Tuky se trávením enzymaticky a žlučí rozloží na mastné kyseliny  a glycerol. Tyto složky se potom navážou na kyselinu fosforečnou a   tak je vstřebávají  epitelové buňky ve střevě protože cytoplazmatická  membrána je pro většinu tuků nepropustná rovněž. Ve střevních buňkách  se z těchto složek opět vytvářejí vlastní tuky, které se dostávají do mízních prostorů  střevních klků. Odtud pocházejí do dalších lymfatických cév  a krevního oběhu a dostávají se do tukových buněk, kde se ukládají v podobě tukových kapének. Jakmile organismu potřebuje energii, tuky se opět štěpí na mastné kyseliny a glycerol, přičemž se uvolňuje určité množství energie. Z mastných kyselin okysličováním tvoří kysličník uhličitý a H2o které se potom z organismu vylučují. Tuky mohou v buňkách vznikat přeměnou  cukrů a částečně i bílkovin.

Tuky: Lipidy – zdroj energie – jejich spalování probíhá pouze za přístupu kyslíku.V kulturistice se ale jako zdroj energie nevyužívají. Rozdělují se na živočišné a rostlinné.

Tvarohové sýry v dietním jídelníčku

Sýry typu žervé na první pohled vypadají jako ideální přítel, se kterým se pustit do diety. Bohužel tomu tak není. Ve 100 gramech sýra může být až 30 % tuku a ubohých 8% bílkovin! Stále je to ovšem daleko méně, než mají jiné pokrmové tuky. Místo chleba poctivě namazaného žervé je tedy vhodnější namazat jej pouze zlehka a navrch dát plátek méně tučného plátkového sýra, u něhož je poměr tuky versus bílkoviny ve prospěch bílkovin. Do pomazánek místo žervé použijme odtučněný tvaroh.

I jogurty obsahují skryté tuky

Zda si vybrat ovocný jogurt light nebo jeho tučnější variantu, v tom až takový energetický rozdíl není. Jogurt s energetickým obsahem do 400 kJ na 100 g není při dietě žádným prohřeškem. Daleko horší jsou v tomto směru šlehané smetánky, ve 100 gramech na nás čeká i 17% tuku. Termixy jsou na tom o trochu lépe s 10%, ale přesto by se do dietního jídelníčku měly dostat jen výjimečně.

Paštiky a dieta

Ač bychom v paštikách očekávali vysoký obsah masa a tím pádem i bílkovin, opak je pravdou. Oblíbená “čajovka” má 32% tuku a pouze poloviční množství bílkovin. Lehce dietnější variantou jsou játrové paštiky, které tvoří tuk pouze z desetiny.

Uzeniny – sledujte obsah masa

Trvanlivé kořeněné salámy ke zdravému životnímu stylu rovněž nepatří. Vždyť 40% hmotnosti v nich tvoří tuk, a pouze 20% jsou bílkoviny. Nahradit je můžeme šunkou, nemusí být přímo drůbeží, i vepřová se počítá. Výtečná jsou i uzená krutí prsa. Při dietě se nemusíme vzdávat ani párků, jen pečlivě pročítejme obsah masa, ideální je, pokud se pohybuje alespoň kolem 80%. Párky sice jsou všeobecně tučné, ale u kvalitních do sebe dostaneme i nějakou tu bílkovinu. Určitě si při nákupech povšimneme, že párky obsahují i méně než 35% masa, zbytek objemu výrobce dohání sójou, škroby a tuky.

Skryté tuky v pečivu

Doslova tuková nálož na nás čeká v dobrotách z listového a lineckého těsta, tuku je v nich celá čtvrtina! Proto raději sáhněme po stejně vážícím koláčku z kynutého těsta.

Daleko nebezpečnější jsou ovšem ztužené tuky, které jsou často součástí průmyslově vyráběného trvanlivého pečiva, zákusků či zmrzlin. Tyto tuky obsahují trans mastné kyseliny, které se podílejí na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Tyto kyseliny jsou svými vlastnostmi velmi podobné nasyceným mastným kyselinám, které se vyskytují v mase a mléčných výrobcích, v této formě jich ovšem zkonzumujeme minimum. Proto zatímco masa ani mléka se rozhodně vzdávat nemusíme, konzumaci sušenek a croissantů bychom si měli ve velké míře odpustit.

Čokoláda – mléčná nebo hořká?

Kvalitní hořká čokoláda s vysokým obsahem kakaového prášku je velmi tučná, možná vás překvapí, že tabulka hořké čokolády s 85% kakaa má 50 gramů tuku, obsahuje ale oproti jiným čokoládám minimum cukru, přibližně 15 gramů. Svou energetickou hodnotou se tedy vyrovná jiným čokoládám a není tedy rozhodně dietnější než například mléčná. Přeci jen jedno pozitivum tu však je, cena kvalitní čokolády nám dovolí dávat si ji jen příležitostně.

Tuky: Lipidy – zdroj energie – jejich spalování probíhá pouze za přístupu kyslíku.V kulturistice se ale jako zdroj energie nevyužívají. Rozdělují se na živočišné a rostlinné.

Tuky jsou složené z glycerolu a mastných kyselin. A právě na typu mastných kyselin závisí, jaký mají tuky vliv na naše zdraví. Zatímco nasycené mastné kyseliny (SAFA), převažující v živočišných tucích, zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, vícenenasycené mastné kyseliny (PUFA) v rostlinných tucích pomáhají hladinu cholesterolu snižovat.

tuk celkový – tj. včetně tuku obsaženého v surovinách (např. v obilninách, oříšcích), jehož složení mastných kyselin je ve většině případů příznivé. Nepříznivé složení má (téměř vždy) pouze tuk obsažený v polevě, takže bychom měli preferovat müsli tyčinky bez polevy.

Sepsal : Jiří Šoltýs