V Jizerských horách je k vidění nacistický památník. Nepochybně jde o symbol Třetí říše, píše historik Zdroj: https://www.lidovky.cz/cestovani/v-jizerskych-horach-je-k-videni-nacisticky-pamatnik-nepochybne-jde-o-symbol-treti-rise-pise-historik.A190905_123438_cestopisy_vag
Výlet po Jizerských horách si lze zpestřit návštěvou neobvyklého turistického cíle. U rozhledny Štěpánka na vrchu Hvězda totiž stojí mohutný žulový kříž a kruh z kamenů. Celé to vypadá jako nějaké podivné místo pro rituály satanistů, skutečnost je ale snad ještě horší. Podle vysvětlení historika se jedná se o nacistický památník.
Místo se nachází nad obcí Příchovice na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Na vrchol v nadmořské výšce 959 metrů lze dojít po pěkné turistické trase z 1,5 kilometru vzdálených Příchovic, případně se dá dojet a zaparkovat u chaty Hvězda, odkud je to lesní cestou už jen pár set metrů. V chatě je mimochodem možné se slušně najíst, restaurace nabízí chutné hotovky za rozumné ceny. Sednout si je možné na lavicích rozesetých kolem domu a během chladnějších dnů také uvnitř.
U rozhledny stojí stánek s občerstvením a suvenýry, v kterém se prodávají i vstupenky. Ke kontroverznímu památníku vede cesta vlevo. Na jejím konci je poměrně velké, částečně zatravněné prostranství, jemuž dominuje zmíněný kříž a velký kamenný kruh. Na jedné straně louky je ještě ohniště s lavicemi. Poblíž kříže stojí tabule s vysvětlujícím komentářem, datovaným říjnem 2018. Pod textem je podepsaný historik Jan B. Uhlíř a Luboš Marek, starosta obce Kořenov, pod níž rozhledna a okolí včetně obce Příchovice spadá.
„Žulový Železný kříž vztyčený v květnu 1944 u rozhledny Štěpánka místními Němci, byl odvozen ze vzoru Železného kříže 1939, tj. nesl uprostřed hákový kříž – znak NSDAP a později výsostný znak Třetí říše. Byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a Zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic, přičemž každé z těchto konkrétních míst bylo symbolicky zastoupeno kamenem,“ uvádí text na tabuli.
Podle něj tak vznikl kamenný kruh v čele s kamenným křížem, kam byly až do roku 1945 kladeny květiny za padlé Němce. „Ihned po zániku Třetí říše, tj. v květnu 1945, Češi z kříže nejprve odstranili hákový kříž a vzápětí žulový Železný kříž rozlomili a shodili ze svahu. Na původním místě zůstal pouze jeho podstavec,“ vysvětluje komentář poválečné události.
Informace na tabuli pak řeší obnovení památníku. Podle nich v roce 2011 místní nadšenci, příznivci vojenské historie, části kříže znovu našli, vynesli zpět na plošinu, sestavili a instalovali do původní podoby. Jenže bez vědomí vlastníka pozemku, obce Kořenov.
„Touto v podstatě ilegální cestou byl obnoven nacistický památník, jediný svého druhu v České republice. Pro návštěvníky rozhledny Štěpánka i v turistických průvodcích a knihách však byl, zřejmě záměrně mylně, prezentován jako tzv. Maltézský kříž – symbol obětí II. světové války. Obec Kořenov si je vědoma kontroverzní skutečnosti znovuvztyčení tohoto žulového Železného kříže. Před odstraněním a převezením do muzea však dala přednost jeho ponechání na místě za podmínky současné instalace příslušného vysvětlujícího komentáře,“ doplňují starosta a historik v komentáři.
Dále dodávají, že kořenovský žulový Železný kříž představuje nepochybně symbol Třetí říše, „jeho ponechání na místě však současně svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli obce Kořenov, vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým,“ píše se na tabuli.
Stavbu zahájil kníže Rohan
Za návštěvu samozřejmě stojí i rozhledna Štěpánka. Čtyřiadvacet metrů vysoká kamenná věž nabízí úchvatný výhled na okolní hory, městečka nebo přehradu Souš.
Rozhledna má zajímavou historii. Její stavba začala v roce 1847. Tehdy v červnu oblast navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval Stephanshöhe, tedy Štěpánova vyhlídka. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem pokračovat v mecenášství. Za první rok tak vznikla pouze kamenná základnová část do výše kolem čtyř metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.
