stratég a rovnou si začala nepřítele držet u těla, a to tak, že se staly „kamarádky“. Což jsem prokoukl až z pozdější komunikace se slečnou V., která mi odkryla jak se spolu, a o čem píší. Mezi mnou a slečnou M. došlo k ukončení „vztahu“ a to na základě psychického teroru, který doprovázel mnoho lží a lstí které vyšly najevo. A hlavně jsem se na truc vyfotil veřejně na vztek slečně M. se slečnou “nenáviděnou“, která souhlasila s mým bojkotem tohoto teroru. Což vedlo k ukončení „vztahu“ který i tak byl odsouzen k nezdaru, neboť o vztah nešlo.

Čerstvý vzduch, kterým ses dusil

V domnění, že katastrofa byla odvrácena a na dlouho vyléčen, jsem byl jen v iluzi svých zdánlivě výherních emocích. Slečna V. mě stále více a více psala a sdílela semnou více a více podrobností ze života její rodinky a potažmo dětiček. Zdravotní situace se zhoršovala a já ji pomáhal spíše jen jako psychická podpora. Byla to opět má povaha, nebo jak by napsal psychiatr, diagnóza syndrom mesiáše. Ano potřeba lidem pomáhat mě žene již od mých nácti let, kdy jsem podporoval, vedl, řídil a koordinoval až po práce v sociální sféře po dobu dvaceti let. Slečna V. mě uchvátila jednak svou silou s jakou se rvala se svou nemocí a zároveň situací, která byla opravdu šílená. Času bylo hodně a já jsem se pomalu a jistě sbližoval se slečnou V. a potažmo jsem dostával od ní informace co si píší s nejlepší “kamarádkou“ slečnou M. To byste se divili, jaké zprávy dostávala, a hlavně jak útočné a lstivé byly! Nicméně jsem se slečně M. vyjádřil pro jistotu ještě jednou a důrazně, že mezi námi nikdy nic nebude. Tím se vše definitivně uzavřelo. Nevím jestli to bylo tím, že jsem ji to vysvetli dost důrazně anebo tím, že si našla jiného.

Slečna V. mě uchopila za srdce a rozum v jednom!!! Mimochodem to by chlap dělat neměl! Buď ženě dejte srdce a rozum si nechte nebo ji dejte “druhý mozek“ a ne srdce. Pokud to překombinujete anebo dokonce ji dáte Rozum, srdce, a i ten malý mozek, tak se z vás moji bratři, stala loutka v šikovných rukou šedé eminence! A tady by si ženy zasloužily velkou pochvalu pač dokážou něco, co nedokázal ani Bůh zarazit u Adama. Idiot se taky nechal chytit. Přišel o vztahy s přáteli, Stvořitelem a přišel taky o byt, jídlo z celé zahrady, které bylo zdarma a to nejhorší, začal tvrdě pracovat a dřít v potu tváře, aby uspokojil slečnu E!

Ale jo, to je prostě moje chyba. Divit se není třeba neboť já sám jsem prostě polevil, ba co více než polevil, ustoupil jsem z vlastních zásad, které jsem tak pečlivě střežil. Nicméně se slečna V. vyjma kalhot, neboť stále byla za velkou louží, dostala do srdce a mysli, a tak jsem se z 1kk stěhoval do většího a začal pro ni a děti zařizovat spoustu potřebných věcí. Velké díky mé skvělé rodině a mým přátelům, kteří mě pomohli, jak s hledáním bytu přes zařizování nábytku až k samotnému úklidu. Zde se dostává na scénu slečna “nenáviděná“ neboť mě opět začala pomáhat. tentokrát ne ze vstahu ale do vztahu tím, že pomohla s domácími pracemi včetně montáží. Opět na ní bylo neprávem žárleno. Namísto velké díky, dostala přes prsty za pomoc. Vše vykulminovalo, když princezna přijela a začala si stěžovat na to, že má vše naservírováno pod nosánek. A tak se odstěhovala do 14. dnů ke svému bráchovi a pak opět ke mě když ji došly penízky tak plakala, jak udělala chybu a že se chce vrátit. Už tady jsem to měl utnout a neopakovat chybu 3x dokola a zadlužit se ještě více. Kolik mě to stálo uvádět nebudu, ale nebylo to málo vzhledem k tomu že slečna V. slibovala, jak se zapojí, tak ve finále nepřispěla do domácnosti ani cent, naopak jsem platil její rozmary, cestování a návraty spolu s půjčkami, a do teď mě dluží, a nejen to ale i něco odcizila.

Vděk a první dojem je to na co dej.

Fényx

Nenáviděná se stává milovanou

A jak to dopadlo celé? Je to přátelé tak, jak se praví v přísloví „Vše zlé je k něčemu dobré“. Opět poučen z předchozích nezdarů, jsem rovnou skočil rovnýma nohama do dalšího vztahu. Tentokrát s někým, koho znám lépe, než jsem znal slečny M. a V. Už rok si povídáme, setkáváme se a leckdy jsme řešili spousty problematiky. Ano, slečna “nenáviděná“ oběma bývalkama se prokázala být tou která naplnila shora uvedené přísloví.